Železniční trať Grünstädtel – Rittersgrün

Železniční trať Grünstädtel – Rittersgrün (zvaná také Pöhlatalbahn, případně Pöhlwassertalbahn) byla krátkou saskou úzkorozchodnou tratí v Krušných horách. Provoz trval od roku 1889 do roku 1971, kdy byla dráha zrušena a snesena. Na ploše koncového nádraží Oberrittersgrün se dnes nachází muzeum Sächsische Schmalspurmuseum Rittersgrün.

Dějiny

Příprava a stavba

O stavbu dráhy do údolí potoka Pöhlwasser měli velký zájem zdejší živnostníci a menší firmy, zabývající se zpracováním dřeva. v roce 1858 byla otevřena dráha Zwickau – Schwarzenberg, která měla velký podíl na industrializaci této oblasti. V roce 1883 pak byla otevřena dráha Schwarzenberg – Johanngeorgenstadt, která umožnila nakládat dřevo v nedaleké stanici Antonsthal a nákladištích Erla a Breitenbrunn. Ale ani to místním podnikatelům nestačilo a 42 podpisů pod výzvou k postavení tratě přimělo úřady, aby ještě v roce 1883 vyslali do Rittersgrünu zeměměřiče, který připravil podklady pro projekt nové tratě. Snaha snížit stavební náklady vedla k volbě výchozího bodu na trase nově stavěné dráhy Annaberg-Buchholz – Schwarzenberg, nikoli přímo ve Schwarzenbergu. Stavbu tratě, od samého počátku navrhované s úzkým rozchodem 750 mm, schválilo v roce 1887 saské ministerstvo financí.

Stavba tratě probíhala od 1. dubna 1888 do 30. června 1889. Při stavbě bylo přemístěno 46 200 m³ zeminy a postaveno 24 mostů a 88 propustků.

Provoz

Slavnostní zahájení provozu proběhlo 30. června 1889, o den později začal pravidelný provoz, společně s úsekem Schwarzenberg – Grünstädtel normálněrozchodné dráhy. Během pozdějších let byly několikrát vzneseny návrhy na prodloužení tratě, z toho za Třetí říše dokonce až do Oberwiesenthalu s tunelem pod vrcholem hory Fichtelberg (!). Žádný z nich však nebyl realizován.

Druhou světovou přečkala dráha bez poškození. V květnu 1951 začala v údolí potoka Pöhlwasser těžba uranu a trať od té doby až do roku 1960 sloužila především pro dopravu horníků a materiálu z/do dolů. Od roku 1960 byl obnoven „normální“ provoz. Brzy poté však železniční ředitelství začalo trať označovat za nehospodárnou a v roce 1967 byl poprvé zveřejněn úmysl trať zavřít.

Rozhodnutí o ukončení provozu a snesení tratě bylo schváleno v polovině září 1971 a poslední vlaky po trati projely 25. září 1971. Místní nadšenci se však s úplným zrušením tratě nesmířili a jejich snahy vedly k následnému zřízení zdejšího muzea Sächsische Schmalspurmuseum Rittersgrün.