Železniční trať Kamenz – Pirna

Z Drážní Wiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa tratě z roku 1902.

Železniční trať Kamenz – Pirna je částečně zachovaná hlavní dráha v Sasku. Ve výchozí stanici Kamenz má přípoj na železniční trať Lübbenau – Kamenz a vede přes Pulsnitz a Arnsdorf do Pirny. Úsek Arnsdorf – Dürrröhrsdorf je od roku 2007 snesen.

Historie

Úsek Kamenz – Radeberg

Městu Kamenz (Kamenec), do roku 1815 členu Lužického šestiměstí, se první železnice vedoucí od roku 1846 z Drážďan východním směrem, zdaleka vyhnula. Proto byla v roce 1862 založena akciová společnost, která měla postavit odbočku do Kamence čistě ze soukromých zdrojů. Těch se však nenašlo moc a projekt nebyl realizován. V roce 1867 poslali občané Kamence do saského zemského sněmu petici, ve které žádali postavení odbočné tratě z Radebergu do Kamence na státní náklady. V této době se v sousedním Prusku začalo s výstavbou tratě z Lübbenau směrem k Senftenbergu, na které by se dalo výhodně navázat právě přes Kamenz směrem k Drážďanům. V květnu 1868 byla stavba ve sněmu schválena, o pár měsíců později v srpnu se pruská vláda zaručila za stavbu pokračování přes státní hranici.

Most u Dittersbachu

Přípravné práce začaly již v červenci 1868, krátce po schválení tratě, vlastní stavební práce byly zahájeny 3. března 1869 na odbočení z tratě Drážďany - Görlitz v km 81,835 východně od města Radeberg. Kromě výstavby některých větších mostů musel být v obvodu města Kamenec postaven krátký tunel. Vzhledem k očekávanému většímu provozu bylo těleso postaveno pro dvě koleje, položena byla pouze jedna. Dne 30. září 1871 byl zahájen provoz jízdou slavnostního vlaku, návazná pruská spojovací dráha do Lübbenau byla otevřena 1. února 1874.

Úsek Arnsdorf – Pirna

Již při výstavbě prvního úseku bylo plánováno jeho prodloužení směrem na jih, především kvůli přepravě českého hnědého uhlí do Horní Lužice (s osobní dopravou se moc nepočítalo). Stávající trať byla ale zaústěna od východu do Radebergu tak, že její konec směroval přesně opačně, než jak by bylo třeba pro stavbu prodloužení. Na začátku roku 1872, tedy krátce po zahájení provozu do Kamence, byl vypracován projekt návazné tratě z Arnsdorfu do Pirny. V Arnsdorfu měla být postavena nová stanice na trati do Zhořelce, do které měla nově zamířit také trať z Kamence. Potřebnou investici ve výši 4 miliony tolarů schválil saský zemský sněm 13. března 1872 a stavba začala v létě téhož roku.

Kromě nákladné výstavby mostů přes Labe v Pirně a přes řeku Wesenitz poblíž Dittersbachu stavbu hodně prodražilo také přemístění nádraží v Pirně. V klesajícím úseku z Dürrröhrsdorfu do Pirny byly kromě několika hlubokých zářezů nutné i větší násypy, díky směrování trasy nad hlubokým údolím řeky Wesenitz však nebylo nutné razit tunely. Mezi Dürrröhrsdorfem a Pirnou byly položeny dvě koleje, ve zbývající části bylo těleso na druhou kolej připraveno. Celá nová trať byla dokončena v říjnu 1875 a otevřena 15. října 1875.

Provoz do roku 1945

V nákladní dopravě se očekávání velkého počtu vlaků splnila, v roce 1901 byla položena druhá kolej i v úseku Arnsdorf – Dürrröhrsdorf. Osobní vlaky nikdy nejezdily po celé trati z Pirny až do Kamence, vždy končily v Arnsdorfu, kde případní cestující museli přestoupit. Dne 1. ledna 1911 byla zrušena nepoužívaná spojka Kleinröhrsdorf - Radeberg, kolej ale byla snesena až roku 1948.

Po první světové válce byl dovoz uhlí z Čech snížen na minimum, což vedlo k prudkému poklesu nákladní dopravy. Od 1. dubna 1924 proto Deutsche Reichsbahn zařadily úsek Arnsdorf - Dürrröhrsdorf mezi vedlejší dráhy.

Po druhé světové válce

Během druhé světové války byl obvod stanice Pirna zasažen 19. dubna 1945 těžkým bombardováním, takže se veškerá vlaková doprava zastavila až do konce války. Těžce poškozen byl také most přes Labe, na kterém byl provoz obnoven až po instalaci ocelové nástavby 9. září 1945. V letech 1945 až 1948 byla druhá kolej demontována a odvezena do Sovětského svazu jako součást reparací. Od 1. října 1949 byl mezi vedlejší dráhy zařazen také úsek Dürrröhrsdorf - Pirna.

Po ukončení vlády jedné strany v roce 1989 došlo k drastickému poklesu dopravních výkonů v osobní i nákladní dopravě. Přesto byla v následujících letech byla celá trať kompletně sanována, včetně obnovy mostu v Pirně. Dne 23. května 1998 dopravní sdružení Oberelbe zastavilo osobní dopravu mezi Arnsdorfem a Dürrröhrsdorfem a ke konci téhož roku byla zastavena doprava nákladní. Tento úsek byl naposledy v regionální dopravě využíván v srpnu 2002, kdy kvůli následkům povodně musela být uzavřena hlavní trasa Drážďany - Bad Schandau. Potom již byl tento úsek používán pouze pro příležitostné odklony, jezdily tu i vlaky Eurocity během stavebních prací na drážďanském uzlu. Ani tato funkce záložní trasy však úsek nezachránila a 1. února 2007 byl definitivně zrušen a koleje sneseny.

Aby se zkrátily jízdní doby pro dojíždění z oblasti Kamence do Drážďan, bylo rozhodnuto obnovit zrušené původní zaústění z/do Radebergu. Na jaře 2007 byly vykáceny stromy na tělese a v dubnu 2009 začaly stavební práce. Nová spojka s traťovou rychlostí 110 km/h byla uvedena do provozu v říjnu 2009. Jízdní doby regionálních vlaků Dresden – Kamenz se zkrátily až o 14 minut, protože odpadla úvrať v Arnsdorfu a čekání na protijedoucí vlak. Aby se občanům Arnsdorfu vykompenzovala ztráta vlakových spojů, zastavují tam od změny jízdního řádu v prosinci 2008 také regionální expresní vlaky na tratích Drážďany - Görlitz a Drážďany - Zittau.

Od 12. prosince 2010 do konce září 2019 zajišťovala všechny dopravní výkony v osobní dopravě na ramenech Dresden – Kamenz a Pirna – Neustadt (– Bad Schandau) společnost Städtebahn Sachsen. Od 1. října 2019 provoz převzala společnost Transdev Regio Ost, která má se svazem Oberelbe uzavřenu smlouvu do konce září 2021. Od pondělí do soboty jezdí do Kamence vlaky v hodinovém taktu, v neděli je takt dvouhodinový. Na zpáteční trase není možné dodržet 30minutový interval, tak se pohybuje obvykle od 54 do 66 minut.