Železniční trať Flöha – Reitzenhain
Železniční trať Flöha – Reitzenhain je vedlejší dráha v Sasku, původně postavená a provozovaná společností Chemnitz-Komotauer Eisenbahngesellschaft jako součást nadregionálního spojení mezi Prahou a Chemnitz. Dnes je v provozu jen úsek Flöha – Pockau-Lengefeld, který je součástí Erzgebirgsbahn.
Historie
První úvahy a plány na vybudování železnice vedoucí do údolí horního toku řeky Flöha a do Marienbergu se objevily kolem roku 1863, kdy byla projednávána stavba trati z Chemnitz do Freibergu. Tehdy navrhovaná trasa však vedla jižněji než dnešní Flöhatalbahn. Později byla navrhována stavba dráhy Flöha – Olbernhau – Chomutov, zároveň však byl v Marienbergu založen výbor pro stavbu dráhy vedoucí přes Marienberg a Reitzenhain do Chomutova. Tyto dva projekty soutěžily v roce 1967 o udělení koncese. Poté, co dráhu přes Marienberg podpořila Buštěhradská dráha a město Chomutov, bylo rozhodnuto. V roce 1868 schválil saský Landtag vydání potřebné koncese a určil, že dráhu bude stavět soukromá společnost. V roce 1869 byla podepsána mezistátní smlouva s Rakouskem o místě přechodu státní hranice.
Vlastníkem budoucí dráhy se stala společnost Chemnitz-Komotauer Eisenbahngesellschaft, založená 15. srpna 1871, která 7. prosince 1871[1] získala koncesi ke stavbě dráhy Flöha – Reitzenhain s odbočkou do Olbernhau. Vlastní stavební práce byly svěřeny berlínské stavební společnosti Pleßner & Co.
Slavnostní první výkop proběhl 22. února 1872, pro urychlení prací se začalo stavět v 5 úsecích najednou. Vzhledem ke složitým terénním podmínkám v úzkém údolí říček Schwarze Pockau a Rote Pockau musela být dráha vedena v těchto úsecích téměř výhradně po náspech a mostech. S ohledem na možné budoucí rozšíření provozu byly všechny mosty stavěny jako dvojkolejné, zářezy ale jen jednokolejné. Během hospodářské krize v roce 1873 se stavitel dostal do velkých potíží, takže společnost CKE byla přinucena převzít stavbu do vlastních rukou. Až na jaře 1875 byla celá dráha konečně hotova, první lokomotiva do Marienbergu dojela 3. února 1875, 24. května 1875 byl slavnostně zahájen provoz.
Již po prvním roce provozu musela společnost Chemnitz-Komotauer Eisenbahngesellschaft kvůli vysokým ztrátám dráhu prodat 4. prosince 1876 saskému státu a vlastníkem i provozovatelem se stala společnost Königlich Sächsische Staatseisenbahnen.
Po ukončení druhé světové války byl v roce 1945 přerušen mezistátní provoz z Reitzenhainu do Čech. V sedmdesátých letech 20. století byl na místě železničního mostu přes hraniční potok postaven most silniční a tím byly oficiálně ukončeny naděje na obnovení provozu. Osobní doprava v úseku Marienberg – Reitzenhain byla ukončena 1. října 1978, nákladní doprava 8. ledna 1994, oficiální zrušení následovalo 15. prosince 1998.
Sanace a obnova
V polovině 90. let 20. století začala společnost Deutsche Bahn AG s rozsáhlou obnovou tratě. Doprava v úseku Pockau-Lengefeld – Marienberg byla proto 23. července 1998 zastavena. Stavební práce se však nepodařilo dokončit, protože 5. července 1999 v odpoledních hodinách v okolí Marienbergu napršelo během 90 minut až 160 mm vody a trať byla těžce postižena záplavami (v jednom místě bylo asi 30 metrů náspu zcela odneseno)[2]. Teprve na jaře 2002 bylo rozhodnuto o tom, že tento úsek bude de facto postaven úplně znovu. Obnova se však znovu musela odložit, protože v srpnu 2002 další rozsáhlé záplavy poškodily množství úseků na hlavní trati z Pockau-Lengefeldu směrem na Flöhu. Stav tratě popsal 27. září 2002 deník Freie Presse takto:
Pockau/Marienberg: Hochwasser legt Bahnpläne der Bahn vorerst auf Eis
Die Aussichten auf eine Reparatur der Bahnstrecke Pockau-Marienberg sind mit dem Hochwasser vom August dieses Jahres in weite Ferne gerückt. Ursprünglich war geplant, die Trasse im Rahmen der Mittelstandsoffensive der Deutschen Bahn AG im Jahr 2004 wieder herzurichten und damit die Schäden vom 99er Hochwasser zu beseitigen. Diese Pläne sind vorerst vom Tisch - auch deshalb, weil die Strecke zwischen Pockau und Marienberg durch die Flut im August erneut schwer geschädigt wurde. „Unterhalb der Strobelmühle ist der Damm auf 100 Metern Länge weggespült worden“, bestätigte der Sprecher der Erzgebirgsbahn, Lutz Mehlhorn, der „Freien Presse“. Dieser Abschnitt sei nach dem 99er Hochwasser noch intakt gewesen. Den Schaden allein auf diesem Stück beziffert Mehlhorn auf drei Millionen Euro. „Damit ist die Trasse Pockau-Marienberg von allen Bahnstrecken im Erzgebirge am schwersten vom August-Hochwasser betroffen“, schätzt Mehlhorn ein. Auf den anderen Strecken seien die Schäden deutlich geringer bzw. teilweise sogar schon wieder behoben.
