<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Historie_motorov%C3%BDch_lokomotiv_v_%C4%8Cech%C3%A1ch</id>
	<title>Historie motorových lokomotiv v Čechách - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Historie_motorov%C3%BDch_lokomotiv_v_%C4%8Cech%C3%A1ch"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?title=Historie_motorov%C3%BDch_lokomotiv_v_%C4%8Cech%C3%A1ch&amp;action=history"/>
	<updated>2026-11-19T02:52:22Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.37.2</generator>
	<entry>
		<id>http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?title=Historie_motorov%C3%BDch_lokomotiv_v_%C4%8Cech%C3%A1ch&amp;diff=221&amp;oldid=prev</id>
		<title>Jaroslav Cerny: vytvoření stránky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?title=Historie_motorov%C3%BDch_lokomotiv_v_%C4%8Cech%C3%A1ch&amp;diff=221&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-05-13T20:05:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;vytvoření stránky&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Upravit}}&lt;br /&gt;
První motorovou lokomotivou na našem území byl úzkorozchodný stroj dodaný v roce 1899 firmou Deutz pro povrchové doly v Duchcově. Další motorové lokomotivy, které se začátkem 20. století dostávaly na naše území (například do Vítkovických železáren), byly také z Německa. Rakouské motorové lokomotivy se začaly vyrábět až za první světové války, byly ovšem určené výhradně pro armádu. V adamovském závodě firmy Škoda se pro armádní účely vyráběly benzínoelektrické lokomotivy o výkonu 120 koní, pojmenované „Luisa“. Po válce v roce 1919 byly nabízeny i ČSD, ty ale neprojevily zájem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Až v prosinci 1929 byla poprvé vypsána veřejná soutěž na dodávku motorových lokomotiv, ovšem jen lokotraktorů s výkonem 75–150 koní. Soutěže se zúčastnilo několik firem, vyhrála Moravskoslezská vozovka Studénka, jejíž dva stroje T 202.0 se staly prvními motorovými lokomotivami ČSD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvorepublikové Československo patřilo mezi přední průkopníky motorové trakce, ale až na výjimky jen v osobní dopravě. Nákladní doprava plně patřila parním lokomotivám, i když se nedá přesně zjistit, zda tomu tak bylo kvůli dostatku vlastního uhlí a naopak nedostatku ropných produktů, nebo zda za to mohla zkostnatělost úředníků Ministerstva železnic.&amp;lt;ref&amp;gt; WAGNER, s. 72&amp;lt;/ref&amp;gt; Až do roku 1935, kdy státní správa poprvé začala uvažovat o pořízení silnějších lokomotiv pro střední posun a vozbu lehčích vlaků, proto motorové lokomotivy na našem území byly jen malé a nepříliš výkonné. Tyto úvahy se však v konkrétní veřejnou soutěž na dodávku dvou třínápravových lokotraktorů o výkonu nejméně 300 koní proměnily až v roce 1938. Soutěž po delších peripetiích vyhrála Škodovka, ale dva stroje řady T 333.0, které Ministerstvo dopravy objednalo 5. června 1939, byly dodány až na konci roku 1942, kdy začaly sloužit jako posunovací ve stanicích Písek a Strakonice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po druhé světové válce se začalo uvažovat o náhradě parních lokomotiv elektrickou a motorovou trakcí. Konkrétně bylo rozhodnuto, že motorové lokomotivy převezmou veškerý posun a provoz na vedlejších tratích, plus část provozu na hlavních tratích, které měly být postupně elektrifikovány. Vývojem a výrobou motorových lokomotiv byla pověřena lokomotivka ČKD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Praha-Uhříněves, T 435-003.jpg|náhled|Lokomotiva T 435.003, Praha-Uhříněves]]&lt;br /&gt;
