Jaroslav Cerny: vytvoření stránky

2022-05-14T05:35:48Z

vytvoření stránky

Nová stránka

{{Upravit}}
[[File:StEG.png|thumb|Síť tratí StEG]]
'''Rakouská společnost státní dráhy''' (pozdější oficiální název '''Rakousko-Uherská společnost státní dráhy'''; německý oficiální název: ''k. k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft''), běžně označovaná zkratkou '''StEG''', byla soukromá železniční společnost v Rakousku-Uhersku, která vlastnila a provozovala železniční tratě v obou částech monarchie.

==Vznik firmy==
Společnost byla založena 17. října [[1854]] s převážně francouzským kapitálem a následně k 1. lednu [[1855]] získala od rakouského státu [[Severní státní dráha|Severní]] a [[Jihovýchodní státní dráha|Jihovýchodní státní dráhu]]. Bezprostředně poté společnost odkoupila 13. února [[1855]] [[Vídeňsko-raabská dráha|Vídeňsko-rábskou dráhu]] i s jejím vídeňským nádražím. V následujících letech se StEG snažila o propojení vzájemně nesouvisejících tratí Severní a Jihovýchodní dráhy, což vyvolalo dlouholeté konflikty s konkurenční [[KFNB|Severní drahou císaře Ferdinanda]]. Spojení bylo nakonec realizováno přes Hrušovany s využitím Brněnsko-rosické dráhy, jejíž koleje si StEG v roce [[1870]] pronajala a roku [[1879]] celou společnost odkoupila. Do roku [[1890]] se síť StEG v rakouské polovině říše rozrostla na přibližně 1350 km; kromě toho měla v Uhersku přes 1500 km dalších tratí, především hlavní dráhu z Budapešti přes Szeged a Temesvár do Orovy.

Uherské tratě společnosti byly v roce [[1891]] zestátněny a předány státní železnici MÁV. Dne 15. října [[1909]] proběhlo znárodnění rakouské části StEG (spolu s Rakouskou severozápadní dráhou a Jihoseveroněmeckou spojovací dráhou) a tratě byly předány [[Císařsko-královské státní dráhy|kkStB]].

==Seznam tratí==
=== Dráhy v rakouské části monarchie ===
;Hlavní dráhy
* [[Wien]] – [[Wolkersdorf im Weinviertel|Wolkersdorf]] – [[Mistelbach an der Zaya|Mistelbach]] – [[Laa/Thaya]] – [[Brno]] – [[Praha]] – [[Děčín]]
* [[Wien Stadlau]] – [[Marchegg]]
* [[Hrušovany nad Jevišovkou]] – [[Znojmo]] (1870)
* [[Choceň]] – [[Meziměstí]] (1875)
* [[Meziměstí]] – [[Ścinawka Średnia]] (otvírána postupně 1875, 1876, 1889)
* [[Václavice]] – [[Starkoč]] (1876)
* [[Brněnsko-rosická dráha]] (odkoupena 1879)
* [[Uherské Hradiště]] – [[Uherský Brod]] (odkoupena 1884 od ÖLEG)
* [[Střelice]] – [[Okříšky]] (1886)
* [[Studenec]] – [[Velké Meziříčí]] (1886)
* [[Enzersdorf bei Staatz]] – [[Poysdorf]] (*1886)
* [[Brno]] – [[Vlárský průsmyk]] (státní hranice) (1887)
* [[Veselí nad Moravou]] – [[Sudoměřice nad Moravou]] - [[Skalica]] (1887, 1893 přes státní hranici do Skalice)
* [[Götzendorf an der Leitha]] – [[Kaiserebersdorf]]
* [[Götzendorf an der Leitha]] – [[Mannersdorf am Leithagebirge]]
* [[Bruck an der Leitha]] – [[Hainburg an der Donau]]

;Místní dráhy
* [[Lovosice]] – [[Libochovice]] (1882)
* [[Kralupy nad Vltavou]] – [[Velvary]] (1882)
* [[Přelouč]] – [[ Prachovice]]/[[Vápenný Podol]] (1882)
* [[Choceň]] – [[Litomyšl]] (1882)
* [[Poříčany]] – [[Sadská]] – [[Veleliby]] (1882 do Sadské, 1883 do Velelib)
* [[Minkovice]] – [[Zvoleněves]] (1884)
* [[Pečky]] – [[Zásmuky]], [[Bošice]] – [[Kouřim]] (1884 odkoupeno od ÖLEG)
* [[Rudoltice]] – [[Lanškroun]] (1885)
* [[Červenka]] – [[Litovel]] (1886)
* [[Vraňany]] – [[Lužec nad Vltavou]] (1887)
* [[Zásmuky]] - [[Bečváry]] (1887)

=== Dráhy v uherské části monarchie ===
;Hlavní dráhy
* [[Marchegg]] – [[Budapest]] – [[Timișoara]]
* [[Bruck a.d. Leitha]] – [[Uj Szöny]]
* [[Bratislava]] – [[Žilina]] (bývalá dráha [[Vágvölgyi vasút|Waagtalbahn]], převzata 1882)
* [[Trnava]] – [[Sereď]] (bývalá dráha [[Vágvölgyi vasút|Waagtalbahn]], převzata 1882)
* [[Rača]] – [[Vajnory]] (bývalá dráha [[Vágvölgyi vasút|Waagtalbahn]], převzata 1882)
* [[Bratislava]] – [[Rača]] (1883)
* [[Galanta]] – [[Leopoldov]] (1883 do Seredi, 1885 do Leopoldova)
* [[Topoľčany]] – [[Veľké Bielice]] (1884)
* [[Čadca]] – [[Zwardoń]] (1885)
* [[Štúrovo]] – [[Čata]] (1885)
* [[Vlárský průsmyk]] (státní hranice) – [[Trenčianska Teplá]] (1887)

;Místní dráhy
* [[Valcani|Valkány]] – [[Perjámos]] (1870)
* [[Voiteg|Vojtek]] – [[Bocșa|Németbogsán]] (1874) 
* [[Kiskunfélegyháza]] – [[Csongrád]] (1888)

== Dráhy provozované na účet vlastníka ==

* [[Zábřeh na Moravě]] – [[Sobotín‎]] (1871; od 15. října 1873 převzala provoz [[Moravská pohraniční dráha]])
* [[Brandýs nad Labem]] – [[Neratovice]] (1899)
* [[Brno-Černovice]] – [[Lišeň]] (1905)
* [[Újezdec u Luhačovic]] - [[Luhačovice]] (1905)
* [[Nemotice]] – [[Koryčany]] (1908)

{{WikipedieDE|Österreichisch-ungarische_Staatseisenbahngesellschaft|Österreichisch-ungarische Staatseisenbahngesellschaft}}

[[Kategorie:Železniční společnosti v Rakousku]]
[[Kategorie:Železniční společnosti v Česku]]
[[Kategorie:Železniční společnosti v Uhersku]]

{{#subobject:
|Datum události=1854-10-17
|Přesnost=E
|Událost=Založení společnosti
|Popis události=Byla založena [[{{PAGENAME}}]]
}}

Rakouská společnost státní dráhy - Historie editací

Jaroslav Cerny: vytvoření stránky