Markesbašský viadukt
Markersbašský viadukt je ocelový železniční most nacházející se na 16. kilometru (km 15,964 až 16,201) železniční tratě Annaberg-Buchholz – Schwarzenberg v obci Raschau-Markersbach. Převádí trať přes boční údolí říčky Große Mittweida.
Popis
Viadukt s výškou 36,5 m a délkou 236,5 m byl postaven v letech 1887 až 1889 pod vedením tajného vládního rady Clause Koepckeho a inženýra Hanse Manfreda Krügera. Byl vyroben v železárnách Königin-Marien-Hütte v Cainsdorfu. Stavba začala 1. srpna 1887 budováním opěrných pilířů a patek, které do začátku listopadu téhož roku třídila firma Bochmann z Aue.
Lehká ocelová konstrukce obsahuje 8 lichoběžníkových prutových pilířů, otvory mezi nimi mají šířku 20 m (4x), 12,5 m (3x) a 25 m (2x). Hmotnost mostu je 534 tun. Celkový vzhled mostu vychází z amerických vzorů. Koleje leží na příhradových nosnících se zakřivenou spodní pásnicí a jsou podepřeny diagonálně vyztuženými ocelovými příhradovými podpěrami.
Kvůli vzhledu mu obyvatelé začali říkat Streichholzbrücke (zápalkový most). Z konstrukčního hlediska je označován jako Fischbauchträgerbrücke (most s parabolickým dolním pásem).
V letech 1925/26 byl most zesílen, provedeny byly následující úpravy:
- Vyztužení základů betonovým obkladem a v některých případech i konstrukčními úpravami (železobetonové tahové vzpěry)
- Vyztužení pilířů lešení dodatečnými vodorovnými výztuhami
- Instalace přídavných podpěr na třech pilířích
- Zvýšení nosnosti nástaveb zavěšením dvou přídavných Pauli nosníků na pole nástavby
- Zlepšení přenosu zatížení výměnou ocelových pražců za dřevěné
Hmotnost mostu po úpravách vzrostla na 534 tun a od té doby je přípustné zatížení nápravy 18 t (nebo 6,4 tun/metr).
Most byl v letech 2003 až 2009 postupně rozsáhle restaurován, opískován a opatřen novou antikorozní ochranou a nátěrem. Povolená rychlost na konstrukci je nyní 40 km/h.
Zajímavosti
Kdo si most prohlédl blíže, jistě si všiml malých otvorů v masivních patkách pilířů. Mezi lidmi přetrvává legenda, že jde o výklenky do zdi pro rychlou instalaci výbušnin. Skutečná funkce těchto otvorů je následující: Uvnitř patek pilíře jsou malé komory, z nichž každá obsahuje vertikální kotevní konstrukci. Měly by dodatečně stabilizovat jednotlivé ocelové podpěry a absorbovat horizontální síly způsobené brzděním nebo větrem.