http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Jiholu%C5%BEick%C3%A1_dr%C3%A1haJiholužická dráha - Historie editací2026-07-07T00:53:13ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.37.2http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?title=Jiholu%C5%BEick%C3%A1_dr%C3%A1ha&diff=228&oldid=prevJaroslav Cerny: vytvoření stránky2022-05-13T20:11:28Z<p>vytvoření stránky</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:ZelTrat-Jiholuzicka-draha-mapa-1905.png|náhled|Schéma tratí Jiholužické dráhy.]]<br />
'''Jiholužická dráha''' (''Süd-Lausitzer Bahn'' nebo též ''Südlausitzer Staatseisenbahn'') byl projekt stavby delší železnice propojující jižní část Horní Lužice. Jednotlivé úseky byly postaveny v letech 1871 až 1879 a dnes jsou součástí hlavního železničního spojení z Drážďan přes Žitavu do Liberce.<br />
<br />
==Historie==<br />
Již v roce 1864, kdy byla schválena stavba dráhy Zittau – Großschönau, existovaly projekty navazující na tuto trasu směrem na Drážďany. Vše začalo 30. března 1862 v Sohlandu, kde se sešli místní význační politici a podnikatelé, aby diskutovali o stavbě železnice mezi městy Žitava a Bischofswerda. Brzy poté vzniknul „Výbor pro stavbu železnice v jižní Horní Lužici“ (''Komitees für Errichtung einer Eisenbahn für die südliche Oberlausitz''), jehož předsedou byl starosta města Neusalza (dnes Neusalza-Spremberg) August Adolph Tuchatsch. První návrhy počítaly s trasou přes Varnsdorf a Sohland a dále k dráze Dresden – Görlitz, na kterou se nová dráha měla připojit poblíž Bischofswerdy nebo Fischbachu. V únoru 1868 byl tento návrh jedním z těch, které saská vláda předložila sněmu k diskusi, společně s dalšími návrhy, které předpokládaly napojení na dráhu do Děčína v Niedersedlitz u Drážďan nebo v Pirně, či stavbu odbočných tratí do Löbau a Budyšína<ref>[ULBRICHT, s.46]</ref>. Dne 28. května 1868 schválil saský sněm stavu dráhy z Großschönau přes Varnsdorf a Seifhennersdorf do Sohlandu s odbočnou dráhou směr Löbau, a následně 23. února 1870 stavbu dráhy ze Sohlandu přes Neustadt do Pirny, s odbočkou k dráze Dresden – Görlitz, na kterou se měla napojit v místě zvoleném s ohledem na chystanou dráhu Radeberg – Kamenz.<br />
<br />
Právním základem pro stavbu byla státní smlouva mezi Rakouskem a Saským královstvím uzavřená 29. září 1869 v Drážďanech<ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=rgb&datum=18710004&seite=00000111&zoom=2 Digitalizovaná kopie v systému ALEX]</ref>, která obsahovala souhlas se zřízením železničních přechodů u Vejprt, Georgswalde (dnešní Ebersbach) a Varnsdorfu, a dále podmínky pro překročení rakouského území ve Varnsdorfu, Ebersbachu a u obce Neusalza-Spermberg (fukovská peáž).<br />
<br />
Nejdříve byl postaven úsek z Großschönau do Varnsdorfu – práce byly zahájeny v květnu 1870 a zahájení provozu proběhlo 15. srpna 1871. Následovala odbočná dráha z Ebersbachu do Löbau (zahájení provozu 1. listopadu 1873), pak 1. listopadu 1874 úsek Ebersbach – Seifhennersdorf, 1. května 1875 Ebersbach – Sohland, 6. září 1876 úsek Varnsdorf – Seifhennersdorf, 1. července 1877 úsek Neustadt – Dürrröhrsdorf, 1. září 1877 Sohland – Wilthen a Wilthen – Neustadt (tento úsek Jiholužické dráhy byl stavěn jako součást dráhy Bautzen – Bad Schandau), 15. srpna 1879 úsek Neukirch West – Bischofswerda a jako poslední 15. října 1879 úsek Oberoderwitz – Eibau, který odstranil nutnost zajížďky přes Varnsdorf. Poslední dva úseky byly v saském sněmu probírány a schváleny v letech 1875-76, jejich stavba začala v roce 1877.<br />
<br />
Všechny jmenované úseky byly postaveny saským státem a provozovány společností [[Königlich Sächsische Staatseisenbahnen]].<br />
<br />
Pozdější historie uvedených úseků Jiholužické dráhy je popsána v článcích:<br />
*[[Železniční trať Zittau – Bischofswerda]]<br />
*[[Železniční trať Bautzen – Bad Schandau]]<br />
*[[Železniční trať Mittelherwigsdorf – Varnsdorf – Eibau]]<br />
*[[Železniční trať Neustadt – Dürrröhrsdorf]]<br />
*[[Železniční trať Ebersbach – Löbau]]<br />
<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* ULBRICHT, Johann Ferdinand. ''Geschichte der Königlich Sächsischen Staatseisenbahnen''. Leipzig 1889, Reprint Leipzig 1989, ISBN 3-7463-0171-8 ([http://www.digitalis.uni-koeln.de/Ulbricht/ulbricht_index.html Digitalizované vydání 1889 Univerzität Köln]), ([http://digital.slub-dresden.de/id393896854 Digitalizované vydání 1889 SLUB]).<br />
<br />
==Reference==<br />
<references /></div>Jaroslav Cerny