Železniční trať Chomutov – Vejprty

Mapa tratě z roku 1960, včetně zrušené odbočky do Reitzenhainu.

Železniční trať Chomutov – Vejprty je jednokolejná neelektrizovaná dráha v Ústeckém kraji, postavená společností Buštěhradské dráhy. Osobní doprava na ni byla zahájena 1. srpna 1872, o dva dny později bylo otevřeno přeshraniční pokračování do Cranzahlu. Ze stanice Křimov odbočovala zrušená dráha do německého Reitzenhainu. Od 20. prosince 1995 byla zařazena mezi regionální dráhy ČR.

Historie

Uchazečů o stavbu horské železnice do Vejprt bylo více. Kromě společnosti ÚTD šlo o konsorcium v Bílině, v jehož čele stál kníže Ferdinand Lobkowitz a jeho bratranec a pražský arcibiskup kardinál Schwarzenberg, společnost Buštěhradské dráhy, která projevila zájem později, ale o to razantněji. Posledním konkurentem byl tzv. Annabergský komitét, v jehož čele stáli podnikatelé z Annabergu Hermann Ohme a Bruno Hempel. K nim se přidal i doktor Ferdinand Stamm z Vídně, který u zemského sněmu zastupoval okresy: Postoloprty, Žatec, Podbořany, Chomutov, Horu Sv. Šebestiána a Přísečnici. Komitét žádal koncesování tratě z Annabergu přes Vejprty do Kačic u Kladna.

Buštěhradská dráha obdržela povolení ke stavbě „lokomotivní železnice z Chomutova do Vejprt na královské saské hranici s napojením na Chemnitz-Annaberger Bahn“ 1. července 1868 společně s koncesí na trať z Prahy přes Chomutov do Chebu. Dráha měla být dokončena a otevřena pro veřejnou dopravu do tří let od udělení koncese. Podle koncese měla společnost povinnost zřídit druhou traťovou kolej, pokud „roční hrubý zisk za dva po sobě jdoucí roky překročí částku 140 000 florinů“. Dne 29. září 1869 byla se Saskem uzavřena státní smlouva „o železničních přípojeních na česko-saských hranicích u Vejprt, Jiříkova a Varnsdorfu“. Sasko se zavázalo dokončit dráhu z Annabergu do Vejprt do 1. července 1871. Pokud by nebyl nalezen žádný soukromý investor pro stavbu tratě, byla plánována výstavba na státní náklady.

Stavební práce byly zahájeny na přelomu let 1868/1869. Během stavby došlo k tragické události v táboře trhanů, umístěném v lesích nad obcí Černovice, kde ráno 6. července 1870 vznikl intenzivní požár, při kterém zahynulo přes 100 (podle některých zdrojů téměř 600) lidí, převážně žen a dětí. Při jízdě vlakem z Černovic do Dominy je možné přibližně v kilometru 8,3 po pravé straně (asi 200 metrů severně od místa, kde pod tratí prochází žlutá turistická cesta na Hradiště) spatřit malý pomníček postavený na památku obětem tohoto neštěstí.

Nákladní doprava na trati byla zahájena 12. května 1872, v této době ještě nebylo hotové pokračování z Vejprt do Annabergu, kde stavební práce skončily až koncem července. Slavnostní zahájení provozu proto proběhlo až 1. srpna, 3. srpna pak bylo otevřeno pokračování přes státní hranici do Německa.

Po připojení Sudet k Německu na podzim roku 1938 trať přešla do vlastnictví Deutsche Reichsbahn. V jízdním řádu měla číslo 169 (Chemnitz - Weipert - Komotau). Během války několik let jezdil spěšný vlak z Chemnitz přes Reitzenhain do Chomutova.

Čeští železničáři se na trať vrátili 21. května 1945, kdy do Vejprt přijel obrněný vlak, jehož úkolem bylo zajistit bezpečnost na pohraniční trati. Po odsunu Němců význam tratě silně upadl a přeshraniční spojení bylo zrušeno. K jeho obnovení došlo až 1. srpna 1993.