Jan Perner
Jan Perner (7. září 1815, Bratřice u Čáslavi – 10. září 1845, Pardubice) byl významný železniční inženýr.
Pocházel z rodiny mlynářů, rozhodl se však pro jiné řemeslo. V letech 1827 až 1830 studoval v Praze na Týnské hlavní škole, poté pokračoval na pražském technickém učilišti (polytechnice) v Dominikánské ulici (dnes Husova), jejímž ředitelem a zakladatelem byl František Josef Gerstner. Ten ho však kvůli své nemoci neučil, zato v prvním semestru druhého ročníku přednášel statiku a mechaniku jeho syn František Antonín Gerstner, který zde pokračoval po svém odstoupení ze stavby koněspřežky České Budějovice - Linec.
V roce 1833 Perner úspěšně složil závěrečné zkoušky a stal se inženýrem. Nemohl však sehnat odpovídající práci, nakonec nastoupil jako aktuár u knížete Trautmannsdorfa na Jičínsku. V lednu 1836 se dozvěděl o náboru českých techniků pro stavbu dvou železničních tratí v Rusku (z Petrohradu do Carského Sela a Pavlovska). Byl vybrán, 8. dubna 1836 podepsal smlouvu a odjel na studijní cestu do Belgie, Anglie a poté na stavbu do Ruska.
V Rusku vydržel od června jen do listopadu 1836, poté ho František Antonín Gerstner propustil. Bezprostředním důvodem propuštění byl tělesný trest pro jednoho dozorce na Pernerův rozkaz. Od února do května 1837 pracuje jako písař ve Lvově, poté nastupuje u Severní dráhy císaře Ferdinanda. Zde až do léta 1839 pracuje na stavbě železnice do Brna, poté projektuje úsek z Ostravy do Osvětimi a podílí se na vyměřování a zhodnocení jednotlivých variant tratě z Vídně do Prahy. Dne 16. března 1842 byl na základě návrhu generálního ředitele státních drah Francesconiho přijat do služeb státních drah jako vrchní inženýr. V této funkci posuzoval dosud navržené trasy pražsko-drážďanské dráhy a řešil umístění pražského nádraží státní dráhy. Od prosince 1842 pracoval na trasování a stavbě dráhy z České Třebové do Prahy.
Krátce po otevření olomoucko-pražské dráhy se 9. září 1845 těžce zranil za jízdy vlaku o sloup vrat vjezdu do choceňského nádraží a druhý den na následky zranění v Pardubicích zemřel.
Reference
Antonín Ederer: Jan Perner. Orbis Praha, 1946.