Franz Xaver Riepl
Franz Xaver Riepl (29. listopadu 1790, Graz – 25. dubna 1857, Vídeň) byl rakouský geolog a důlní a železniční odborník.
Po dvouletém studiu filosofie v Grazu a následném studiu hornictví v letech 1810–14 na Königlich-ungarische Berg- und Forstakademie v Bánské Štiavnici působil krátkou dobu v rodném městě jako učitel matematiky. Od roku 1816 byl správcem hutě knížete Fürstenberga v Novém Jáchymovu. Zde se věnoval geologickým studiím a nakreslil první geologickou mapu Čech. V roce 1818 od Fürstenbergů odešel a zaměřil se na geologický a mineralogický průzkum Rakouska-Uherska. V roce 1819 se stal mimořádným (od 1821 řádným) profesorem přírodopisu a zbožíznalectví na vídeňském Polytechnickém institutu, kde působil až do roku 1838.
Během dvacátých let podniknul několik studijních cest po různých korunních zemích monarchie a shromáždil rozsáhlou mineralogickou sbírku, která přitáhla pozornost arcivévody Jana. V roce 1824 ho arcivévoda pověřil vypracováním posudku na reformu železářství ve Štýrsku. Riepl navrhnul změnit způsob těžby rudy v okolí Erzbergu a přejít na etážovou povrchovou těžbu. Mezi závody pak měla být vybudována koněspřežná dráha. Návrh byl přijat. Riepl poté obdobným způsobem navrhnul reformu hutí ve Frýdlantu nad Ostravicí a stal se duchovním otcem Rudolfovy hutě ve Vítkovicích, kterou zřídil roku 1828 olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf Jan.
V březnu roku 1829 předložil Riepl císaři Františku I. návrh na výstavbu železnice z Terstu přes Varaždín a Wieselburg do Vídně a dále přes Moravu a Halič do města Brody u ruských hranic v Haliči. Tento návrh byl sice císařským dvorem zamítnut, ale začal se o něj zajímat Salomon Mayer Rothschild. Ten vyslal v roce 1830 Riepla do Anglie studovat problematiku stavby železnic a výroby železa. Povzbuzující závěry, se kterými se Riepl vrátil, přesvědčily Rothschilda, aby zahájil přípravy na stavbu tratě z Vídně do Haliče. Riepl se zabýval podrobnějším návrhem její trasy.
V roce 1838 odešel z Polytechnického institutu, aby se mohl plně věnovat železnici. Jako první předložil návrh celorakouské sítě železnic, který byl částečně realizován (např. dráhu Terstu – tzv. Erzherzog Johann-Bahn – navrhoval trasovat jihovýchodněji přes Varaždín).
Zemřel na plicní edém, pohřben je v Hinterbrühlu nedaleko Mödlingu.
Prameny