http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Ostrava-Svinov_%E2%80%93_Opava_v%C3%BDchodŽelezniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ - Historie editací2026-07-07T00:57:40ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.37.2http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?title=%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Ostrava-Svinov_%E2%80%93_Opava_v%C3%BDchod&diff=322&oldid=prevJaroslav Cerny: vytvoření stránky2022-05-19T07:01:32Z<p>vytvoření stránky</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:ZelTrat-Svinov-Opava-vychod-mapa-1959.jpg|náhled|Mapa tratě z roku 1959. Stanice Děhylov je pojmenována jako "Vinná Hora".]]<br />
'''Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ''' je jednokolejná hlavní trať o délce 28 km, která od roku 1855 spojuje Opavu s Ostravskem. V jízdním řádu pro cestující je od 14. prosince [[2008]] uváděna jako část tratě 321, společně s tratí ze Svinova přes Havířov do Českého Těšína.<br />
<br />
== Historie ==<br />
Trať ze [[Ostrava-Svinov|Svinova]] do [[Opava východ|Opavy]] postavila [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] jako odbočku ze své hlavní tratě. Stavba této odbočky jí byla přikázána v koncesi udělené 4. března [[1836]], a měla být hotova do 10 let od udělení koncese. Protože se však stavba hlavní tratě zdržela, společnost úspěšně požádala o odklad termínu a ten jí byl prodloužen o dalších 10 let, tedy do roku 1856. V době dokončení úseku hlavní tratě do Bohumína (1847) nebylo ještě jasné, odkud bude odbočka vycházet, do úvahy připadal [[Ostrava-Svinov|Svinov]], [[Studénka]] a [[Suchdol nad Odrou]]. Nakonec zvítězila z terénních (a jistě i finančních) důvodů svinovská varianta, přestože její trasa vedla těsně vedle státní hranice s Pruskem kolem malých, hospodářsky nezajímavých obcí.<br />
<br />
Vedení tratě ze Svinova bylo definitivně schváleno 27. srpna [[1852]] a hned poté začalo vytyčování trasy. V červenci a srpnu [[1853]] byl předložen a schválen projekt trasy [[Ostrava-Svinov|Svinov]] – [[Opava-Komárov|Komárov]], pokračování z Komárova do Opavy bylo kvůli sporu o polohu opavského nádraží dořešeno až 18. dubna [[1854]], kdy KFNB přistoupila na návrh umístění stanice, předložený městem Opavou. Již vytyčená trasa byla ohrožena ještě ze strany armády, protože se nesměla přiblížit na dostřel k pruské hranici. Vojenské velitelství však nakonec od požadavku na posunutí trati do vnitrozemí upustilo. <br />
<br />
Stavba úseku [[Ostrava-Svinov|Svinov]] – [[Opava-Komárov|Komárov]] začala {{line-ev|zah-st|1853-8-20|2}}, tedy ještě v době, kdy nebyla známa poloha nádraží v Opavě. Stavbu prováděli [[rodina Kleinů|bratři Kleinové]].<br />
<br />
Oficiálně byla trať otevřena {{line-ev|zah-vd|1855-12-17|2}} příjezdem slavnostního vlaku z Vídně do Opavy, taženého lokomotivami [[Neptun]] a [[Titan]]. Lokomotiva Neptun celou trať projela již 27. října 1855 a provedla zatěžkávací zkoušku mostu přes Moravici.<br />
<br />
Na začátku provozu byla na trati jen jedna mezilehlá stanice v Háji a dále zastávky Dvořisko-Štítina a Komárov. Velmi brzy pak v roce 1857 přibyla zastávka Děhylov-Hlučín, v roce 1898 nákladiště a brzy i zastávka Střebovice (dnes Třebovice), v roce 1913 pak ještě zastávka Jilešovice. Po vzniku Československa byla v roce 1923 otevřena zastávka Lhota-Mokré Lazce, od roku 1937 přejmenovaná na Lhotu u Opavy. Nárůst dopravy ve dvacátých letech si vynutil přeměnu zastávek a nákladišť Děhylov-Hlučín (1. 6. 1924) a Dvořisko-Štítina (15. 5. 1927) na stanice. Po druhé světové válce pak ještě přibyla zastávka Mokré Lazce (1947) a konečně v roce 1992 byla zprovozněna nová stanice Opava-Komárov.<br />
<br />
Po roce 1872, kdy do opavského východního nádraží zaústila úvratí trať Moravskoslezské centrální dráhy od Krnova, byly postupně podávány různé návrhy na odstranění této úvrati. Například z roku 1910 pochází čtyři varianty návrhu přestavby Opavy, z nichž nejzajímavější počítala se zrušením východního nádraží a ponecháním tam pouze vleček. Hlavním nádražím se mělo stát západní s přímým zaústěním od Ostravy, od něho směrem k Ostravě by se rozkládalo seřaďovací nádraží<ref>PŘIBYL, Jaroslav. Ostrava-Svinov – Opava východ. ''Tulák po drahách''. Číslo 83, 30. 12. 2015. Opava</ref>. Ve 20. letech se uvažovalo o výstavbě spojky mimo Svinov směr hlavní nádraží, pro nedostatek financí se však návrh nerealizoval. Na území, kterým měla spojka vést, byla brzy poté zahájena výstavba elektrárny<ref>[http://spz.logout.cz/trate/svin-op.html Ze Svinova do Opavy, spz.logout.cz]</ref>.<br />
<br />
V letech 2005 až 2006 proběhla komplexní rekonstrukce tratě, která kromě modernizace železničního spodku a svršku zahrnovala také elektrifikaci a výstavbu nového zabezpečovacího zařízení (které znamenalo konec posledních zdejších mechanických návěstidel ve stanicích Štítina a Háj ve Slezsku<ref>[https://www.k-report.net/koridory/dalsi5.htm Článek na K-Reportu]</ref>). Elektrický provoz s novými jednotkami řady 471 na osobních vlacích byl zahájen {{line-ev|zah-ed|2006-12-10|2}}. Jízdní doby osobních vlaků se zkrátily ze 45 na 32 minut, rychlíků ze 30 na 20 minut<ref>[http://www.czech-raildays.cz/2010/seminare/budoucnost_stejskal.pdf Prezentace ODIS „Strategie rozvoje regionální železniční dopravy v Moravskoslezském kraji“]</ref>. Všechny stanice na trati jsou po rekonstrukci vybaveny elektronickými stavědly a jsou dálkově ovládány ze stanice Ostrava-Svinov.<br />
<br />
==Reference==<br />
<references /><br />
<br />
[[Kategorie:Železniční tratě v Česku]]</div>Jaroslav Cerny