Jaroslav Cerny: vytvoření stránky

2022-05-19T07:03:15Z

vytvoření stránky

Nová stránka

[[Soubor:ZelTrat-Otrokovice-Vizovice-mapa-OSM.png|náhled|Mapa tratě]]
'''Železniční trať Otrokovice - Vizovice''' je jednokolejná neelektrizovaná trať ve Zlínském kraji, dlouhá necelých 25 km. V úseku Otrokovice - Zlín střed jde o dráhu celostátní, zbylý úsek je drahou regionální. Plánované pokračování z Vizovic do Horní Lidče bylo rozestavěno, ale nedokončeno.

== Historie==
V Otrokovicích nebyla při otevření hlavní dráhy KFNB z Břeclavi do Přerova zřízena ani stanice ani zastávka, vlaky zastavovaly pouze v Napajedlích a od r. 1865 v Tlumačově. Podle soupisu obyvatelstva z roku 1843 žilo v Otrokovicích jen 804 obyvatel, šlo o čistě zemědělskou oblast – až v roce 1845 byl v otrokovickém dvoře Terezov postaven lihovar jakožto první zástupce průmyslu zde<ref>[http://www.otrokovice.cz/historie-mesta/ms-1749/p1=1749 Historie města, otrokovice.cz]</ref>. Až v červenci 1882 byla v Otrokovicích zřízena železniční zastávka, která byla v roce 1886 rozšířena na čtyřkolejné nádraží<ref>[https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/003323-Z-historie-moravskych-trati-Otrokovice-Zlin-Vizovice-1/ Z historie moravských tratí, vlaky.net]</ref>.

Vybudování nové lokálky do požadovali především tamní podnikatelé. Založili akciovou společnost se sídlem ve Vídni, která stavbu dráhy financovala. Další přípravná fáze trvala plných deset let a dalších pět let trvaly samotné přípravy na stavbu<ref>PLACHÝ, viz odkazy</ref>. Po ukončení příprav byla {{line-ev|konc|1898-9-24|2}} vydána koncese pro inženýra Emila Janovitze z Kroměříže a inženýra Emila Töröka z Budapešti, kteří měli dráhu postavit nejpozději do dvou let<ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=rbo&datum=18980004&seite=00000325 Text koncese]</ref>. Trať měla původně vycházet z Napajedel, ale pro nedostatek kapitálu byla prosazena ekonomičtější varianta s napojením v Otrokovicích.

Lokálka byla otevřena již {{line-ev|zah-vd|1899-10-8|2}}, provoz zajišťovala na účet vlastníka společnost KFNB. Traťová rychlost byla jen 30km/h a nápravové zatížení 12,5 tuny. Kvůli nízké rychlosti zpočátku jezdily jen tři páry smíšených vlaků. Po zestátnění KFNB v roce 1907 zajišťovala provoz [[kkStB]] a po roce 1918 pak Československé státní dráhy. Venkovský charakter provozu trval až do 15. května 1929, kdy bylo zavedeno pravidelné noční spojení lůžkovým vozem mezi Prahou a Zlínem, které vydrželo až do roku 1986.

[[Soubor:Train station in Zlín.JPG|náhled|Nádraží Zlín-střed]]
Majoritní podíl akcií této trati získal postupně koncern Baťa a 1. srpna 1931 byla vlastnická společnost přejmenována na Otrokovicko-zlínsko-vizovickou dráhu (OZVD). Provoz na dráze byl modernizován a protože Baťovi vadilo, že Zlín neleží na žádné hlavní trati, snažil se prosadit novou hlavní trať, která měla z České Třebové vést přes Moravskou Třebovou, Prostějov, Tovačov, Kojetín, Kroměříž a Otrokovice do Zlína a odtud dále přes Vizovice na Horní Lideč. V dubnu 1934 bylo rozhodnuto o zahájení výstavby trati Vizovice – Lužná u Vsetína v úseku Vizovice – Ublo nákladem společnosti Baťa. Výkopové práce začaly načerno bez udělení koncese v červenci téhož roku. Koncese byla udělena až později, poté co Baťa pohrozil propuštěním všech 500 pracovníků na již budovaném úseku. Stavba pokračovala i po vypuknutí války, ale v roce 1941 byly práce z rozhodnutí německých úřadů zastaveny.

Po skončení války byla výstavba nové trati obnovena. Nejdříve stavbu financovala sama OZVD, po roce 1947 se dostala na seznam dvouletého hospodářského plánu obnovy a poté do seznamu staveb prvního pětiletého plánu. Dostavba zaujala Svaz československé mládeže, který z ní udělal „stavbu mládeže“, na kterou byly nasměrováni mládežníci nejen z domova, ale i z ciziny Poláci, Francouzi, dokonce i Australané). Dne 17. února 1950 však Ministerstvo dopravy nedokončenou stavbu definitivně zastavilo a a stavební podniky přesunulo na slovenskou Trať družby Žilina – Čierná nad Tisou. Na počátku šedesátých let 20. století se ještě Železniční rozvojové středisko Praha zabývalo expertízou celé stavby s vyčíslením finanční náročnosti na její dokončení. Ministerstvo dopravy však zaujalo k celé věci negativní postoj, pramenící zřejmě i z nejednotného postoje jednotlivých okresů v regionu<ref>[https://www.cd.cz/old/TCD2005/5_9zacat.htm Železničář, č. 2005/5]</ref>. Po části tehdy nerealizované trati vede dnes cyklostezka.

Společnost OZVD byla zestátněna {{line-ev|zah-vd|1948-5-1|2}}.

V roce 2015 schválilo ministerstvo dopravy projekt elektrizace celé trati a její zdvojkolejnění v úseku mezi stanicemi Otrokovice a Zlín střed. Práce by po vypracování projektu měly započít v roce 2020. Po jejich realizaci by se měl provoz na trati zvýšit na jeden osobní vlak každých 15 minut a jízdní doba mezi Otrokovicemi a Zlínem by se měla snížit na 12 minut, čehož bude dosaženo mj. i zrušením zastávek Zlín-U mlýna a Zlín-Louky, jejichž obsluhu bude zajišťovat MHD<ref>[https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/po-120-letech-bude-mit-trat-useku-zlin-otrokovice-dve-koleje-20150222.html Článek ve Zlínském deníku]</ref>.

==Odkazy==
*PLACHÝ, Stanislav. Z historie moravských tratí: Otrokovice – Zlín – Vizovice (1) [online]. [https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/003323-Z-historie-moravskych-trati-Otrokovice-Zlin-Vizovice-1/ Dostupné na vlaky.net]

==Reference==
<references />

[[Kategorie:Železniční tratě v Česku]]

Železniční trať Otrokovice – Vizovice - Historie editací

Jaroslav Cerny: vytvoření stránky