Karlex
Karlex byl mezinárodní rychlík z Berlína do Karlových Varů, provozovaný společností Deutsche Reichsbahn (DR) v letech 1959 až 1995. Proslavilo ho nasazení rychlíkových motorových jednotek řady VT 18.16 od roku 1969 do roku 1981. V tomto období patřil do kategorie expresních (Ex) vlaků, tedy mezi nejkvalitnější vlaky DR. Od změny jízdního řádu v roce 1992 jezdil opět jen v kategorii rychlíků, a to v nové trase Leipzig – Plauen – Karlovy Vary – Praha. V letech 1972 až 1991 byl doplněn rychlíkem Karola v trase Leipzig – Karlovy Vary.
Název Karlex byl také později od jízdního řádu 2008/2009 až do roku 2018 používán pro české vnitrostátní rychlíky Praha – Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary – Cheb.
Historie
Lázně v Karlových Varech, Františkových Lázních a Mariánských Lázních jsou již od 15. století oblíbeným cílem lidí, kteří se potřebují uzdravit. Již před první světovou válkou do lázeňského trojúhelníku jezdily různé luxusní vlaky, například Karlsbad-Express vyjíždějící z Paříže nebo Ostende. Také z Berlína jezdily velmi dlouho přímé expresní vlaky do Karlových Varů. Po druhé světové válce však významní hosté ze zahraničí přestali jezdit, lázně byly znárodněny a sanatoria byla použita k rekreaci pracujících a stranické nomenklatury.
Od roku 1955 bylo znovu zavedeno přímé vlakové spojení z Berlína do Karlových Varů. Pár rychlíků D 185/186 z Berlína přes Plauen do Bad Brambachu vozil od letního jízdního řádu přímý vůz do Karlových Varů, roku 1957 přibyl další přímý vůz do Prahy. Kromě Karlových Varů tyto vozy využívali také cestující z/do Františkových Lázní. Rostoucí poptávka po tomto spojení vedla k tomu, že DR a ČSD od letního jízdního řádu 1959 zavedly nový Ex 147/148 „Karlex“ z Berlína do Karlových Varů.
Odchylně od svého rychlíkového předchůdce, který jezdil přes Werdau a Reichenberg, byl Karlex nejprve trasován přes Geru a po Elstertalbahn, v Plauen tedy zastavoval na dolním, nikoli horním nádraží. Velmi rychle se však ukázalo, že jízda po Elstertalbahn, vedoucí vlnitým údolím řeky Elster, je pomalejší, takže od letního jízdního řádu 1961 jezdil Karlex znovu přes Werdau.
Od roku 1965 začaly DR přebírat nové vysokorychlostní motorové jednotky řady VT 18.16, které měly být od letního jízdního řádu 1969 nasazeny také na Karlexu, ale kvůli poruchám vozidel musela být od května do konce července 1969 dočasně používána starší předválečná jednotka SVT Köln. Po nasazení jednotek VT 18.16 (od 1. srpna) jezdil Karlex opět v nejvyšší kategorii expresů jako Ext 147/148 a v zimním jízdním řádu 1970/71 byl jedním z pouhých šesti mezinárodních expresních vlaků DR.
Poptávka po cestování do Československa vzrostla po zavedení bezvízového styku mezi oběma zeměmi (1. ledna 1972) a tento nárůst byl řešen zavedením dalšího expresu z Lipska do Karlových Varů pod označením Ext 347/348 „Karola“, vedeným rovněž jednotkou VT 18.16. Tento pár vlaků začal jezdit 28. května 1972. Ráno spoj vyjel z Lipska do Karlových Varů a odpoledne se vracel zpět, zatímco Karlex vyjíždějící ráno z Berlína odjížděl z Lipska kolem poledne. V opačném směru vyjížděl Karlex z Karlových Varů také až kolem poledne. Karola měla v roce 1972 původně jezdit po Elstertalbahn, a takto to bylo také uvedeno v jízdním řádu, ale kvůli stavebním pracím jezdila po stejné trase jako Karlex.