V červnu 1948 objednalo ministerstvo dopravy dva typy motorových lokomotiv – normálněrozchodné T 434.0 a úzkorozchodné T 47.0. V ČKD museli vyvinout nové motory, trakční výzbroj a další prvky. První prototyp T 434.001 byl předán v roce 1953, o rok později šest strojů T 47.0. Z prototypů T 434.0 byla odvozena lokomotiva T 435.0, která se velmi osvědčila a přestože byla původně určena pouze k posunu, používala se pro veškerou službu včetně vozby lehkých rychlíků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1955 se začal řešit vývoj několika nových typů motorových lokomotiv o výkonech 110, 300, 550, 800 a 1210 kW, určené pro vnitrostátní dopravu a export. Koncem roku 1957 byla zahájena výroba velmi úspěšných malých lokomotiv T 211.0. Na konci 50. let už požadované počty lokomotiv pro tuzemsko i export přesáhly výrobní kapacity českého průmyslu a část výroby se proto přesunula na Slovensko.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počátkem 60. let se připravovala výroba typů T 334.0, T 444.0 (resp. T 444.1) a T 678.0. Lokomotiva T 435.0 byla zmodernizována na těžší typ T 458.1 (ČME 2), vyráběný především na export. Sériová lokomotiva nejvýkonnějších lokomotiv T 678.0 a T 679.0 byla ukončena kvůli nátlaku SSSR na dovoz jejich „Sergejů“ řady T 679.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále byly v první polovině 60. let vyvinuty dva nové typy lokomotiv s přeplňovaným 6válcovým 310mm motorem. První z nich, T 669.0 (ČME 3 v exportní verzi) byla určena pro těžký posun, přetahy a svážné pahrbky. Druhým typem byla „zamračená“ T 478.1 pro osobní a nákladní dopravu na tratích ČSD.  Oba typy po zahájení výroby tvořily většinu produkce ČKD v šedesátých letech. Růst požadovaných počtů lokomotiv na export si vynutil předání výroby „čmeláků“ společně s řadou T 334.0 do podniku SMZ v Dubnici nad Váhom. Druhým výrobcem lokomotiv na Slovensku byly TSM (Turčianské strojárne Martin), kde se kromě výroby řad T 444.0, T 444.1, T 212.0 a T 212.1 rozběhl i vývoj vlastních nových typů používajících licenčně vyráběné francouzské motory Pielstick.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Robustní a spolehlivý motor řady 310 přestal postupně vyhovovat jak svou zastaralou koncepcí, tak především hmotností. Proto v roce 1960 začal vývoj rychloběžného motoru s menším vrtáním, který byl ve druhé polovině 60. let již připraven k sériovému použití. Současně se v jednotlivých závodech ČKD zrodila nový typová řada druhé generace motorových lokomotiv s motory o výkonu 600 až 1800 kW, u které se přešlo výhradně na dieselelektrický přenos výkonu (zatímco v první generaci řad T 211.0, T 334. 0 a T 435.0 měla každá řada jiný způsob přenosu). Nástup druhé generace také znamenal ukončení výroby (1973) třínápravových lokomotiv, které byly (např. V 60) v oblibě hlavně v sousedním Německu (a jsou dodnes, např. Vossloh G 6).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:1. Lokomotiva 742 382 - 5 na nádraží Uhříněves zprava zezadu přes kolejiště 9.8.2014.JPG|náhled|Lokomotiva řady 742 (T 466.2) na nádraží Uhříněves]]&lt;br /&gt;
Nejznámějším členem druhé generace lokomotiv z ČKD je řada T 478.3 s 12válcovým motorem s válci do V, určená pro rychlíkovou a osobní dopravu. Prototypy byly vyrobeny v roce 1968, do konce roku 1977 bylo dodáno celkem 408 lokomotiv této řady. Dalšími členy druhé generace byly řady T 475.1 a T 476.0, vyrobené pouze jako prototypy. Řada T 475.1 však byla přepracována na úspěšnou řadu T 448.0 určenou pro vlečky, ze které byla později odvozena odlehčená řada T 466.2 používaná na státních drahách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1972 byla ukončena výroba v Dubnici nad Váhom, v roce 1979 v Martine. Vývojovým vrcholem martinského podniku TSM tak zůstala lokomotiva T 466.0 s motory Pielstick. V sedmdesátých letech je také ukončena výroba dvounápravových lokomotiv nižších výkonů a zájemcům je nabízena nejméně čtyřnápravová T 448.0. Malé lokomotivy se proto začaly dovážet, především TGK 23 z Ruska, u nás označované jako T 203.0, ale také německé V 60 a V 100, polské 409Da nebo rumunské L 18 H a LDH 125 Faur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V druhé polovině 70.let byl v ČKD zahájen vývoj nové lokomotivy o výkonu 600 kW, která měla nahradit typy T 444.0, T 444.1, T 435.0 a T 458.1 a zaplnit tak mezeru ve výrobním programu, ve kterém chyběly řady s výkonem nižším než 800 kW. Tři prototypy T 457.0 z roku 1978 byly následně doplněny o odvozenou speciální těžkou posunovací řadu T 419.0 se sníženými kapotami, jejíž prototypy vznikly v roce 1983. Tato druhá řada s podstatně lepší kabinou strojvedoucího a požadavek na zabudování elektrodynamické brzdy skončila vývojem zdokonalené řady T 