Železniční trať Nürnberg – Fürth

Slavnostní zahájení provozu 7. prosince 1835

Model nádraží v Norimberku, umístěný v tamním dopravním muzeu

Bayerische Ludwigsbahn byla první parostrojní železnicí v Německu. Postavila ji společnost Königlich privilegirte Ludwigs-Eisenbahn-Gesellschaft.

Historie

Silnice z Norimberku do Fürthu patřila v první polovině 19. století k nejzatíženějším cestám Německa a proto zdejší obchodníci 14. května 1833 založili Gesellschaft zur Errichtung einer Eisenbahn mit Dampffahrt zwischen Nürnberg und Fürth (Společnost pro zřízení železnice s parním provozem mezi Norimberkem a Fürthem). Během následujících šesti měsíců dokázali dva hlavní iniciátoři, Georg Zacharias Platner a Johannes Scharrer, získat úpisy akcií ve výši 132 tisíc zlatých. Společnost získala 19. února 1834 královskou koncesi na stavbu 6,04 km dlouhé dráhy vedoucí kolem stávající silnice z Norimberku do Fürthu. Celkové náklady na stavbu přesáhly původní získanou částku a dosáhly 170 tisíc zlatých.

První vlak po nové dráze jel 7. prosince 1835. Od příštího dne začal pravidelný provoz, při kterém se střídaly vlaky tažené koňmi a parní lokomotivou Adler, která byla po delší dobu jedinou zdejší parní lokomotivou. Vysoké ceny uhlí, dováženého až ze Saska, přispěly k udržení koněspřežného provozu až do roku 1863, i když v té době již na dráze jezdilo více parních lokomotiv a na koně zbyly jen časné ranní a pozdní večerní vlaky.

Křížení tratí u Fürthu, vlevo vlak Ludwig-Süd-Nord-Bahn, vpravo Ludwigsbahn

Dráha byla zpočátku velmi výdělečná, až do roku 1855 byly vypláceny dividendy přesahující 12 %, což byla v tehdejší době skvělá investice. Plány na prodloužení trasy však stát zakázal.

V roce 1844 byla u Fürthu zřízena kolejová křižovatka s tratí Ludwig-Süd-Nord-Bahn, která se stala první přestupní stanicí v Německu. Nákladní vagony bylo možné mezi tratěmi přesouvat po spojovací koleji.

Velkou konkurencí dráze se stala norimberská-fürthská tramvaj, která mezi oběma městy začala jezdit v roce 1881 a v letech 1896 až 1898 byla elektrifikována. Ani částečné zdvojkolejnění nedokázalo Ludvíkově dráze pomoci a výnosy začaly pomalu, ale soustavně klesat. Provoz dráhy byl zastaven 31. října 1922. Těleso dráhy bylo prodáno konkurenci, která na něm zřídila novou čtyřkolejnou tramvajovou rychlodráhu. Nádraží ve Fürthu bylo zbouráno v roce 1938, nádraží v Norimberku přežilo až do roku 1952, kdy byl na jeho místě postaven výškový dům.

Do dnešních dnů tak přežil jen památník, který byl 16. října 1890 odhalen před norimberským nádražím dráhy. Po jejím zrušení byl několikrát přestěhován a dnes se nachází před stanicí metra Bärenschanze.

Lokomotivy

Nejznámější lokomotivou dráhy je Adler, jezdila tu však celá řada dalších lokomotiv, nejdéle vydržely stroje Nürnberg-Fürth z lokomotivky Henschel (44 let: 1852 až 1889) a Bavaria (také 44 let: 1879 až do ukončení provozu). Po ukončení provozu bylo ve stavu 8 lokomotiv.

Vozový park

Podrobné údaje prozatím neznámy. Nejvyššího počtu vozů dosáhla dráha v roce 1893, kdy jí patřilo 44 osobních, 10 nákladních a 1 služební vagón.

Nákladní přeprava

V prvních letech dráha vozila jen noviny a pivo, od roku 1836 také poštovní zásilky. Pravidelná všeobecná nákladní doprava začala až kolem roku 1839.

Internet

Nádraží ve Fürthu - model a staré plány

Článek na Fuerth Wiki