Königlich Bayerischen Staatseisenbahnen

Erb společnosti

Společnost Königlich Bayerischen Staatseisenbahnen (Královské bavorské státní dráhy, zkratka K.Bay.Sts.B) byla státní železniční společností Bavorského království, založená v roce 1844. Do konce první světové války se postupně rozrostla na druhou největší německou železniční společnost (celková délka tratí 8 526 kilometrů, včetně Pfalzbahn), hned za Pruskými státními drahami. Po konci monarchie byl z názvu dne 8. listopadu 1918 vypuštěn predikát Königlich.

Společnost zanikla během reorganizací poté, co byla 1. dubna 1920 uzavřena smlouva o vzniku Německých říšských drah (DR), do kterých byla začleněna.

Vývoj společnosti

Po úspěšném založení soukromých železničních společností, které v Bavorském království provozovaly odd roku 1835 trať mezi Norimberkem a Fürthem a od roku 1839 mezi Mnichovem a Augsburgem, začala státní železniční éra v roce 1841 zřízením Královské železniční komise v Norimberku (Königlichen Eisenbahnbau-Kommission zu Nürnberg). Ta měla organizovat výstavbu železniční trati z Lindau přes Augsburg a Norimberk do Hofu.

Společnost K.Bay.Sts.B se zpočátku soustředila na stavbu třech hlavních bavorských tratí:

• Ludwig-Süd-Nord-Bahn o délce 548 km, která byla stavěna v letech 1844 až 1853. Vedla z Lindau přes Kempten, Augsburg, Nürnberg, Bamberg do Hofu, kde se napojovala na železniční síť Saska.

• Ludwigs-West-Bahn o délce asi 100 km, která byla postupně otevírána v letech 1852 až 1854. Vedla z Bambergu přes Schweinfurt a Würzburg do Aschaffenburgu, kde byla napojena na hesenské dráhy.

• Bayerische Maximiliansbahn o délce 188 km, která byla postavena v letech 1853 až 1860. Vedla z Ulmu do Augsburgu a z Mnichova do Kufsteinu s odbočkou do Salzburgu.

Kromě nových tratí společnost postupně koupila tři velké soukromé železniční společnosti:

• K 1. červnu 1846 koupila za 4,4 milionu zlatých společnost München-Augsburger Eisenbahn-Gesellschaft s její 62 km dlouhou dráhou z Mnichova do Augsburgu.

• K 15. květnu 1875 převzala společnost Bayerische Ostbahn a její asi 900 km dlouhou síť, kterou tvořily dvě hlavní tratě München – Regensburg – Bayreuth/Eger/Cheb a Nürnberg – Passau a několik drah vedlejších.

• K 1. lednu 1909 koupila za 300 milionů marek tři sjednocené falcké soukromé dráhy, známé pod zkratkou Pfalzbahn. Jejich síť drah měla délku 870 km, z toho 60 km tvořily úzkorozchodky.

Mapa bavorských železnic z roku 1912

Organizace

Oblastní ředitelství byly nejdříve pojmenovány jako „drážní úřady“ (Bahnämter) a „vrchní drážní úřady“ (Oberbahnämter - tyto sídlily v Augsburgu, Bambergu, Ingolstadtu, Kempten, Mnichově, Norimberku, Řeznu, Rosenheimu, Weidenu a Würzburgu).

Hlavní ředitelství se do roku 1886 jmenovalo „Generaldirektion der königlichen Verkehrsanstalten“, poté až do roku 1906 „Generaldirektion der königlich bayerischen Staatseisenbahnen“. V roce 1906 bylo namísto něj zřízeno několik „drážních ředitelství“ (Eisenbahndirektion), podléhající přímo bavorskému ministerstvu dopravy. Tato direktoria byla v městech Augsburg, Ludwigshafen, Mnichov, Norimberk, Bamberg, Řezno a Würzburg.

Poté, co byla 1. dubna 1920 uzavřena smlouva o vzniku Německých říšských drah (DR), byly tratě a další části společnosti od 24. dubna 1920 zařazeny pod působnost tzv. „skupinového ředitelství Bavorska“ (Gruppenverwaltung Bayern). Správa bavorských tratí byla dále od roku 1922 rozdělena do pěti ředitelství říšských drah: Reichsbahndirektion Augsburg, Reichsbahndirektion München, Reichsbahndirektion Nürnberg, Reichsbahndirektion Regensburg a Reichsbahndirektion Würzburg, která plynule navázala na direktoria K.Bay.Sts.B (direktorium v Bambergu bylo zrušeno a jeho agenda přešla do Norimberka). Ředitelství ve Würzburgu bylo již roku 1930 zrušeno a začleněno pod Norimberk, přičemž a jeho síť tras byla rozdělena mezi ředitelství v Augsburgu a Norimberku. Pro bývalé Falcké železnice bylo zřízeno ředitelství Ludwigshafen, které existovalo do roku 1937. Ojedinělé „skupinové ředitelství Bavorska“ bylo zrušeno k 1. říjnu 1933.

Lokomotivy bavorských státních drah

Obdobně jako jiné zemské dráhy v Německu také K.Bay.Sts.B nakupovala lokomotivy hlavně v zemi, kde působila. V Bavorsku se domácími dodavateli staly především lokomotivky J. A. Maffei a Lokomotivfabrik Krauss & Co. v Mnichově. Čtyři lokomotivy byly v letech 1899 a 1901 nakoupeny v lokomotivce Baldwin ze Spojených států amerických, a to za účelem studia jejich moderních technologií.