Železniční trať Ostrov nad Ohří – Jáchymov
Železniční trať Ostrov nad Ohří – Jáchymov je zaniklá normálněrozchodná trať, která vycházela ze stanice Ostrov nad Ohří na trati Chomutov – Cheb a vedla na dolní okraj města Jáchymov, kde stála koncová železniční stanice. Provoz byl zahájen 23. prosince 1896 a přes odpor místních národních výborů ukončen 3. srpna 1957 kvůli rozšíření souběžně vedoucí silnice do Jáchymova. Začátek tratě z Ostrova až do Dolního Žďáru byl poté zachován jako vlečka, horní úsek do Jáchymova byl snesen. Od roku 2013 vede po horní části bývalé tratě 2,6 km dlouhá cyklostezka.
Šlo o nejstrmější adhezní veřejnou trať v Čechách se sklonem až 52,6 ‰. Dále se na ní před koncovou stanicí Jáchymov nachází nejkratší železniční tunel České republiky, který měří 18,3 metru.
Historie
Okresní hornické město Jáchymov se svými okolními doly a různými průmyslovými podniky mělo dlouhá léta zájem o připojení města na síť Buštěhradské dráhy. Roku 1883 byla zájemcům zastupovaným německým nacionálním činitelem dr. Russem udělena předběžná koncese. O rok později zpracovala pražská firma Schmied & Halama předběžný projekt, který nabízel dvě možná zakončení tratě: poblíž dolní části náměstí nebo v místě skutečně postavené stanice. Projekt byl ve dnech 29.–30. 5. 1884 podroben revizi trasy, během které zástupce zemského výboru Ing. Bazika poukazoval na příliš velké stoupání a proto byl návrh na stavbu zamítnut. Město ale stavbu nadále prosazovalo a proto byla o deset let později provedena 6. února 1894 revize nová. Tentokrát byl výsledek kladný. Předpokládané náklady na stavbu byly 407 000 zlatých (45 222 zlatých na jeden km). Město získalo úvěr u Zemské banky, který tvořil skoro 60 % odhadovaných nákladů a byl garantován výnosem Českého sněmu ze dne 12. 4. 1894. Dne 13. listopadu 1894 proběhla politická pochůzka a vyvlastňovací řízení. Poté vídeňská firma E. Gross vypracovala podrobný projekt a 5. září 1895 byla udělena koncese pro stavbu. V lednu 1896 proběhlo výběrové řízení na vlastní stavbu, které vyhrála již zmíněná firma E. Gross.
Vlastní stavba začala 14. dubna 1896. Členitý horský terén si vynutil zřízení krátkého tunelu před konečnou stanicí na úbočí Šibeničního vrchu, kde byl původně projektován hluboký zářez ve skále. Původní stanovené datum zahájení provozu 15. prosince 1896 nebylo dodrženo, při technicko-policejní zkoušce dne 16. prosince 1896 bylo objeveno množství nedostatků, dokonce došlo k vykolejení lokomotivy se zkušebním vlakem v km 1,0 na propadlém svršku. Po jejich odstranění vyjel 21. prosince 1896 po trati slavnostní vlak za účasti ministra železnic. O dva dny později pak byla zahájena pravidelná doprava. Provoz zajišťovaly Rakouské státní dráhy za paušál 3300 K/km/rok (na rozdíl od mnoha jiných tratí, kde byly účtovány skutečné výlohy). Maximální rychlost vlaků byla pouhých 25 km/h.
V červenci 1897 proběhla státní kolaudace, která opět nalezla množství závad. V roce 1898 provedla firma František Kuliš z Nejdku vyzdívku klenby tunelu do hloubky pěti metrů z obou stran tunelu. V prvních letech provozu byla hlavním přepravcem tabáková továrna v Jáchymově (dovoz uhlí), do které vedla vlečka ze stanice, na kterou navazovala úzkorozchodná drážka o rozchodu 700 mm, zkolaudovaná 21. ledna 1908. Po vzniku lázní a postavení luxusního sanatoria Radiumpalace v letech 1911–1912 začala narůstat i osobní doprava lázeňských hostů.
Na základě úmluvy ze dne 10. prosince 1924, která se stala součástí Zákona čís. 156 Sb. z. a n. ze dne 25. června 1925, byla akciová společnost místní dráhy Ostrov - Jáchymov (německy Lokalbahn Schlackenwerth - Joachimsthal) k 1. lednu 1925 zestátněna, společně s 47 dalšími místními drahami.
