http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Breslau-Schweidnitz-Freiburger_Eisenbahn-Gesellschaft 2026-07-07T03:30:23Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.37.2 http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?title=Breslau-Schweidnitz-Freiburger_Eisenbahn-Gesellschaft&diff=200&oldid=prev 2022-05-12T04:18:17Z

<p>vytvoření stránky</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Siegelmarke Königliche Direction der Breslau - Freiburger Eisenbahn W0216734.jpg|150px|vpravo|]]<br /> [[Soubor:Breslau-Schweidnitz-Freiburger Eisenbahn-Gesellschaft.png|náhled|Mapa tratí společnosti]]<br /> '''Breslau-Schweidnitz-Freiburger Eisenbahn-Gesellschaft''' (''Vratislavsko-svidnicko-swiebodzická dráha''&lt;ref&gt;Český překlad není zaužívaný&lt;/ref&gt;, zkratka '''BSF''') byla železniční společnost v Prusku. Vznikla ve Vratislavi v roce 1841 a až do roku 1884, kdy byla znárodněna, byla významnou dopravní společností, jejíž železniční síť dosáhla délky 600 km.<br /> <br /> ==Historie==<br /> První drahou, kterou společnost postavila, byla trať vycházející z nádraží [[Wrocław Świebodzki]] (pův. Breslau Freiburger Bahnhof, dnes zrušené), odkud od 29. října 1843 začaly jezdit vlaky asi 58 km jihozápadním směrem do městečka [[Świebodzice]] (Freiburg) na úpatí Sovích hor.<br /> <br /> Hned v příštím roce byl 21. července 1844 zahájen provoz na 10 km dlouhé odbočné dráze [[Jaworzyna Śląska]] (Königszelt) do významného okresního města [[Świdnica]] (Schweidnitz). Hlavní trať byla 1. března 1853 prodloužena do stanice [[Wałbrzych Miasto]] (Waldenburg-Altwasser) a dosáhla tak délky 70 km, z konečné stanice pokračovala dál dnes již skoro v celé trase zaniklá vlečka k šachtě Wrangel. Odbočná dráha byla ze Świdnice prodloužena 24. listopadu 1855 do [[Dzierżoniów|Dzierżoniówa]] (Reichenbach) a 1. listopadu 1858 do [[Ząbkowice Śląskie|Ząbkowic]] (Frankenstein).<br /> <br /> Protože další expanzi směrem na jih brzdila společnost [[Oberschlesische Eisenbahn]], jejímž plánům dával stát přednost, soustředila se BSF na opačnou stranu – na sever. Dne 16. prosince 1856 byl zahájen provoz na další 47 km dlouhé odbočné dráze z Jaworzyny přes [[Strzegom]] (Striegau) a [[Jawor]] (Jauer) do [[Legnica|Legnice]] (Liegnitz). Po delší době byla pak 1. října 1871 otevřena dráha Legnica – [[Rudna]] (Raudten) – [[Glogów]] (Glogau) v celkové délce téměř 130 km, odkud pokračovala podél Odry do [[Czerwieńsk|Czerwieńska]] (Rothenburg). Odtud pak společnost postupně stavěla další 188 km dlouhou dráhu přes [[Rzepin]] (Reppen, 15. května 1877), [[Kostrzyn]] (Küstrin-Neustadt, 2. ledna 1875) a [[Chojna|Chojnu]] (Königsberg in der Neumark, 16. listopadu 1876) do Štětína u Baltského moře. Poslední úsek byl zprovozněn 15. května 1877.<br /> <br /> Jízdu vlaků společnosti z Vratislavi do Glogówa významně zkrátilo 1. srpna 1874 otevření další tratě Wrocław – Rudna (75 km) přes [[Wołów]] (Wohlau). Po hotovém spojení ze Štětína do Vratislavi se vozilo jak uhlí směrem na sever, tak švédská železná ruda na jih do Horního Slezska.<br /> <br /> Poslední částí sítě BSF byla stavebně velmi náročná dráha ze [[Wałbrzych Szczawienko|Szczawienka]] (Nieder Salzbrunn) přes [[Boguszów Gorce Wschod|Boguszów Gorce]] (Fellhammer) do českého [[Meziměstí]], která [[Železniční trať Wałbrzych Szczawienko – Meziměstí|byla otevřena 15. května 1877]].<br /> <br /> ==Reference==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> {{WikipedieDE|Breslau-Schweidnitz-Freiburger_Eisenbahn|Breslau-Schweidnitz-Freiburger Eisenbahn}}<br /> <br /> [[Kategorie:Železniční společnosti v Prusku]]</div>

Jaroslav Cerny