Železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete pomoci Drážní Wiki tím, že ho vhodně vylepšíte, pokud k tomu máte oprávnění.

Současná mapa tratě.

Železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou je jednokolejná regionální trať ve Středočeském kraji a kraji Vysočina. Spolu s tratí z Prahy přes Vrané nad Vltavou do Čerčan je označována jako Posázavský pacifik. Ačkoli je již velmi dlouho považována za jeden celek, v době výstavby se jednalo o dvě samostatné tratě: hlavní Kolín – Ledečko – Čerčany a odbočku Rataje - Kácov, později protaženou do Světlé nad Sázavou. Až po zestátnění v roce 1925 se hlavní směr změnil.

Historie

Do oblasti Posázaví dorazila železnice v prosinci roku 1870, kdy byla zprovozněn úsek hlavní tratě ÖNWB (Rakouské severozápadní dráhy) z Golčova Jeníkova do Havlíčkova Brodu, a brzy poté v září 1871 společnost KFJB (Dráha císaře Františka Josefa) otevřela trať z Prahy do Českých Velenic. Tyto tratě však byly orientovány severojižním směrem a jejich atrakční obvod byl pro Posázaví nedostatečný. Již v roce 1871 byl proto projednáván (nerealizovaný) projekt České centrální dráhy Čerčany – Zásmuky – Sadská – Nový Bydžov – Josefov. V roce 1874 byla ještě navrhována železnice z Kolína přes Uhlířské Janovice do Pelhřimova a Jindřichova Hradce, ale ani tento projekt neuspěl.

V roce 1890 byl založen výkonný výbor pro stavbu dráhy z Kolína do Benešova nebo Čerčan. V čele výboru byl hrabě Leopold ze Šternberka a majitel sázavského panství Bedřich Schwarz (panství koupil 1869, †1895), který již byl akcionářem dráhy Havlíčkův Brod – Rosice. Generální projekt místní dráhy byl vypracován ještě v témže roce, navrhovaná trasa v zásadě odpovídala trase realizované. Studie zahrnovala odbočku od Ratají do Kácova a počítalo se s napojením místní dráhy Pečky – Zásmuky, která od roku 1887 byla jako vlečka prodloužena do Bečvár. V projektu byla zmíněna i možnost prodloužení tratě z Čerčan do Příbrami k uhelným ložiskům u Mirošova.

V dalších letech až do roku 1894 se výkonný výbor snažil získat potřebné financování. V prosinci 1894 byl předložen stavební projekt na trasu Kolín – Čerčany, v únoru 1895 byla udělena zemská záruka na stavbu a později v tomto roce byly zahájeny vyměřovací práce. Koncese byla udělena 10. června 1899 listinou určenou pro hraběte ze Šternberka, po jehož úmrtí přešla koncese na jeho synovce Filipa ze Šternberka, majitele panství Jemniště. Dne 30. srpna 1899 byla stavba zadána firmě Osvalda Životského, která ji měla dokončit do dvou let. Termín byl dodržen – stavba byla dokončena koncem července 1901, poté, co 29. července proběhla zatěžkávací zkouška mostu přes Sázavu u Ratají. Technicko-policejní zkouška proběhla ve dnech 29. a 30. července, ke dni 1. 8. bylo uděleno povolení k provozu a téhož dne projel první vlak v celé trase z Čerčan do Kácova. Pravidelný provoz byl zahájen 6. srpna.

(Protože ale koncesionáři chtěli začít vydělávat co nejdříve, byl první souvislý dohotovený úsek z Kolína do Nového Dvora nad Sázavou (dnes Rataje n.S. předměstí) otevřen provizorně již 15. prosince 1900. Slavnostní (policejní) vlak tento úsek projel o den dříve.)

Koncese na pokračování dráhy z Kácova přes Zruč a Ledeč do Světlé nad Sázavou byla udělena 19. dubna 1902, provoz byl zahájen 24. září 1903. Provoz na dráze od samého počátku až do zestátnění zajišťoval na účet společnosti místní dráhy stát, tedy do roku 1918 KkStB a poté ČSD.

Během první světové války byla v roce 1915 přestvěna vlečka do lomů ve Šternberku, prodloužena vlečka ke šternberské pile a postavena kolej k nově postavené sklářské huti v Sázavě. Pak byla ještě v roce 1917 zřízena vlečka a nákladiště v Samopši, jinak se během války neinvestovalo (ani neudržovalo).

V roce 1924 byla po deseti letech stavby dokončena tzv. Posázavská stezka měřící 68 kilometrů. Začínala u soutoku Sázavy s Vltavou v Davli a končila v Ratajích nad Sázavou. Pro dráhu měla velký význam, protože přitáhla mnoho nových cestujících.

Společnost místní dráhy byla zestátněna podle zákona č. 156/1925 Sb. k 1. lednu 1925. Po zestátnění přestaly jezdit přímé vlaky Kolín – Čerčany a za hlavní směr byla nadále považována relace Čerčany – Kácov (– Světlá). Výhodou bylo to, že v Kácově odpadnul přestup mezi vlaky dvou společností.

...

Velké opravy tratě probíhaly od podzimu 2018 do konce června 2019. V délce přibližně 30 kilometrů z Ledečka do Zruče proběhla oprava svršku i spodku, na několika místech byly sanovány skalní masivy v blízkosti trati. Ve stanici Kácov byl vyměněn svršek ve dvou staničních kolejích a opravilo se šest výhybek a nástupiště.