Nízká rychlost vlaků znamenala od roku 1924 velký problém, protože lázeňský dům Radiumpalace zavedl konkurenční autobusovou linku Ostrov – Jáchymov. Proto byly v průběhu roku 1927 prováděny zkušební jízdy rychlostí 30 km/h a od 1. ledna 1928 byla rychlost oficiálně zvýšena. Jízdní doby se zkrátily o 8 minut. V roce 1929 bylo v Ostrově zrušeno nástupiště místní dráhy a vlaky zajížděly až před staniční budovu. Přes nárůst počtu cestujících začaly ČSD od 15. května 1930 provozovat autobusové linky Ostrov – Jáchymov a Karlovy Vary – Jáchymov – Vejprty. Následně od letního jízdního řádu 1930 začaly namísto 6 párů vlaků jezdit jen 2 páry smíšených a 1 pár nákladních vlaků. Autobusy byly sice o 75 % dražší, ale pohyblivější a spolehlivější. V průběhu hospodářské krize kolejová doprava stagnovala, od podzimu 1932 jezdí už jen jediný pár vlaků s osobní dopravou.
Osobní doprava byla poté pro nerentabilnost zrušena 15. února 1934 a nahrazena autobusy ČSD. Zároveň plzeňské ředitelství drah navrhlo demolici tratě, což vyvolalo prudkou vlnu protestů města Jáchymov. Po vleklých jednáních bylo rozhodnuto ponechat silniční provoz ČSD, než bude k dispozici vhodný motorový vůz. Autobusy začaly v Jáchymově zajíždět až do města, kde byla poblíž Radiumpalace zřízena čekárna a informační kancelář s prodejem jízdenek. Na rok 1937 byla dokonce plánována elektrizace trati, ale projekt nebyl realizován. Dne 15. února 1938 žádala delegace města na Ministerstvu železnic o obnovu osobní dopravy, po jejím zamítnutí Jáchymov vyhlásil od 1. dubna zákaz zastavení autobusů před Radiumpalacem a na území města byly zrušeny autobusové zastávky.
Osobní doprava byla znovu zavedena až za okupace společností Deutsche Reichsbahn 16. listopadu 1941, a to v rozsahu 12(!) párů vlaků denně, v roce 1944 ale jezdilo už jen 7 párů. Ve stanici Ostrov bylo obnoveno vyvýšené nástupiště. V jízdním řádu byla vedena jako trať 166g.[1] Na konci války byla doprava zastavena po náletu na Karlovy Vary (proběhl 19. dubna 1945) a 8. května 1945 trať převzala revoluční garda národního výboru a 26. května pak trať přebraly ČSD. Osobní doprava byla obnovena 7. října 1946, jezdilo 7 párů vlaků. Stoupající návštěvnost lázní přinesla od 9. května 1948 zavedení přímého vozu od/k pražskému rychlíku. Nákladní doprava rostla také, od roku 1947 se vozila uranová ruda z vlečky v Jáchymově, pro její nakládku bylo používáno i nákladiště Horní Žďár a stanice Ostrov.
Kritická situace v dopravě, kdy trať bránila rozšíření silnice, vyvrcholila vládním usnesením č. 1462 z 8. června 1955, na jehož základě byla zastavena osobní doprava, úsek z Dolního Žďáru do Jáchymova byl snesen a zbytek trati připadl dolům jako vlečka. Poslední pravidelný vlak jel do Jáchymova 3. srpna 1957. Vlečka ve spodním úseku tratě zůstala v provozu až do 30. června 2004, kdy byla ve Škodě Ostrov ukončena výroba trolejbusů. Nový majitel o vlečku neprojevil zájem a ta byla začátkem srpna 2009 snesena až ke styku s kolejí SŽDC v žst. Ostrov nad Ohří. Snesení provedly firmy Viamont DSP a TSS[2].
Současný stav tratě
Trať je zcela snesena, drážní těleso je ale ve větší části zachováno, včetně Jáchymovského tunelu a můstku přes potok v Horním Žďáru. Dochovaly se budovy zastávky Ostrov a nádraží Dolní Žďár, zastávka Ostrov byla v roce 2017 opravena a slouží od 22. prosince 2017 jako malé muzeum zrušené železnice a cyklistické odpočívadlo[3].
Dne 1. října 2013 byla otevřena cyklostezka z Horního Žďáru k bývalému nádraží v Jáchymově, která vede po zachovaných úsecích tělesa tratě a prochází i tunelem. Projekt na přeměnu nevyužívaného drážního tělesa nechalo vypracovat město Ostrov v roce 2007, vlastní stavba začala v červnu 2012.[4][5]
Reference
Literatura
- ČADA, Luděk – KUNT, Miroslav – SEDLÁČEK, Radek – STRNAD, Jiří : Místní dráha Ostrov - Jáchymov, Vydavatelství dopravní literatury Litoměřice, 1996, 58 stran.