Železniční trať Klingenberg-Colmnitz – Frauenstein

Mapa tratě z roku 1919.

Úzkorozchodná dráha Klingenberg-Colmnitz – Frauenstein se nacházela na saské straně Krušných hor. Byla zrušena roku 1971.

Již v letech 1865 až 1867 bylo městečko Frauenstein zvažováno jako jedno z měst na tehdy navrhované trati Klingenberg – Frauenstein – Duchcov. Projekt je zmíněn v pamětním listu frauensteinského důlního mistra Köttinga z března 1865, v červenci téhož roku byl ustaven výbor pro stavbu dráhy, ale po ukončení vyměřovacích prací v listopadu 1867 projekt tiše zanikl.

Po postavení úzkorozchodné dráhy do Kipsdorfu v letech 1882 až 1883 by jakákoli dráha vedoucí paralelně s ní byla nerentabilní, proto se Frauenstein zaměřil na prosazení tratě vycházející z Niederbobritzsch nebo Klingenbergu. Ze šesti navrhovaných tras byla vybrána varianta vedoucí přes Pretzschendorf a roku 1895 byl její návrh předložen ke schválení saskému zemskému sněmu, který projekt schválil 27. února 1896.

Stavba dráhy byla zahájena v červenci 1897, slavnostní zahájení provozu proběhlo 14. září 1898, následující den byl zahájen pravidelný provoz. Zájem o jízdu ve slavnostním vlaku byl tak velký, že lidé seděli i v nákladních vagónech..

Na dráze byla významná především nákladní doprava (uhlí, dřevo, stavební materiály, hnojiva, zemědělské produkty), osobní doprava byla vždy ztrátová. V zimě často docházelo v horním úseku Burkersdorf – Frauenstein k zastavení provozu kvůli sněhovým závějím vysokým až 4 metry, i když kolem tratě stály zábrany.

Návrhy na prodloužení dráhy do Rehefeldu nebo Moldavy, které zahájila petice občanů Frauensteina krátce po zahájení provozu zůstaly vždy jen na papíru, i když ze stavebního hlediska by pokračování nebylo příliš náročné.

Během druhé světové války byla trať vcelku nepoškozena, jen v samotném závěru války byl 16. dubna 1945 bombardován smíšený vlak s lokomotivou 99 674, při útoku zahynul strojvedoucí. Po druhé světové válce byl provoz obnoven až 12. července 1945, dráha byla uchráněna před válečnými reparacemi. Zanedbávání technického stavu dráhy se však projevilo prodloužením jízdních dob a po vypracování negativní studie ekonomické udržitelnosti z roku 1962 jen důrazný protest města Frauenstein, do kterého se v zimě přes všechny potíže dalo lépe dostat po železnici, zabránil okamžitému zastavení provozu. Deutsche Reichsbahn však ani poté do dráhy neinvestovaly a technický stav se neustále zhoršoval.

Nákladní doprava byla ukončena v roce 1970. Dne 20. října 1971 vykolejila při vjezdu do zastávky Oberboritzsch lokomotiva 99 715 osobního vlaku ve směru Frauenstein. Přestože se převrátila tak, že nezasahovala do profilu tratě, a sjízdnost tratě byla 23. října obnovena, zůstaly osobní vlaky trvale nahrazeny náhradními autobusy a 28. května 1972 byla trať oficiálně zrušena. Snášení tratě probíhalo postupně až do roku 1978.

Lokomotivy a vozy

V prvních letech provozu zajišťovaly provoz lokomotivy řady IV K, později byly nahrazeny výkonnějšími stroji řady VI K, které tu jezdily až do ukončení provozu.

Používané osobní i nákladní vozy odpovídaly obecným saským konstrukčním předpisům a mohly být proto dle potřeby vyměňovány s ostatními úzkorozchodnými drahami v Sasku. Od počátku 20. let 20. století se přepravci neúspěšně snažili o zavedení podvalníků.

Koncové nádraží Frauenstein, asi 1910.

Odkazy

• Saschenschiene.net
• Putování po zrušené dráze na stillgelegt.de