http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Kutn%C3%A1_Hora_%E2%80%93_Zru%C4%8D_nad_S%C3%A1zavouŽelezniční trať Kutná Hora – Zruč nad Sázavou - Historie editací2026-07-07T03:34:51ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.37.2http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?title=%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Kutn%C3%A1_Hora_%E2%80%93_Zru%C4%8D_nad_S%C3%A1zavou&diff=311&oldid=prevJaroslav Cerny: vytvoření stránky2022-05-15T04:48:45Z<p>vytvoření stránky</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Upravit}}<br />
'''Železniční trať Kutná Hora – Zruč nad Sázavou''' je jednokolejná regionální dráha ve středních Čechách, dlouhá 35,865 km. Vznikla ve dvou etapách, nejdříve byl otevřen krátký úsek u Kutné Hory, později prodloužení do Zruče nad Sázavou.<br />
<br />
==Historie==<br />
[[Soubor:ZelTrat-KHhlavni-KHmesto-mapa-18XX.jpg|náhled|Mapa původní tratě KLD do Tellerova cukrovaru]]<br />
K městu Kutná Hora se železnice přiblížila koncem roku [[1869]], kdy byl 6. prosince otevřen úsek Kolín – Golčův Jeníkov [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] (ÖNWB), procházející katastrem obce Sedlec, na kterém bylo otevřeno malé nádraží s názvem [[Kutná Hora hlavní nádraží|Kuttenberg (Kutná Hora)]]. Značná odlehlost nádraží od města ale (některým) podnikatelům z Hutné Hory nevyhovovala. Již v roce 1872 vznikal projekt nerealizované dráhy z Kutné Hory přes Zásmuky a Kostelec nad Černými lesy do Lysé nad Labem.<br />
<br />
V roce [[1880]] získala [[Rakouská severozápadní dráha|ÖNWB]] předběžné povolení ke stavbě vlečky ze stanice Kutná Hora do cukrovaru firmy Teller<ref>[https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/4705-cukrovar-michael-b-teller Cukrovar Michael B. Teller na prazdnedomy.cz], též [https://pamatkovykatalog.cz/cukrovar-2346775 Památkový katalog]</ref>, jehož areál se nachází v dnešní Čáslavské ulici na pravém břehu Vrchlice. Firma Teller nechala v roce [[1881]] změnit projekt vlečky na projekt místní dráhy a 23. ledna [[1882]] získal Vilém Teller koncesi ke stavbě místní dráhy od stanice ÖNWB k městu. Stavba měla být dokončena do 6 měsíců, což se nepodařilo, ale zahájení provizorní nákladní dopravy a nakládky vozů se stihlo do začátku řepné kampaně (1. října 1882). Dne {{sec-ev|Kutná Hora hlavní nádraží – Kutná Hora město|zah-vd|1883-1-10|2}} pak začala všeobecná veřejná doprava (osobní i nákladní). Provoz na [[Kutnohorská místní dráha|Kutnohorské místní dráze]] (KLB) zajišťovala ÖNWB.<br />
<br />
Dne 1. června 1883 byla otevřena zastávka Sedlec poblíž tabákové továrny. V roce 1900 bylo městské nádraží rozšířeno u příležitosti zdejší hospodářsko-průmyslové výstavy.<br />
<br />
Z různých plánovaných dalších tratí (1883 - projekt ÖNWB Kutná Hora – Kouřim – Český Brod – Mstětice, 1895 Kutná Hora – Trhový Štěpánov s napojením na plánovanou trať Vlašim – Dolní Kralovice) se nakonec realizovala varianta dráhy vedoucí do Zruče nad Sázavou, kde se napojila na trať Kácov – Světlá nad Sázavou, postavenou jen pár let před lokálkou z Kutné Hory. Původně však i tato dráha měla být delší a vést z Tábora přes Mladou Vožici, Vlašim a Zbraslavice do Kutné Hory, odkud měla pokračovat do Labské Týnice (dnešní [[Týnec nad Labem]]). Doplňkovou součástí tohoto projektu pak bylo ještě propojení Bechyně a Týna nad Vltavou. Projekt byl iniciován roku 1889, schválen ministerstvem obchodu v roce 1891, konečnou se však pro něj stala otázka financí. Výkonný výbor získal od zemského výboru podporu ve výši jen 10 % nákladů. Tak dlouhé dráhy se v této době už nestavěly.<br />
<br />
V lednu [[1895]] byl proto zemskému výboru předložen generální projekt dvou místních drah Kutná Hora – Vlašim a Kutná Hora – Labská Týnice. Zemský výbor nejprve vyškrtl celou druhou dráhu a v září 1895 byl i přes doporučení zemského sněmu vypuštěn úsek Zruč nad Sázavou – Vlašim. Definitivně rozhodnuto bylo v roce [[1901]], kdy 3. května předložila vláda návrh zákona o zajištění drah nižšího řádu pro rok 1901, kde byla uvedena trať z Kutné Hory do Zruče. V říjnu až prosinci probíhalo vyměřování projektované trasy,. Až do května [[1903]] však probíhalo jednání o odkoupení původní krátké dráhy od firmy Teller, která nebyla ochotna přijmout navrhovanou cenu. Smlouva o předání KLB novému podniku místní dráhy byla podepsána 28. prosince 1903 a téhož dne byla KLB předána.<br />
<br />
Stavební práce začaly na podzim roku [[1904]], v červenci [[1905]] byla povolena prozatímní lokomotivní doprava v úseku do km 13,0 za účelem dovozu stavebních hmot. Rozdělovací vlak rozvážející inventář ze dne 20. října 1905 byl prvním, který projel celou trať. Technicko-policejní zkouška proběhla 28. října a ve středu {{sec-ev|Kutná Hora město – Zruč nad Sázavou|zah-vd|1905-11-1|2}} byl „tiše“ zahájen pravidelný provoz maximální povolenou rychlostí 30 km/h. Slavnostní jízda za účasti představitelů města Kutné Hory, okresu i země proběhla až 13. června [[1906]].<br />
<br />
Dva páry pravidelných vlaků brzy přestaly stačit, pro zavedení třetího páru však bylo nutné upravit stanici [[Zbraslavice]], která měla jen 2 koleje. Přestavba probíhala v září a říjnu 1907. V roce 1908 bylo prodlouženo nz. [[Malešov]] o 330 metrů.<br />
<br />
...<br />
<br />
V létě 2015 proběhla rekonstrukce šesti železničních přejezdů, původně zabezpečených výstražnými kříži, na světelné zabezpečovací zařízení.<ref>[https://www.obzorykutnohorska.cz/clanek-bezpecneji-na-trati-kutna-hora--zruc-nad-sazavou Obzory Kutnohorska, 14. 6. 2015]</ref><br />
<br />
==Literatura==<br />
NAVRÁTIL, Martin. ''100 let místní dráhy Kutná Hora - Zruč nad Sázavou''. Čerčany: Posázavský Pacifik, 2005, 247 s. ISBN 80-903107-2-9.<br />
<br />
[[Kategorie:Železniční tratě v Česku]]<br />
<br />
==Reference==<br />
<references /></div>Jaroslav Cerny