Ursprünglich hatte die Bahn geplant, die Trasse Pockau-Marienberg in zwei Stufen wieder herzurichten. Zunächst sollte die Strecke so repariert werden, dass sie den Zustand wie vor der 99er Flut aufgewiesen hätte. Ab dem Jahr 2008 sollte sie dann zusätzlich aufgewertet werden; das heißt, ein weiterer Ausbau hätte eine Verkürzung der Reisezeit bedeutet. „Diese Zeitschiene können wir aus heutiger Sicht nicht mehr bestätigen“, sagt Mehlhorn so vorsichtig wie möglich. Zwar sei der Wiederaufbau nicht endgültig geplatzt, es gebe auch weiterhin ein grundsätzliches Bekenntnis der Bahn zum Zug fahren nach Marienberg. Allerdings lägen die Prioritäten derzeit woanders.
Zum Beispiel auf der Wiedereröffnung der Strecke Flöha-Pockau. Von dort gibt es zumindest teilweise gute Nachrichten. Ab dem 3. Oktober rollen wieder Regionalbahnen von Flöha ins Erzgebirge. Die Züge könnten zwar eigentlich bis zum Bahnhof Reifland-Wünschendorf fahren, da aber die Straßenbrücken über die Flöha sowohl in Wünschendorf als auch in Rauenstein für Busse des Schienenersatzverkehrs unpassierbar sind, werden die Züge bereits in Borstendorf stoppen. Von dort geht es dann per Schienenersatzverkehr weiter nach Pockau.
Wann die Züge wieder direkt bis in den Bahnhof Pockau-Lengefeld rollen können, ist auch davon abhängig, wie die Reparaturarbeiten an den Stützmauern vorankommen. Nahe Lengefeld-Rauenstein sind die Mauern an drei Stellen ausgespült worden, so Erzgebirgsbahn-Sprecher Mehlhorn. „Zwei Kilometer vor Pockau ist zusätzlich zur abgerutschten Stützmauer auch der Bahndamm ausgespült“, ergänzt er. Die Aufträge zur Sanierung seien ausgelöst, begonnen werden soll damit in der zweiten Oktoberhälfte. „Es ist von unserer Seite vorgesehen, den Zugbetrieb zwischen Flöha und Pockau ab dem 1. November wieder aufzunehmen“, hofft Mehlhorn.
Auf dem zweiten Teil der Flöhatalbahn zwischen Pockau und Olbernhau bzw. Neuhausen habe die Flut vom August keine nennenswerten Schäden hinterlassen. „Zum Glück nur Gleisüberspülungen“, wie Mehlhorn betont. Allerdings sei an der Ausfahrt des Pockauer Bahnhofs nahe dem ehemaligen Sportplatz der Damm unterspült worden. Da dieser Streckenabschnitt derzeit ohnehin gesperrt ist, rechnet Mehlhorn auch nicht mit zusätzlichen Verzögerungen. „Planmäßig war vorgesehen, ab dem 1. April 2003 auf dem gesamten Abschnitt zwischen Pockau und Olbernhau mit den Arbeiten zu beginnen. Das werden wir einhalten, Fertigstellung soll dann im Herbst sein“, kündigt Mehlhorn an. Auf dem Teilstück zwischen Olbernhau und Neuhausen werden die Sanierungsarbeiten dann frühestens 2004 beginnen können.
Doprava v úseku Flöha – Olbernhau byla obnovena až 29. ledna 2005, od 10. prosince 2006 jezdí vlaky mezi Chemnitz a Olbernhau v jednotném hodinovém taktu. V úseku Pockau-Lengefeld – Marienberg byla po projetí slavnostního vlaku 26. srpna 2006 pravidelná osobní doprava obnovena od 4. září 2006, kdy začaly v pracovní dny jezdit 4 páry vlaků. Od roku 2007 byla obnovena nákladní doprava do Marienbergu pro potřeby Bundeswehru. Od změny jízdního řádu 11. prosince 2011 jezdily mezi Marienbergem a Pockau-Lengefeld jeden pár vlaků v pracovní dny, náhradní dopravu o víkendech zajišťovaly autobusy na zavolání. Od změny jízdního řádu 15. prosince 2013 byl provoz v úseku Marienberg – Pockau–Lengefeld znovu zcela zastaven. Roku 2014 byla ze strany DB RegioNetz Infrastruktur GmbH vyhlášena nabídka k převzetí tohoto úseku, nakonec však nebyl žádné třetí straně předán a je nadále součástí Erzgebirgsbahn.
Snesení úseku Reitzenhain – Marienberg
Město Marienberg se roku 2012 rozhodlo, že odkoupí zrušený úsek z Marienbergu do Reitzenhainu, snese z něj kolejový svršek a na trase vybuduje cyklotrasu. Snášení tratě začalo 2. května 2013 ve směru od Reitzenhain a bylo dokončeno koncem třetího čtvrtletí téhož roku.
Poznámky
- ↑ Německá Wikipedie uvádí 1874, což by bylo až po zahájení stavebních prací.
- ↑ Stránky hasičů v Marienbergu
| Tento článek je licencován za podmínek licence Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0. Používá materiál z článku „Bahnstrecke Reitzenhain–Flöha“ na německé Wikipedii. |