Hornolužické železniční komité

Hornolužické železniční komité bylo sdružení soukromých podnikatelů, kteří se snažili prosadit stavbu železnic v Horní Lužici a okolí.

Hornolužické železniční komité vzniklo koncem 30. let 19. století v saských městech Bautzen a Zittau. Nejdříve se jeho členové věnovali návrhu dráhy ze saské metropole Drážďany do slezské Vratislavi, kterou ve svém generelu uvedl Franz List. Komité brzy své cíle rozšířilo o dráhu ze Žitavy přes Liberec do Prahy. Tohoto podnětu využili liberečtí průmyslníci v čele s Johannem Liebigem a v roce 1840 zřídili svoje „železniční konsorcium“, které začalo s hornolužickým komité jednat. Nakonec Hornolužické železniční komité předložilo návrh na trať z Prahy přes Mělník, Dubou, Doksy, Mimoň a Jablonné do Zittau, s odbočkou Zittau – Liberec (druhá varianta počítala s dráhou přímo přes Liberec).

Tento návrh vzbudil velmi negativní reakci výboru pražsko-drážďanské dráhy, jehož členové se snažili během roku 1841 návrh zmařit.

V roce 1841 Hornolužické železniční komité získalo jednoho z trasovacích inženýrů Severní dráhy císaře Ferdinanda, který pro ně zkoumal možnosti trasování této navržené dráhy. Inženýr Bolzer sice doporučil původní trasu mimo Liberec, ale označil ji za velmi náročnou.

V roce 1842 byl do terénu vyslán i Jan Perner, který se svým týmem zkoumal všechny tehdy navržené trasy pražsko-drážďanské dráhy. Také on potvrdil velkou stavební náročnost a sklonovou nevýhodnost. Po definitivním císařském nařízení z 26. listopadu 1842 o stavbě dráhy kolem Labe se Hornolužické železniční komité zaměřilo na železnice v Sasku a Lužici.