Železniční trať Kutná Hora – Zruč nad Sázavou
 |
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete pomoci Drážní Wiki tím, že ho vhodně vylepšíte, pokud k tomu máte oprávnění. |
Železniční trať Kutná Hora – Zruč nad Sázavou je jednokolejná regionální dráha ve středních Čechách, dlouhá 35,865 km. Vznikla ve dvou etapách, nejdříve byl otevřen krátký úsek u Kutné Hory, později prodloužení do Zruče nad Sázavou.
Historie
K městu Kutná Hora se železnice přiblížila koncem roku 1869, kdy byl 6. prosince otevřen úsek Kolín – Golčův Jeníkov Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB), procházející katastrem obce Sedlec, na kterém bylo otevřeno malé nádraží s názvem Kuttenberg (Kutná Hora). Značná odlehlost nádraží od města ale (některým) podnikatelům z Hutné Hory nevyhovovala. Již v roce 1872 vznikal projekt nerealizované dráhy z Kutné Hory přes Zásmuky a Kostelec nad Černými lesy do Lysé nad Labem.
V roce 1880 získala ÖNWB předběžné povolení ke stavbě vlečky ze stanice Kutná Hora do cukrovaru firmy Teller[1], jehož areál se nachází v dnešní Čáslavské ulici na pravém břehu Vrchlice. Firma Teller nechala v roce 1881 změnit projekt vlečky na projekt místní dráhy a 23. ledna 1882 získal Vilém Teller koncesi ke stavbě místní dráhy od stanice ÖNWB k městu. Stavba měla být dokončena do 6 měsíců, což se nepodařilo, ale zahájení provizorní nákladní dopravy a nakládky vozů se stihlo do začátku řepné kampaně (1. října 1882). Dne 10. ledna 1883 pak začala všeobecná veřejná doprava (osobní i nákladní). Provoz na Kutnohorské místní dráze (KLB) zajišťovala ÖNWB.
Dne 1. června 1883 byla otevřena zastávka Sedlec poblíž tabákové továrny. V roce 1900 bylo městské nádraží rozšířeno u příležitosti zdejší hospodářsko-průmyslové výstavy.
Z různých plánovaných dalších tratí (1883 - projekt ÖNWB Kutná Hora – Kouřim – Český Brod – Mstětice, 1895 Kutná Hora – Trhový Štěpánov s napojením na plánovanou trať Vlašim – Dolní Kralovice) se nakonec realizovala varianta dráhy vedoucí do Zruče nad Sázavou, kde se napojila na trať Kácov – Světlá nad Sázavou, postavenou jen pár let před lokálkou z Kutné Hory. Původně však i tato dráha měla být delší a vést z Tábora přes Mladou Vožici, Vlašim a Zbraslavice do Kutné Hory, odkud měla pokračovat do Labské Týnice (dnešní Týnec nad Labem). Doplňkovou součástí tohoto projektu pak bylo ještě propojení Bechyně a Týna nad Vltavou. Projekt byl iniciován roku 1889, schválen ministerstvem obchodu v roce 1891, konečnou se však pro něj stala otázka financí. Výkonný výbor získal od zemského výboru podporu ve výši jen 10 % nákladů. Tak dlouhé dráhy se v této době už nestavěly.
V lednu 1895 byl proto zemskému výboru předložen generální projekt dvou místních drah Kutná Hora – Vlašim a Kutná Hora – Labská Týnice. Zemský výbor nejprve vyškrtl celou druhou dráhu a v září 1895 byl i přes doporučení zemského sněmu vypuštěn úsek Zruč nad Sázavou – Vlašim. Definitivně rozhodnuto bylo v roce 1901, kdy 3. května předložila vláda návrh zákona o zajištění drah nižšího řádu pro rok 1901, kde byla uvedena trať z Kutné Hory do Zruče. V říjnu až prosinci probíhalo vyměřování projektované trasy,. Až do května 1903 však probíhalo jednání o odkoupení původní krátké dráhy od firmy Teller, která nebyla ochotna přijmout navrhovanou cenu. Smlouva o předání KLB novému podniku místní dráhy byla podepsána 28. prosince 1903 a téhož dne byla KLB předána.
Stavební práce začaly na podzim roku 1904, v červenci 1905 byla povolena prozatímní lokomotivní doprava v úseku do km 13,0 za účelem dovozu stavebních hmot. Rozdělovací vlak rozvážející inventář ze dne 20. října 1905 byl prvním, který projel celou trať. Technicko-policejní zkouška proběhla 28. října a ve středu 1. listopadu 1905 byl „tiše“ zahájen pravidelný provoz maximální povolenou rychlostí 30 km/h. Slavnostní jízda za účasti představitelů města Kutné Hory, okresu i země proběhla až 13. června 1906.
Dva páry pravidelných vlaků brzy přestaly stačit, pro zavedení třetího páru však bylo nutné upravit stanici Zbraslavice, která měla jen 2 koleje. Přestavba probíhala v září a říjnu 1907. V roce 1908 bylo prodlouženo nz. Malešov o 330 metrů.
...
V létě 2015 proběhla rekonstrukce šesti železničních přejezdů, původně zabezpečených výstražnými kříži, na světelné zabezpečovací zařízení.[2]
Literatura
NAVRÁTIL, Martin. 100 let místní dráhy Kutná Hora - Zruč nad Sázavou. Čerčany: Posázavský Pacifik, 2005, 247 s. ISBN 80-903107-2-9.