Jaroslav Cerny: vytvoření stránky

2022-05-15T04:49:23Z

vytvoření stránky

Nová stránka

{{Upravit}}
Železniční trať '''Leipzig – Dresden''' je dvojkolejná elektrifikovaná hlavní dráha v Sasku, otevřená v roce [[1839]] společností [[Leipzig-Dresdner Eisenbahn-Compagnie]]. Je to první dálková železnice v Německu. Až do roku 1884 se po ní jezdilo levostranně. Od roku 1993 je postupně přestavována na vysokorychlostní trať, dokončení projektu je naplánováno na rok 2030.

== Historie ==
=== Příprava ===
Nápad postavit železnici z Lipska do města Strehla (ležícího u Labe) se objevil již před rokem 1830. Poté, co [[Friedrich List]] zveřejnil v roce [[1833]] svůj plán systému železnic v Německu, ve kterém Lipsko tvořilo jeden z větších uzlů, došlo k vytvoření Výboru pro stavbu železnice, který 20. listopadu 1833 předložil saskému zemskému sněmu petici za stavbu dráhy z Lipska do Drážďan.

V roce [[1835]] založilo 12 lipských měšťanů soukromou akciovou společnost [[Leipzig-Dresdner Eisenbahn-Compagnie]]. Během Velikonoc byly akcie společnosti během pár hodin upsány beze zbytku, což společnosti vyneslo více než milion tolarů. Dne 6. května 1835 schválila saská vláda celý projekt a podpořila ho bezúročnou půjčkou 500 tisíc tolarů.

Navrženy byly dvě varianty trasy – „míšeňská“ a „dahlenská“. Obě dvě vycházely z Lipska východním směrem jižně od silnice na Wurzen, obešly Wurzen z jihu a přibližně u obce Kühren se jejich trasy rozdělily. Míšeňský návrh směřoval JV směrem přes rozsáhlý hvozd u Wermsdorfu na obec Naundorf a dále na Lommatzsch a Míšeň. Z Míšně až do Drážďan pak trasa vedla podél Labe. Severní varianta vedla od Wurzenu přes Dahlen do města Strehla, kde měla překročit Labe a poté přes Zeithain a Priestewitz směřovat do Drážďan. V říjnu 1835 povolaní angličtí inženýři provedli revizi obou uvažovaných variant trasy a zvolili severní trasu přes město Strehla, jižní trasa přes Míšeň vycházela dle propočtů dráže.

=== Stavba ===
Dne 16. listopadu 1835 začal výkup pozemků pro první úsek mezi Lipskem a mostem přes řeku Mulde u Wurzenu. Slavnostní výkop proběhl 1. března 1836. Po zahájení stavby odvolalo svou účast město Strehla a trasa byla proto upravena tak, aby most přes Labe stál u města Riesa namísto původně plánované Strehly.

Trat byla otevírána postupně po úsecích:

{| class="wikitable"
|+
! Úsek
! Datum
! width="70" | Délka
|-
|Leipzig – Althen
|align="right" | 24. dubna 1837
|align="right" | 10,6 km
|-
|Althen – Borsdorf–Gerichshain
|align="right" | 12. listopadu 1837
|align="right" | 4,3 km
|-
|Gerichshain – Machern
|align="right" | 11. května 1838
|align="right" | 2,9 km
|-
|Weintraube – Dresden
|align="right" | 19. července 1838
|align="right" | 8,2 km
|-
|Machern – Wurzen
|align="right" | 31. července 1838
|align="right" | 8,0 km
|-
|Wurzen – Dahlen
|align="right" | 16. září 1838
|align="right" | 17,5 km
|-
|Oberau – Coswig – Weintraube
|align="right" | 16. září 1838
|align="right" | 13,5 km
|-
|Dahlen – Oschatz
|align="right" | 3. listopadu 1838
|align="right" | 9,6 km
|-
|Oschatz – Riesa
|align="right" | 21. listopadu 1838
|align="right" | 13,1 km
|-
|Riesa – Oberau
|align="right" | 7. dubna 1839
|align="right" | 28,5 km
|}

Stanice Oberau, která byla nejblíže Míšni, byla umístěna hned vedle východního portálu místního tunelu, přičemž nádražní budova stála vysoko nad kolejištěm. Po protestech míšeňských, kterým uspořádání nevyhovovalo, byla již roku 1842 nahrazena novou stanicí Niederau, ke které byla postavena i nová příjezdová silnice. Význam této nové stanice upadl po roce 1868, kdy byla otevřena trať vedoucí přímo přes Míšeň.

V souvislosti s dokončením nového nákladního nádraží Dresden Friedrichstadt na trati Berlín - Drážďany byly 1. května 1894 otevřeny dvě spojky u města Coswig, umožňující jízdu vlaků od Lipska na berlínskou trať do Friedrichstadtu a od Berlína směrem na drážďanské nádraží trati z Lipska.

Začátkem jara [[1898]] začala přestavba severní části drážďanského železničního uzlu, kdy bylo koncové nádraží dráhy z Lipska nahrazeno nádražím Neustadt. Slavnostní otevření nového nádraží proběhlo 1. března [[1901]]. Trať od Lipska byla přeložena tak, aby zaúsťovala do nového nádraží od severu, původní trasa přes staré nádraží zůstala v provozu pro nákladní vlaky (od roku 1968 je tu kontejnerový terminál).

Dne 1. února [[1913]] byl ukončen provoz na drážďanském nádraží v Lipsku a stejného dne začaly vlaky na trať vyjíždět z nového hlavního nádraží.

Od července [[1933]] do července [[1934]] probíhala přestavba tunelu u Oberau, který nevyhovoval zvětšenému jízdnímu profilu a přestože byl dvojkolejný, nesměly se v něm vlaky na obou kolejích setkat. Tunel byl nahrazen zářezem.

V roce [[1946]] byla v rámci válečných reparací demontována druhá kolej. Výrazně snížená propustnost byla řešena jednosměrným provozem, kdy vlaky z Lipska do Drážďan jezdily přes Riesu, zatímco opačný směr byl veden po trati přes Míšeň a Döbeln.

Začátkem 60. let 20. století začala být chystána elektrifikace, která byla realizována koncem desetiletí. Elektrický provoz byl zahájen postupně po třech úsecích v letech 1969 a 1970.

{{WikipedieDE|Bahnstrecke_Leipzig–Dresden|Bahnstrecke Leipzig–Dresden}}

[[Kategorie:Železniční tratě v Sasku]]

Železniční trať Leipzig – Dresden - Historie editací

Jaroslav Cerny: vytvoření stránky