Železniční trať Hněvčeves – Smiřice
Železniční trať Hněvčeves – Smiřice je jednokolejná regionální trať ve východních Čechách, dlouhá necelých 12 km. Její význam je téměř nulový, nejezdí na ni žádné pravidelné vlaky, a před zrušením ji chrání jen vojenská vlečka v Račicích nad Trotinou.
Historie
Trať postavila společnost České obchodní dráhy, která chystala stavbu dráhy z Hradce Králové do Ostroměře a potřebovala k ní doplnit železniční spojení pro dovoz cukrovky z oblasti jižně od Hořic do smiřického cukrovaru. Koncese ke stavbě obou drah byla vydána 9. května 1881, podle podmínek koncese měl být provoz zahájen do 1. září 1882[1]. Trať vycházela z hlavní tratě do Ostroměře ve dnes již neexistující odbočce Hněvčeves, kterou nahradilo stejnojmenné nádraží. Stavba tratě, která původně končila v cukrovaru přes Smiřicemi (a nevedla až do vlastního nádraží) byla v podstatě dokončena již roku 1881, kdy byla provozována jako vlečka. Veřejný provoz na ní byl zahájen 19. března 1882, podmínka koncese tedy byla splněna. Až mnohem později, někdy v letech 1894 nebo 1895 byla před vjezdem do cukrovaru postavena spojka do hlavní tratě Pardubice – Liberec a bylo možné jezdit až do smiřického nádraží. Na plánu smiřického nádraží z roku 1898 je vidět, že byl také možný vjezd do cukrovaru z opačné strany (z nádraží)[2].
V roce 1941 byla odbočka před cukrovarem zrušena a trať zaústěna přímo do třetí koleje stanice Smiřice. Následně byla v roce 1943 u Račic vybudována podzemní továrna Skodawerke na výrobu částí a opravu stíhače tanků Jagdzpanzer, která si vynutila také rozšíření kolejiště ve Smiřicích během let 1943–1944[3]. Továrna se rozšiřovala a vyráběla až do dubna 1945, kdy byla výroba ukončena a Němci továrnu částečně zničili. Po válce zabrala areál sovětská armáda a pak naše. V novodobě rozšířeném areálu byl v nadzemních objektech donedávna Sklad speciálních chemických látek ČSA[4].
Dopravu na trati zajišťovala Rakouská společnost státní dráhy, a to i po jejím zestátnění v roce 1908. Císařsko-královské státní dráhy začaly provoz zajišťovat od 15. října 1909 a 28. října 1918 je nahradily československé státní dráhy, které se staly také vlastníkem dráhy.
V roce 1992 došlo na trati k velké změně. Nedaleko Cerekvic nad Bystřicí byl otevřen distribuční sklad pohonných hmot společnosti Čepro, kvůli kterému byla v Hněvčevsi postavena nová stanice a původní odbočka byla zrušena. Osobní vlaky ještě pár let zajížděly až do Sadové, pak už jezdily jen z Hněvčevsi, kde bylo z prostorových důvodů zřízeno samostatné nástupiště na lokálce, jejíž kolej odbočuje již na sadovském zhlaví.
Osobní doprava
Osobní doprava na trati neměla velký význam. V zimním jízdním řádu 1918/19 jsou jen dva páry vlaků[5]. V jízdním řádu 1944 jsou 4 páry osobních vlaků v celé trati, z toho jeden jezdil jen v pracovní dny a jeden v neděli večer. V pracovní dny pak jezdil ještě 1 pár vlaků z Hořiněvsi do Smiřic[6]. Parní osobní vlaky byly od 21. ledna 1949 nahrazeny motorovými vozy řad M 242.0, M 131.1, M 240.0 a dokonce i M 296.2. Po příchodu řady M 152.0 byla tato trať poslední, na které depo Hradec Králové nasazovalo vozy M 131.1, a to až do roku 1983.
Pravidelná osobní doprava byla ukončena 10. prosince 2004, na posledních vlacích jel vůz M 131.1133, který zde jezdil v pravidelném provozu na přelomu let 1982-1983[7]. Po zastavení pravidelné osobní dopravy tu jezdí příležitostné historické vlaky sdružení Výtopna Jaroměř.
Poslední velkou událostí na trati byla Akce Vlak 2011 aneb Boj o nádraží s parní lokomotivou 423.0145 „Velký Bejček“, kterou tu v sobotu 13. srpna 2011 uspořádali organizátoři Společnosti pro revitalizaci místních drah, MBM rail s.r.o. a klubů vojenské historie KVH Brendy a o.s.v.h. Edelweiss Liberec[8]. Rozsáhlá reportáž z akce vyšla na serveru vlaky.net.
Zajímavosti
Zajímavostí tratě byla zastávka Havranec, určená pro zaměstnance vojenských skladů, která sice byla fyzicky dokončena, ale vlaky jí kvůli úřednímu šimlovi pouze projížděly. Byla sice uváděna v posledních jízdních řádech, ale s poznámkou „zastávka otevřena od data vyhlášení“.
Trať byla také někdy využívána pro odklony při výlukách mezi Hradcem Králové a Smiřicemi, výjimečně i při výlukách na trati HK – Jičín. Na jaře 2006 tu projížděl manipulační vlak Hradec Králové – Jičín[9], ve dnech 13.–15. září 2012 tu jezdily soupravové vlaky při výluce Hradec Králové hlavní nádraží – Hněvčeves.[10]
