http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Moravsk%C3%A1_pohrani%C4%8Dn%C3%AD_dr%C3%A1haMoravská pohraniční dráha - Historie editací2026-07-07T02:12:42ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.37.2http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?title=Moravsk%C3%A1_pohrani%C4%8Dn%C3%AD_dr%C3%A1ha&diff=250&oldid=prevJaroslav Cerny: vytvoření stránky2022-05-14T05:00:53Z<p>vytvoření stránky</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>[[File:Maehrische Grenzbahn.png|thumb|Tratě Moravské pohraniční dráhy]]<br />
'''Moravská pohraniční dráha''', německý oficiální název '''k.k. privilegierte Mährische Grenzbahn''' (MGB) byla železniční společnost provozující několik tratí v okolí Šumperka. Dráha propojila tradiční severomoravská průmyslová centra s převahou textilního průmyslu (Uničov, Šternberk, Šumperk) i nové textilní podniky (Libina, Sudkov, Hanušovice) s rakouskou železniční sítí.<br />
<br />
==Historie==<br />
Společnost Moravské pohraniční dráhy vznikla na základě činnosti výboru šumperských podnikatelů, založeného koncem 60.&nbsp;let 19.&nbsp;století, kteří nebyli spokojeni s&nbsp;neustálým odkládáním stavby dráhy ze Šternberku na říšskou hranici s&nbsp;Pruskem (směrem na polskou Nysu), ke které se zavázala [[Severní dráha císaře Ferdinanda]]. Výbor navrhl postavit dráhu [[Šternberk]] – [[Šumperk]] – [[Hanušovice]] – [[Dolní Lipka]] a získal pro ni podporu bratří Kleinů a poslance říšské rady Eduarda Oberleitnera. S projektem Moravské pohraniční dráhy těsně souvisí [[Zábřežsko-sobotínská dráha]], kterou bratři Kleinové, kteří byli významnými akcionáři obou společností, začali stavět v&nbsp;roce [[1870]].<br />
<br />
Koncese pro Moravskou pohraniční dráhu byla schválena 14.&nbsp;července [[1871]], brzy poté začala jednání o fúzi Moravské pohraniční dráhy se Zábřežsko-sobotínskou dráhou, odůvodňované snížením výdajů na správu. Počátkem března [[1872]] byly zveřejněny statuty nové společnosti a následující měsíc byla ustavena '''Akciová společnost císařsko královské privilegované Moravské pohraniční dráhy''' (k.k. priv. Máhrische Grenzbahn). Zábřežsko-sobotínská dráha byla převzata k&nbsp;1.&nbsp;červnu [[1872]]. <br />
<br />
Do vlastní výstavby tratě se však bratři Kleinové nepustili, byli tehdy plně vytíženi jinými velkými stavbami (Vorarlberská dráha, Moravsko-slezská centrální dráha, Dráha císaře Františka Josefa). V červnu 1872 MGB uzavřela smlouvu o výstavbě, vybavení a obstarání vozového parku se společností Wiener Eisenbahn-Baugesellschaft, která téhož měsíce zahájila stavební práce. Začátkem roku [[1873]] však WEB zkrachovala a tak nakonec v březnu [[1873]] stavbu přezvali Kleinové. Stavba pokračovala velmi rychlým tempem a úsek Šternberk - Dolní Lipka byl otevřen 15. října [[1873]]. k tomuto dni také MGB plně převzala provoz na Zábřežsko-sobotínské dráze, který do té doby zajišťovala StEG.<br />
<br />
Poslední úsek Dolní Lipka - Lichkov byl zprovozněn 14. ledna [[1874]]<ref>Sekerova databáze uvádí toto datum s otazníkem, pro trať ÖNWB z Letohradu do Lichkova platí určitě. Popelka mylně uvádí únor 1874.</ref> současně s tratí Rakouské severozápadní dráhy Hradec Králové - Letohrad - Lichkov.<br />
<br />
Od zahájení provozu se MGB potýkala s důsledky hospodářské krize, která propukla v roce 1873. Do roku 1876 vykazovala minimální čistý zisk, v letech 1877 - 1878 bylo hospodaření ztrátové. K silnému poklesu v osobní dopravě došlo již od roku 1874 (celkově <br />
1873–1877 pokles o téměř 60 %), v nákladní dopravě brzy poté (1875–1877 pokles o 30%). К mírnému zlepšení v osobní i nákladní přepravě došlo až po roce 1878. Akcie ztratily více než 90% své původní hodnoty.<br />
<br />
Návrh na fúzi s Rakouskou severozápadní dráhou byl v červnu [[1874]] akcionáři schválen, ale neprošel rakouským parlamentem. Ministerstvo obchodu vybídlo společnost k jednání s dalšími partnery a MGB začala vyjednávat s Moravsko-slezskou severní dráhou, která jí nabídla tři miliony zlatých v hotovosti za akcie. Na počátku února [[1876]] valná hromada akcionářů tento návrh na odkoupení schválila, ale rakouský parlament ho ve stejném měsíci opět odmítl.<br />
<br />
Z úsporných důvodů byla (pravděpodobně v roce 1876) zrušena původní kolej Zábřežsko-sobotínské dráhy v úseku Bludov - Šumperk a dál se tu jezdilo již jen jednokolejně. V dubnu 1876 byla zrušena čtvrtá vozová třída. Zvýšení tarifů v osobní dopravě, provedené na základě zákona z roku [[1877]], se projevilo výrazným propadem v osobní dopravě a celkovým prodělkem. Během roku 1877 společnost spotřebovala všechny vlastní finanční prostředky a jednání s ministerstvem obchodu o navýšení stanovených státních garancí skončila v prosinci [[1878]] neschválením příslušného zákona v poslanecké sněmovně. V roce [[1883]] proto MGB uzavřela se státem dohodu o převzetí provozu, ke kterému došlo v červnu téhož roku. Nejprve byla dráha spravována společně s dalšími železničními podniky zvláštní ministerskou komisí, od srpna [[1884]] byla správně přičleněna k pobočce železničního ředitelství státních drah v Krakově.<br />
<br />
Po převzetí provozu logicky následovalo zestátnění, o kterém se však začalo jednat až v roce [[1893]]. Smlouva byla na valné hromadě odsouhlasena na konci října [[1894]] a parlament ji poté schválil. Moravská pohraniční dráha byla k 1. lednu [[1895]] zestátněna společně s [[Moravsko-slezská ústřední dráha|Moravsko-slezskou ústřední dráhou]] a [[Česká západní dráha|Českou západní dráhou]].<br />
<br />
==Tratě==<br />
* [[Zábřeh na Moravě]] – [[Sobotín|Sobotín]] (trať postavila akciová společnost pro stavbu Zábřežsko – sobotínské dráhy, od 15. října 1873 ji přebírá MGB)<br />
* [[Šternberk]] – [[Šumperk]] – [[Dolní Lipka]] (* 15. října 1873) <br />
* [[Dolní Lipka]] – [[Lichkov]] (* 14. ledna 1874)<br />
<br />
==Literatura==<br />
*Popelka, Petr. ''Vznik a vývoj Moravské pohraniční dráhy do jejího zestátnění v roce 1895''. Střední Morava, Vlastivědná revue. 2006, ročník 12, č. 23, s. 51-64.<br />
<br />
==Poznámky==<br />
<references /><br />
<br />
[[Kategorie:Železniční společnosti v Česku]]</div>Jaroslav Cerny