V roce 1973 dostaly oba vlaky nová čísla – Ext 66/67 „Karlex“ a Ext 68/69 „Karola“. Karlex jezdil nadále přes Reichenbach, Karola byla od roku 1980 vedena přes Geru a po Elstertalbahn. Poté, co byla Vindobona na konci zimního jízdního řádu 1978/79 přeměněna na klasický rychlík s lokomotivou a osobními vozy, byla její motorová jednotka VT 18.16 převedena na Karlex, který poté jezdil z Berlína do Plauen (v létě 1981 až do Adorfu, kvůli doplňování paliva do druhé jednotky) s dvěma spojenými jednotkami[1], nadále však byl povinně místenkový a často zcela vyprodán. Nedostatek míst v jednotkách VT 18.16, chybějící ekvivalentní jednotky ČSD pro kompenzaci výkonů, dlouhá jízda motorových jednotek na tratích s elektrifikací a především jejich obtížná údržba (po uzavření depa Berlin-Karlshorst) byl koncem 70. let příčinou jejich postupného nahrazení klasickými soupravami s lokomotivami. V zimním jízdním řádu 1981/82 k tomu od 26. září 1981 došlo také u expresů Karlex a Karola, které byly přeznačeny na D 366/367 a D 460/461. Oba vlaky znovu jezdily přes Reichenbach. Delší a těžší soupravy spolu s rostoucím počtem pomalých jízd však značně prodloužily jízdní dobu – v roce 1973 Karlex překonal vzdálenost 323 km za 4 hodiny a 23 minut, v roce 1986 to bylo již 5 hodin a 20 minut.
Po změně režimu v NDR v roce 1989 počet cestujících v obou vlacích znatelně poklesl. Karola s označením D 1460/1461/1466 jela naposledy v zimním jízdním řádu 1990/91, posledním spojem byl D 1460 v sobotu 1. června 1991, který dorazil na hlavní nádraží v Lipsku ve 23:47. Od změny jízdního řádu dne 31. května 1992 dostal Karlex novou trasu Leipzig – Plauen – Karlovy Vary – Praha, v Lipsku bylo spojení do Berlína zajištěno vlaky kategorie Intercity. Od léta 1994 byla trasa Karlexu dále zkrácena a jezdil jen z Reichenbachu do Karlových Varů a měl pouze 2 vozy řad Bim a Bimd. Dne 27. května 1995 jel mezistátní Karlex naposledy.
Omezení pro cestující
Omezená kapacita jednotek M 495.0 i VT 18.16 vedla k tomu, že Karlex s těmito jednotkami jezdil jako povinně místenkový. U jednotek VT 18.16 vedených jako expres navíc bylo nutné, aby cestující platili plný tarif (slevy byly povoleny jen u dětí a postižených) a kromě příplatku na rychlík ještě další příplatek na expres (2 nebo 4 marky). (Ostatním cestujícím, například železničářům s bezplatnou jízdenkou, majitelům rekreačních zpáteční jízdenek nebo těm, kteří nezískali místenku, byl doporučován rychlík D 142 Berlín - Bad Brambach s přímým vozem do Cranzahlu).
Také v klasickém provedení jezdil Karlex od roku 1959 jako povinně místenkový, protože DR v té době neměly dostatek vozů. Zájem cestujících o tento vlak při dopravě na kratší vzdálenost byl proto snižován třeba tak, že mezi Lipskem a Plauen Karlex nikde nestavěl. Zájem o rychlou dopravu do jihozápadního Saska byl však takový, že došlo k postupnému navyšování počtu vozů a povinně místenkové byly pak jen vagony jedoucí až do Karlových Varů. Po posílení souprav začal Karlex také zastavovat v městech Altenburg, Werdau a Reichenbach. Po nasazení jednotek VT 18.16 expres znovu mezi Lipskem a Plauen nikde nestavěl.
Kvůli velkému zájmu cestujících dostal Karlex od 24. září 1967 „společníka“, noční rychlík D 348 z Berlína do Adorfu (Vogtl) přes Geru, který přepravoval spací vůz do stanice Bad Brambach (z Adorfu pokračoval přivěšen na osobním vlaku). Od 1. června 1969 jezdil v letní sezóně až do Karlových Varů. Se zavedením jízdního řádu 1972/73 přestal tento vlak od 22. května 1972 jezdit a jeho číslo dostal expres Karola.
