Krakau-Oberschlesische Eisenbahn
Krakau-Oberschlesische Eisenbahn (česky Krakovsko-hornoslezská dráha) byla první železniční společností v rakouské Haliči, která byla od roku 1772 součástí rakouské části rozděleného Polska.
Historie
Když se společnost Oberschlesische Eisenbahn (OSE) rozhodla napojit na Severní dráhu císaře Ferdinanda mimo území Svobodného města Krakov (Krakovské republiky), setkalo se to ve vedení této země s odporem. Krakovský senát proto během let 1844 až 1845 inicioval založení akciové společnosti pro stavbu dráhy a vydal jí privilegium ke stavbě a provozování železnice vedoucí z Krakova přes města Trzebinia a Szczakowa do pruského pohraničního města Myslowitz, kam směřovala a kde od 3. října 1846 skutečně končila OSE.
Celá 67 km dlouhá trať byla otevřena 13. října 1847, rok po anexi Svobodného města Krakov Rakouskem. Následující rok byla 1. dubna 1848 v sousedním Rusku otevřena trať Varšavsko-vídeňské dráhy do pohraniční stanice Granica (dnes Sosnowiec Maczki) nedaleko Szczakowe[1].
Od roku 1847 tak existovalo kolejové spojení Krakova přes Slezsko do Berlína a dále na západ, od roku 1848 také po tratích Wilhelmsbahn a KFNB přes Prusko do Vídně. Spojení Krakova a Vídně výhradně po rakouském území bylo možné od 1. března 1856, kdy byla otevřena trať Trzebinia – Oświęcim – Dziedzice.
Na základě smlouvy ze dne 30. dubna 1850 byla společnost Krakau-Oberschlesische Eisenbahn odkoupena rakouským státem, který z ní k 1. lednu 1852 vytvořil Východní státní dráhu. Provoz až do 31. prosince 1851 zajišťovala Hornoslezská dráha na účet státu.
Reference
- ↑ Dostupné prameny obsahují rozporné údaje o tom, kdy byla otevřena spojka přes hraniční řeku mezi stanicemi Szczakowa a Granica. Geschichte der Eisenbahnen der österreichisch-ungarischen Monarchie obsahují datum 13. října 1847, jiné prameny 1. dubna 1848 nebo ještě později v témže roce.