Železniční trať Praha-Smíchov – Praha Masarykovo nádraží-Hrabovka
Pražská spojovací dráha je historický název pro železniční trať postavenou společností KFJB, která v pražském uzlu propojila tři důležitá pražská nádraží soukromých železničních společností. Začínala na dnešním libeňském zhlaví stanice Praha Masarykovo nádraží (tzv. „Hrabovka“) a vedla přes Hlavní nádraží do stanice Praha-Smíchov. Provoz na dráze byl zahájen 15. srpna 1872, až do roku 1888 po ní jezdily jen nákladní vlaky.
Dnes je v provozu pouze úsek z Hlavního nádraží do stanice Praha-Smíchov, na spojce z Hlavního nádraží do Hrabovky byl provoz ukončen 10. prosince 2005 kvůli stavbě Nového spojení. Po ukončení provozu ještě po hrabovské spojce projela v pondělí 12. prosince coby „posun mezi dopravnami“ parní lokomotiva 498.022 se čtyřmi vozy[1].
Historie
Scházející kolejové propojení mezi koncovými stanicemi státní dráhy a České západní dráhy (Masarykovo nádraží a nádraží Smíchov) znamenalo, že tranzitní zboží muselo být mezi oběma stanicemi přepravováno koňskými potahy. Poté, co koncem 60. let 19. století začalo vznikat nádraží císaře Františka Josefa, do kterého byly zaústěny dráha KFJB od jihu a Turnovsko-kralupsko-pražská dráha, bylo rozhodnuto vybudovat propojovací trať.
Nová trať vycházela z nádraží Praha-Smíchov, po mostě - předchůdci dnešního vyšehradského železničního mostu - přecházela Vltavu a vinohradským tunelem, ve kterém byla pro novou trať položena druhá kolej, vyúsťovala do Hlavního nádraží. Z Hlavního nádraží byla ještě vybudována krátká spojka se strmým klesáním do odbočky Hrabovka, kde se napojovala na trať Společnosti státní dráhy.
Roku 1884 byla KFJB pro špatné hospodářské výsledky zestátněna a spojovací dráha přešla do vlastnictví kkStB.
Literatura
- SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009.
Reference