457.1, z řady původní odebraly ČSD jen 17 kusů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále během druhé poloviny 70. let byla vyráběna řada T 478.4 vybavená topným alternátorem pro elektrické vytápění osobních vozů, která začalo být upřednostňováno především v dálkové dopravě. Kvůli požáru závodu ČKD Naftové motory v Praze-Smíchově bylo vyrobeno mnohem méně lokomotiv, než kolik bylo plánováno, což se pak nepříznivě projevilo začátkem 90. let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V průběhu 80. let počet vyrobených lokomotiv dále rostl, naprostou většinu – v některých letech až 90 % – však tvořily stroje na export (ČME 3 pro Sovětský svaz a od roku 1984 modernizované stroje ČME 3T s EDB). Ve druhé polovině 80. let byl pod označením ČME 5 vyvíjen nástupce řady ČME 3, který se však po zrušení RVHP již nevyráběl, byly vyrobeny jen 2 prototypy a 10ks ověřovací série. V této době se také uvažovalo o rozsáhlejší obnově parku lokomotiv pro vedlejší tratě a vlečky. Kromě již zmíněné řady T 457.1 měly obnovu tvořit malé dvounápravové stroje řady T 238.0 a průmyslové T 239.1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(Od 1. ledna 1988 bylo zrušeno Kryšpínovo označení lokomotiv, takže nadále bude jako hlavní používáno nové značení.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přišel konec socialismu a to se odrazilo i ve výrobě motorových lokomotiv. Především silně poklesl export, poslední velká série strojů ČME 3 skončila v roce 1991. Současně byly redukovány plány na rozsáhlou obnovu parku. Z plánované výroby řady 731 (T 457.1) bylo realizováno jen 60 kusů, dalších 60 bylo zrušeno. Pro průmysl se kromě malé série strojů řady 729 (T 419.1) vyráběly už jen malé 704 (T 238.0).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kolem roku 1990 došlo kvůli vyřazování starých osobních vozů s parním topením a jejich nahrazování vozy s elektrickým topením ke kritickému nedostatku motorových lokomotiv s alternátorem pro elektrické vytápění, protože jediná vyhovující řada 754 (T478.4) byla vyrobena jen v počtu 86 kusů. Krizová situace byla řešena přestavbou celkem 163 strojů řady 753 (T 478.3), které byly pojmenovány jako řada 750.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:CMKS 702 shunter.jpg|náhled|ČMKS 709.702 na veletrhu Innotrans 2006]]&lt;br /&gt;
Od ledna 1993 došlo k rozdělení Československa. Jediný český výrobce lokomotiv ČKD Lokomotivka byl privatizován, v lednu 1997 došlo ke sloučení závodů ČKD Lokomotivka, Trakce a Tatra do nového podniku ČKD Dopravní systémy, po sloučení byla výroba lokomotiv prakticky zastavena a v lednu 2000 byl vyhlášen konkurz na novou firmu, jejíž větší část poté odkoupil Siemens. Modernizaci lokomotiv převzala lokomotivní depa a opravárenské podniky. Již v roce 1994 však byla založena Jihlavská lokomotivní společnost s.r.o. (JLS), která se v roce 2000 stala součástí a.s. ČMKS holding, a která po fázi počátečních rekonstrukcí zastaralých lokomotiv a drážních mechanismů pokračuje v tradici výroby motorových lokomotiv na území dnešní České republiky. Její první novostavbou (ve spolupráci s ČKD Dopravní systémy) byl prototyp těžké dvounápravové posunovací lokomotivy 709.701-7 z roku 2003 a první zcela vlastní lokomotivou o rok později byl stroj 709.401- 4 (Effishunter), vystavený na veletrhu Innotrans v Berlíně. Na přelomu let 2005/2006 pak bylo dodáno prvních 12 lokomotiv vycházejících z prototypového stroje 709.401 do Srbska. V roce 2006 byla společnost ČMKS přejmenována na CZ LOKO, a.s. Pod tímto názvem pak velmi úspěšně vyrábí a modernizuje motorové lokomotivy, motorové univerzální vozíky dodnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==LIteratura==&lt;br /&gt;
*SKÁLA, Bohumil. Motorové lokomotivy. Dvě století českého železničního průmyslu. 1. vydání. Praha : ACRI, 2015, s. 42–63. ISBN 978-80-904737-9-9.&lt;br /&gt;
*WAGNER, Jaroslav. Encyklopedie železnice – Motorové lokomotivy ČSD 1. 1. vydání. Praha : Corona 2007.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Motorové lokomotivy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jaroslav Cerny</name></author>
	</entry>
</feed>