http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Taubenheim_%E2%80%93_D%C3%BCrrhennersdorf 2026-07-07T04:55:12Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.37.2 http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?title=%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Taubenheim_%E2%80%93_D%C3%BCrrhennersdorf&diff=340&oldid=prev 2022-05-19T07:14:58Z

<p>vytvoření stránky</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:ZelTrat-Taubenheim-Durrhennersdorf-mapa-1901.jpg|náhled|Mapa tratě z roku 1901]]<br /> '''Železniční trať Taubenheim – Dürrhennersdorf''' byla saská úzkorozchodná dráha v Horní Lužici nedaleko českých hranic, zprovozněná roku [[1892]]. Vedla z obce Taubenheim na hlavní trati [[železniční trať Bischofswerda – Zittau|Bischofswerda – Zittau]] přes průmyslové město Oppach do Dürrhennersdorfu na trati [[Železniční trať Ebersbach – Löbau|Ebersbach – Löbau]]. V roce 1945 byla v rámci válečných reparací demontována a odeslána do Sovětského svazu.<br /> <br /> ==Historie==<br /> Po zahájení provozu na tratích Ebersbach – Löbau (1873) a Ebersbach – Sohland (1875) začali postupně majitelé textilních továren a firem na zpracování kovů v obcích Oppach, Beiersdorf a Schönbach navrhovat stavbu další tratě přes vyjmenované obce, aby nemuseli zboží dovážet na nádraží koňskými potahy. V roce 1877 vzniknul výbor pro stavbu tratě, vedený majitelem jedné z továren a poslancem parlamentu Karlem Friedrichem Matthesem. Od samého počátku však byla zpochybňována ziskovost navrhované tratě a parlament proto 7. února 1890 schválil stavbu pouze úzkorozchodné železnice. V září 1891{{line-ev|zah-st|1891-9|}} začala stavba, hotová trať byla otevřena {{line-ev|zah-vd|1892-11-1|2}}. Stavební náklady na celou trasu činily přibližně 1,1 milionu marek, protože v Oppachu a Dürrhennersdorfu byly nutné dva větší mosty.<br /> <br /> [[Soubor:Oppach Bhf.jpg|náhled|Nádraží Oppach]]<br /> V prvních letech provozu na trati jezdily tři páry vlaků ve smíšené osobní a nákladní dopravě. V nákladní dopravě (především uhlí, kámen a zemědělské produkty) byly nejprve využívány úzkorozchodné nákladní vagony, ale používána byla i přeprava normálněrozchodných vozů na podvalnících, zpočátku byl na dráze ovšem pouze jeden pár podvalníků. V roce 1911 skončil provoz smíšených vlaků kvůli stále se prodlužující době posunu ve stanicích a nákladištích, byly proto přidány další čistě nákladní vlaky. V roce 1927 byl zesílen železniční svršek a upraveny nakládací rampy, aby bylo možné v nákladní dopravě přejít z podvalníků na podvalové vozy. K této změně došlo ale jen proto, že zbývající podvalníky mohly být přesunuty do Žitavy, kde ČSD odmítly zavést podvalové vozy na své úzkorozchodné dráze Frýdlant v Čechách - Heřmanice.<br /> <br /> Současně s otevřením trasy byl také zahájen poštovní provoz. Pro tento účel byl jako tzv. A-Bahnpost použit samostatný vagón vlakové pošty. Kolem roku 1930 byl poštovní provoz přesunut na silnici, ale během druhé světové války byly opět poštovní zásilky dopravovány vlakem.<br /> <br /> Velký rozkvět dráha zažila mezi lety 1938 a 1944 kvůli přípravám na válku a následné válečné výrobě. Kromě pěti párů vlaků v celé trase jezdily také dva osobní vlaky v úseku Taubenheim - Oppach a do jízdního řádu přibyly další nákladní vlaky. Nejvýznamnějším zákazníkem v této době byl závod Siemens v Oppachu. Dráhu denně k dojíždění za prací využívalo zhruba 1000 až 1200 cestujících. Od roku 1940 byly nasazeny dvě parní lokomotivy, původně plánovaná dodávka motorových vozů 137 322-325 ale realizována nebyla. <br /> <br /> Těsně před koncem války vyhodil Wehrmacht 8. května 1945 do vzduchu most v Dürrhennersdorfu, jeho provizorní náhrada byla zprovozněna v červnu 1945. Jen pár měsíců po skončení války byl však provoz na celé trase {{line-ev|uko-vd|1945-9-17|2}} zastaven, koleje vytrhány a skoro s celým vozovým parkem odevzdány do Sovětského svazu jako součást válečných reparací. Poslední manipulační vlak zajišťující svoz demontovaných kolejnic jel v listopadu 1945. V následujících letech bylo podniknuto několik pokusů o obnovení tratě, ale všechny selhaly kvůli nedostatku potřebného materiálu.<br /> <br /> ==Lokomotivy a vozový park==<br /> Použité lokomotivy a vozy odpovídaly obecným saským předpisům o stavbě a zadávání veřejných zakázek pro úzkorozchodné železnice, a proto je bylo možné volně vyměnit za vozidla z jiných saských úzkorozchodných tratí.<br /> <br /> [[Soubor:Pillars of the abolished railway bridge over Spree in Taubenheim.jpg|náhled|Pilíře mostu přes Sprévu v Taubenheimu]]<br /> Na trati byly nejprve nasazeny parní lokomotivy řady [[I K]], po krátkou dobu byla využívána i jedna parní lokomotiva č. 36 řady [[III K]]. Od roku 1926 až do konce provozu na trati jezdily téměř výhradně silnější stroje řady [[IV K]]. Kolem roku 1940 je zdokumentováno krátkodobé používání stroje řady [[V K]]. V případě poruch byly lokomotivy často nahrazeny stroji ze žitavské úzkorozchodné sítě.<br /> <br /> Při zahájení provozu na dráze byly tři dvounápravové a jeden čtyřnápravový osobní vůz, a k tomu 13 krytých a 22 otevřených nákladních vozů. Do roku 1926 byly dvounápravové osobní vozy nahrazeny za čtyřnápravové. Na konci provozu v roce 1945 bylo ve vozovém parku celkem 17 čtyřnápravových vozů.<br /> <br /> Ve vozovém parku pro nákladní dopravu bylo na konci provozu v roce 1945 celkem 23 podvalových vozů a 18 úzkorozchodných nákladních vozů řad OO, GG a HH.<br /> <br /> {{WikipedieDE|Schmalspurbahn_Taubenheim–Dürrhennersdorf|Schmalspurbahn Taubenheim–Dürrhennersdorf}}<br /> <br /> [[Kategorie:Železniční tratě v Sasku]]</div>

Jaroslav Cerny