Nehoda ve Schweinsburg-Culten
Expres Karola byl 30. října 1972 jedním z účastníků jedné z největších železničních nehod v historii NDR. Na jednokolejné trati mezi Werdau a Lipskem se v ranních hodinách cestou do Karlových Varů pravidelně křižoval ve stanici Werdau s rychlíkem D 273 Aue – Berlín. V den nehody byla silná mlha a expres Karola v ní nabral více než 10minutové zpoždění. Dispečer ve Zwickau kvůli tomu přeložil křižování a Karola měla zastavit ve výhybně Schweinsburg-Culten (jižně od Crimmmitschau). Strojvedoucí Karoly však ve Schweinsburg-Culten přehlédl návěstidlo v poloze Stůj a projel stanicí rychlostí přibližně 100 km/h. Přibližně 700 m za výhybnou se asi v 7:30 srazil s blížícím se rychlíkem D 273.
Následkem srážky několik vozů vykolejilo. Při nehodě zahynulo 28 lidí, včetně obou strojvedoucích, více než 70 lidí bylo zraněno. Při vyšetřování se ukázalo, že strojvedoucí, který nehodu zavinil, vypil během noci před ranním odjezdem asi 15 lahví piva[2].
Vlakové soupravy
V prvním roce jezdily na Karlexu motorové jednotky M 495.0 ČSD. Tyto jednotky se však nehodily na horší kolejový svršek a časté oblouky ve Vogtlandu a několikrát vykolejily, např. 27. června 1960 v Rentzschmühle[3]. Od roku 1961 proto Karlex jezdil jako klasický rychlík s lokomotivou, do roku 1963 byly používány osobní vozy ČSD i DR, poté již pouze vozy DR.
Jako vlakové lokomotivy byly nejprve použity stroje řady 03 mezi Berlínem a Lipskem, řady 22 z Lipska do Plauenu, dále vlak vezly stroje původní řady 50 nebo rekonstruované řady 50.35 do Vojtanova. V případě výpadků byly jako náhrada použity také staré saské XIV HT, označené na DR jako řada 75.5. Od roku 1963 byla řada 22 mezi Lipskem a Reichenbachem na nově elektrifikované trase nahrazena řadou E 11, výměny lokomotivy byla proto přesunuta z Plauen do Reichenbachu. Od roku 1966 byly parní lokomotivy na jih od Reichenbachu nahrazeny dieselovými lokomotivami řady 180, stroje řady 50 jezdily jen jako posunovací jižně od Adorfu a také vozily Karlex z Bad Brambachu přes státní hranici.
Po několikaměsíční epizodě s jednotkou SVT Köln začala Karlex od srpna 1969 vozit jednotka VT 18.16, a to podle poptávky, v létě pětivozová, v zimě čtyřvozová. Od 1. července 1981 byla technická údržba jednotek přemístěna z depa Berlin-Rummelsburg do depa Engelsdorf poblíž Lipska, kde byla k dispozici moderní hala s prohlídkovou jámou. Náhradní čelní vůz jednotky byl také umístěn v depu Engelsdorf. Od července až do 26. září 1981 platil následující oběh: Ex 67 „Karlex“ odjel z Berlína se dvěma spřaženými jednotkami. V Adorfu byla zadní jednotka odpojena a odjela k čerpací stanici, kde tankovala palivo a odpoledne byla spojena s (jinou!) jednotkou, která jela jako Ex 66 z Varů. Přední jednotka Ex 67 pokračovala z Adorfu do Karlových Varů, odkud odjela jako Ex 68 „Karola“ do Lipska a dále jako Lv vlak do dílen na údržbu. Následující den pak tato jednotka jela jako Ex 69 „Karola“ do Karlových Varů a při návratu zpět do Berlína jako Ex 66 se v Adorfu spojila s druhou jednotkou[4].
