Místní dráha Nusle – Modřany

Místní dráha Nusle – Modřany byla krátká veřejná dráha postavená společností České obchodní dráhy (BCB), vedoucí původně ze zaniklého prozatímního nádraží u Bohdalce (později z nádraží Nusle-Vršovice, dnešní Praha-Vršovice) do Modřan, kde na ni navazovala vlečka do sousedního cukrovaru. Hlavním účelem dráhy byla doprava řepy do modřanského cukrovaru a odvoz jeho produktů. Dnes je součástí tratě z Prahy do Čerčan/Dobříše.

Historie

Cukrovar v Modřanech byl postaven v roce 1861, 31. října mu vydalo hejtmanství ve Zbraslavi povolení k provozu. Uhlí, vápenec a koks se do cukrovaru vozily z pražských nádraží přes Pankrác nebo z železniční stanice v Radotíně. Cukrovar měl proto ve vlastní režii i přívoz. Na jaře 1881 došlo k dohodě mezi majiteli cukrovaru, obcí Modřany a vedením BCB o stavbě trati napojující cukrovar na dráhu KFJB v Nuslích (dnešní nádraží Praha-Vršovice). Koncese ke stavbě byla vydána 9. května 1881, ve dnech 7. – 9. června proběhla politická pochůzka, stavební povolení bylo vydáno 26. srpna 1881 (s výjimkou počátečního úseku mezi km 0,0 – 0,8, který povolení získal až 11. října 1881). Práce začaly ještě v létě a už 23. listopadu 1881 bylo vydáno povolení k nepravidelné nákladní dopravě, která byla zahájena o tři dny později. Úplný provoz byl zahájen 1. března 1882. Nedlouho nato zemřel zakladatel BCB Jan Muzika a většinu akcií společnosti převzala v prosinci 1882 společnost StEG.

V listopadu 1882 byl zahájen provoz na spojovací dráze z Nuslí do Smíchova a patrně v této době (uváděn bývá i rok 1883) bylo prozatímní nádraží místní dráhy v Nuslích, umístěné asi 600 metrů od současné staniční vršovické budovy v km 182,6 až 182,7 dráhy KFJB, zrušeno a začleněno do nádraží Praha-Vršovice.

Dráhu do Modřan provozovala BCB na vlastní náklady do 30. června 1885, k 1. červenci ji vyměnila se společností ÖLEG za tratě Brandýs – Mochov a Smidary – Vysoké Veselí. Rakouská společnost místních drah „Modřanku“ vlastnila a provozovala na vlastní náklady do 31. prosince 1886, poté provoz zajišťovala společnost KkStB na účet ÖLEG až do konce roku 1893. K 1. lednu 1894 byla společnost ÖLEG zestátněna.

Počátkem 90. let bylo založeno družstvo pro výstavbu pokračování dráhy z Modřan do Čerčan a Dobříše. Stavba této tratě byla zahájena v roce 1895 a provoz z Modřan do Dobříše byl zahájen 22. září 1897. Provoz zde zajišťovaly KkStB na účet vlastníka. A tady někde historie místní dráhy definitivně končí, stala se pevnou součástí Posázavského pacifiku a dnes již nikdo nevnímá, že Modřany bývaly koncovou stanicí.

Cukrovar v Modřanech. kvůli kterému byla dráha postavena, fungoval až do konce let 20. století, v roce 2001 ještě z vlečky odjelo několik vozových zásilek s cukrem do Chorvatska. V roce 2002 začala jeho pozvolná demolice, vlečky a napojení na kolejiště stanice byly zlikvidovány v roce 2005.

Lokomotivy

Lokomotiva „Krč“ jezdila později na trati HK – Jičín, zde Sadová před 1906

Při zahájení provozu měla dráha dvě parní lokomotivy, jednu tendrovou tříspřežní řady III Kb a jednu dvouspřežní řady II S. V roce 1883 přibyla třetí lokomotiva Ronow, opět řady III Kb.

Lokomotivy Místní dráhy Nusle – Modřany
Jméno	Řada	Výrobce	Rok výroby	Uspořádání náprav	Číslo u kkStB	Po 1918
Modřan	III Kb	Krauss München	1881	C	96.08	řada 300.5, 1914 výtopna Kopidlno, později odprodána závodu Lučební Kolín
Krč	II S	Sigl Wien	1881	B	85.05 (II)	-- (vyřazena již 1916)
Ronow	III Kb	Krauss München	1883	C	96.12	řada 300.5, 1914 výtopna Kopidlno

Literatura

NAVRÁTIL, Martin. 120 let železniční trati Nusle - Modřany. Praha: K-report, 2002, 111 s. ISBN 80-903012-1-5.