Průběh trati

Ikona	Typ	Název bodu	Km poloha	Od počátku	Poznámky
		(trať od Benešova)
		(trať do Vraného nad Vltavou a Prahy)
	žst	Čerčany	65,511	0,000
		(trať do Říčan a Prahy)
		vlečka Montážní základna SDC	64,026	1,485
	zast	Lštění	63,765	1,746	otevřena 22. 5. 1932
	zast	Zlenice	61,432	4,079
	žst	Hvězdonice	57,933	7,578
	zast	Chocerady	55,380	10,131
	nz	Vlkovec	54,576	10,935
		vlečka Arnošt Pryl, sklárna Růženín	52,564	12,947	Postavena 1911, dnes sklady Kavalier Sázava.
	žst	Samechov	52,441	13,070
	zast	Stříbrná Skalice	50,724	14,787
	zast	Plužiny	48,550	16,961
	zast	Sázava zastávka	46,130	19,381
	žst	Sázava	45,000	20,511
		vlečka Vladimír Kavalír, sklárna	44,787	20,724	Stará sklárna zrušena roku 1922. Vlečka do nových skláren odbočuje přímo ve stanici Sázava.
		tunel Samopšecký, 33 m	43,779–43,746
		tunel Ledečský II, 54 m	43,633–43,579
	nákl	Sedliště	42,900	22,611	Podrobněji zde.
	zast	Samopše	41,930	23,581
		vlečka Jaroslav Engler, mlýn	*41,840	23,671	Viz Samopše.
	zast	neveřejná zastávka dětského tábora	*40,600	*24,900	Dnes není používána.
		tunel Ledečský I, 124 m	40,220–40,096
	žst	Ledečko	39,564	25,947
		tunel Ratajský II, 196 m	0,992–1,188
		most přes Sázavu	1,239	27,186
		(trať do Uhlířských Janovic a Kolína)	1,278	27,225	zrušená samostatná odbočka Rataje nad Sázavou
	zast	Rataje nad Sázavou zastávka	1,374	27,321
	zast	Rataje nad Sázavou-Ivaň	2,130	28,077	otevřena 15. 5. 1934
	zast	Malovidy	4,752	30,699
		vlečka Lomy a pila Jiřího Sternberga	6,234	32,181
	žst	Český Šternberk	6,541	32,488
	zast	Český Šternberk zastávka	7,298	33,245
	zast	Čejkovice dvůr	8,400	34,347	otevřena 15. 9. 1934
	zast	Soběšín	10,985	36,932
		vlečka František Král, strojní mlýn a pila v Mazourově	11,842	37,789	Postavena 1906, mlýn 1948 přestavěn na mletí pilin, 1970 zařízení zlikvidováno, dnes pila Soběšín.
	zast	Vranice	13,344	39,291	otevřena v létě 1937
	žst	Kácov	16,554	42,501
	zast	Kácov zastávka	1,964	44,465
		Kácovský tunel, 93 m	4,148	46,649
	zast	Střechov nad Sázavou	5,305	47,806
	zast	Čížov	7,695	50,196
	zast	Chabeřice	8,765	51,266
	zast	Zruč nad Sázavou zastávka	12,041	54,542
		trať do Kutné Hory
	žst	Zruč nad Sázavou	13,954	56,455
	zast	Horka nad Sázavou	16,705	59,206
	zast	Laziště	19,250	61,751
		most přes Sázavu
		Vlastějovický tunel, 88 m	19,906–19,994
		most přes Sázavu
	žst	Vlastějovice	20,316	62,817
	zast	Budčice	21,694	64,195
	zast	Chřenovice	23,991	66,492
	zast	Chřenovice-Podhradí	28,378	70,879
		Podhradský tunel, 251 m	29,081–29,332
	žst	Ledeč nad Sázavou	31,774	74,275
		Hornoledečský tunel, 30 m	32,670–32,700
	zast	Horní Ledeč	32,848	75,349
	zast	Vilémovice	36,516	79,017
	zast	Stvořidla	38,425	80,926
	zast	Smrčná	41,777	84,278	1967 až cca 1995 hláska, mechan. návěstidla asi do poloviny 80. let, pak světelná
	zast	Mrzkovice	43,789	86,290
	zast	Dolní Březinka	44,650	87,151
	zast	Světlá nad Sázavou město	46,604	89,105
		trať do Kolína
	žst	Světlá nad Sázavou	47,618	90,119
		trať do Havlíčkova Brodu

• – přibližná poloha

Infrastruktura (úsek Čerčany – Kácov)

Nejvyšší stoupání v několika krátkých úsecích je 15 promile. Nejnižší bod tratě je v Čerčanech (279,34 m n.m.), nejvyšší Kácov (316,7 m n.m.)

Kolejový svršek – původní svršek vzoru XXIV nebo XXIVa s největším nápravovým tlakem 14 tun dodaly kladenské železárny PEIG, po zestátnění byl dosazován svršek třídy Xa nebo A. Po 2. světové válce byl zaváděn svršek S 49.

Sdělovací zařízení – telefonické propojení stanic, po roce 1909 zaváděny nástěnné induktorové telefony, za 2. světové války selektor typu Prchal-Ericsson. Pro dálkové spojení používán telegraf (údajně až do 60. let) později nahrazený dálnopisem.

Literatura

NAVRÁTIL, Martin. 100 let Čerčany - Ledečko - Kácov. Čerčany: Posázavský Pacifik, 2001, 126 s