V sobotu 26. září 1981 jely na Karlexu tyto motorové jednotky naposledy. Ve druhé jednotce se vezl personál, strojvedoucí a zaměstnanci jídelních vozů Mitropa, kteří v předchozích letech tvořili doprovod vlaku. Při poslední jízdě nebyl jídelní vůz v této jednotce otevřen pro veřejnost.[5] Dojezdem Karlexu do Berlína ve 20.02 skončila 17letá éra nasazení těchto jednotek na mezinárodních rychlících DR, protože Karlex i Karola byly poslední vlaky, na kterých jezdily.
Od změny jízdního řádu koncem roku 1981 jezdil Karlex opět v klasické podobě s lokomotivou, DR nadále zajišťovala osobní vozy. Do souprav byl na základě požadavků ČSD řazen kombinovaný osobní vůz se služebním oddílem řady BDa, vybavený panoramatickým oknem, aby čeští vlakvedoucí mohli sledovat za jízdy signály. Stejně jako do roku 1969 zajížděla až do Karlových Varů pouze část vlaku (4 vagóny), zbývající vozy včetně jídelního zůstaly v Plauenu (od roku 1984 v Bad Brambachu). Mezi Berlínem a Reichenbachem vlak vozily lokomotivy řad 243 a 250, z Reichenbachu do Vojtanova řady 132. Po roce 1990 se na Karlexu objevily také modernizované vozy Interregio.
Na území Československa vozil Karlex mezi Vojtanovem a Karlovými Vary dva roky štokr 556.0304[6], v roce 1992 v úseku Praha – Karlovy Vary motorová lokomotiva řady 754 a v úseku Karlovy Vary – Vojtanov elektrická lokomotiva řady 242[7], v posledním roce 1995 z Karlových Varů lokomotiva řady 242[8].
Jízdní řády
1988-89[9]
|
D 367 Karlex, 29. 5. 1988 – 27. 5. 1989
|
D 366 Karlex, 29. 5. 1988 – 27. 5. 1989
|
1990-91 (poslední rok jízdy Karoly)[10]
|
D 1460 Karola 27. 5. 1990 – 1. 6.1991 (v ⑥)
|
D 1461 Karola 27. 5. 1990 – 1. 6.1991 (do 19. 10. a od 24. 3. denně, 20. 10. – 23. 3. jen v ⑥)
|
D 1466 Karola 27. 5. 1990 – 1. 6.1991 (do 19. 10. a od 24. 3. v ⚒ a ⑦)
|
1992-93[11]
|
D 367 Karlex 31. 5. 1992 — 22. 5. 1993
|
D 366 Karlex 31. 5. 1992 — 22. 5. 1993
|
1994–1995[12]
|
D 367 Karlex, 29. 5. 1994 – 27. 5. 1995
|
D 366 Karlex, 29. 5. 1994 – 27. 5. 1995
|
Literatura
- HEINRICH, Rainer. Die Baureihe 175: Ende einer Ära. Bahn-Extra [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné z: https://bahn-extra.de/leseprobe/die-baureihe-175-ende-einer-aera
- FREUND, Günter. Mit dem Karlex zum Bade. Das war die Deutsche Reichsbahn. Das große Archiv des DDR-Schienenverkehrs. 1. vydání. München, GeraNova Zeitschriftenverlag, od 1998.
Externí odkazy
- Pohlednice na eisenbahn-postkarten-museum.de
- Karlex ve Františkových Lázních
- Krátký klip o nehodě ve Schweinsburg-Culten
Reference
- ↑ Obvykle jedna čtyřvozová a jedna pětivozová, někdy dvě pětivozové jednotky.
- ↑ Článek na německé Wikipedii
- ↑ Příspěvek na eisenbahnforumvogtland.de
- ↑ HEINRICH, s. 1
- ↑ HEINRICH, s. 2
- ↑ Příspěvek na K-Reportu
- ↑ Řazení na wagonweb.cz
- ↑ Řazení na wagonweb.cz
- ↑ Datenbank Fernverkehr
- ↑ Datenbank Fernverkehr
- ↑ Datenbank Fernverkehr
- ↑ Datenbank Fernverkehr
|
Tento článek je licencován za podmínek licence Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0. Používá materiál z článku „Karlex“ na německé Wikipedii. |