Železniční trať Münchberg – Zell
Železniční trať Münchberg – Zell, lidově označovaná jako Waldsteinexpress nebo Bockela, byla 10 km dlouhá vedlejší dráha v Bavorsku, která spojovala město Münchberg na hlavní trati Bamberg – Hof s obcí Zell.
Historie
Město Münchberg na severním okraji pohoří Fichtelgebirge (Smrčiny) získalo železniční spojení již v roce 1848, kdy přes něj začaly jezdit vlaky Ludwig-Süd-Nord-Bahn. Před rokem 1870 se objevil projekt dráhy, která měla z Wunsiedelu procházet přes Weißenstadt, dále pokračovat západním směrem do Kornbachu, zde se prudce stočit na severovýchod a přes Tannenreuth, Zell a Sparneck zaústit do Münchbergu. Projekt prosazovalo především město Weißenstadt, protože žulové bloky, které byly do města dováženy z lomů v nedaleké hoře Epprechtstein a zde opracovány, bylo nutné převážet k nejbližší (asi 15 km vzdálené) železniční stanici Falls na vozech. Příliš vysoké stavební náklady a malý očekávaný výnos celý projekt rychle pohřbily.
Poté, co byla roku 1887 otevřena vedlejší dráha Münchberg – Helmbrechts, začaly stavbu „své“ tratě prosazovat i obce na jih od Münchbergu. A tak byla 24. února 1889 svolána ve Sparnecku schůze zájemců, na kterou se dostavilo osm představitelů města Münchberg, devět ze Sparnecku, osm z Zellu a po jednom z obcí Reinersreuth a Immerseiben. První žádost magistrátu města Münchberg a obcí Zell, Sparneck a Weißdorf podaná 18. března 1889 byla zamítnuta, stejně jako další petice, takže obce dokonce zvažovaly, že dráhu postaví svůj soukromý projekt. Až koncem roku 1899 byla dráha Münchberg – Zell zahrnuta do návrhu zákona o místních drahách a 10. března 1900 byla výstavba trasy schválena.
Zaměřovací práce byly provedeny v srpnu 1901, stavební práce začaly 10. září. První zkušební jízdu po celé dráze proběhla 14. října 1902 a oficiální zahájení provozu o čtyři dny později 18. října. Vlastní provoz pak probíhal po celá desetiletí bez větších závad, pokud nepočítáme velké sněhové závěje znemožňující provoz (například 1941) nebo odstřelení mostu přes ulici Kirchenlamitzer Strasse v Münchbergu na konci války 14. dubna 1945.
Příliš vysoké náklady na pořádnou údržbu tratě byly pro DB důvodem k tomu, aby začátkem 70. let ohlásily ukončení provozu. Poslední osobní vlak, díky iniciativě železničního sdružení Hofer Eisenbahnclub tažený parní lokomotivou řady 86, jel 25. září 1971. Snesení tratě probíhalo od 21. srpna do 8. září 1972.
Zachován zůstal pouze krátký úsek do km 1,7, který slouží jako vlečka elektrické rozvodny JV od Münchbergu. V roce 1973 byl po ní do rozvodny dovezen transformátor, po mnoha letech pak byla vlečka prosekána, aby po ní mohl být 11. října 2018 dovezen další transformátor. V červnu 1981 město Sparneck odsouhlasilo zbourání nádraží, v průběhu doby byly zlikvidovány také zastávka Eiben a přístřešek v Reinersreuthu. V nádražních budovách v Zellu a Weißdorfu jsou dnes byty.
Lokomotivy a motorové vozy
Od roku 1902 přinejmenším do roku 1906 jezdila na dráze lokomotiva řady D XI. Poté je zde dokumentován stroj řady GtL 4/4, používaný až do roku 1935, který byl poté nahrazen standardními parními lokomotivami řady 64, které tu jezdily až do ukončení parního provozu 29. září 1962 (lokomotivou 64 239). V listopadu 1954 byly na trati poprvé nasazeny motorové vozy řady VT 95. V nákladní dopravě byly od roku 1962 používány stroje řady V 100.