Franz Klein

Z Drážní Wiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Franz Klein, litografie 1846

Franz Klein (27. dubna 1800, Kociánov – 29. srpna 1855, Zebrzydowice) byl členem podnikatelské rodiny Kleinů, ve které byl vůdčí osobností a hlavním strůjcem podnikatelských úspěchů této rodiny.

Poté, co vychodil vesnickou základní školu, se asi v letech 1813-1814 stal zahradníkem na lednickém panství Lichtenštejnů. Do Lednice za ním poté přišli jeho starší bratři Josef a Engelbert, společně prováděli různé práce v parku, zejména vodní stavby. Nejvýznamnější stavbou tohoto období byla parková úprava u zámku ve Veselí nad Moravou. Roku 1815 získal jeho otec velkou zakázku v Brně - přeměnu jihozápadního úbočí Petrova (tzv. Kalvárie, dnešní Denisovy sady), na veřejný park s pomníkem, připomínajícím Vídeňský mír. Patnáctiletý Franz údajně zpracoval projekt. V rychlém sledu poté následovaly další vodní a silniční stavby, parkové úpravy, regulace vodních toků.

V pětadvaceti letech se v Brně oženil s Františkou Hillebrantovou a získal status brněnského občana. Z jejich dětí se dospělosti dožily jen dvě – syn Franz a dcera Marie. Koncem dvacátých let byl již uznávanou hlavou rodiny a jakýmsi manažerem jejích podniků. Od roku 1836 se zapojili do výstavby železnic. V roce 1844 spolu s bratry zakoupil od dědiců hraběte Antonína Bedřicha Mitrovského panství Vízmberk, kde získali rozsáhlou výrobní základnu. Brno ovšem neopustil – v letech 1847 až 1848 zde nechal vystavět nové rodinné sídlo, Kleinův palác.

Dne 15. prosince 1853 uzavřeli bratři Franz, Albert a Hubert Kleinové smlouvu o společném podnikání. Oficiálně tak vzniká firma Gebrüder Klein, ve které měl Franz rozhodující podíl. Po několika letech velmi intenzivní práce však Franz náhle v 55 letech umírá v Seibersdorfu (dnes Zebrzydowice) při kontrole výstavby železniční trati z Bohumína do Osvětimi. Za příčinu smrti se většinou uvádí cholera, podle některých zpráv však šlo o srdeční slabost nebo zánět mozku.

Literatura

GÁBA, Zdeněk – TEMPÍROVÁ-KOTRLÁ, Dagmar: Bratři Kleinové – stavitelé silnic a železnic, Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku, 2010, 53 stran.