http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Klingenberg-Colmnitz_%E2%80%93_FrauensteinŽelezniční trať Klingenberg-Colmnitz – Frauenstein - Historie editací2026-07-07T03:23:47ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.37.2http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?title=%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Klingenberg-Colmnitz_%E2%80%93_Frauenstein&diff=309&oldid=prevJaroslav Cerny: vytvoření stránky2022-05-15T04:47:24Z<p>vytvoření stránky</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:ZelTrat-Klingenberg-Frauenstein-mapa-1919.jpg|náhled|Mapa tratě z roku 1919. ]]<br />
Úzkorozchodná dráha '''Klingenberg-Colmnitz – Frauenstein''' se nacházela na saské straně Krušných hor. Byla zrušena roku [[1971]].<br />
<br />
Již v&nbsp;letech 1865 až 1867 bylo městečko Frauenstein zvažováno jako jedno z&nbsp;měst na tehdy navrhované trati Klingenberg – Frauenstein – Duchcov. Projekt je zmíněn v&nbsp;pamětním listu frauensteinského důlního mistra Köttinga z&nbsp;března 1865, v&nbsp;červenci téhož roku byl ustaven výbor pro stavbu dráhy, ale po ukončení vyměřovacích prací v&nbsp;listopadu 1867 projekt tiše zanikl.<br />
<br />
Po postavení úzkorozchodné dráhy do Kipsdorfu v&nbsp;letech 1882 až 1883 by jakákoli dráha vedoucí paralelně s&nbsp;ní byla nerentabilní, proto se Frauenstein zaměřil na prosazení tratě vycházející z&nbsp;Niederbobritzsch nebo Klingenbergu. Ze šesti navrhovaných tras byla vybrána varianta vedoucí přes Pretzschendorf a roku 1895 byl její návrh předložen ke schválení saskému zemskému sněmu, který projekt schválil 27.&nbsp;února 1896.<br />
<br />
Stavba dráhy byla zahájena v&nbsp;červenci 1897, slavnostní zahájení provozu proběhlo 14.&nbsp;září [[1898]], {{line-ev|zah-vd|1898-9-15}}následující den byl zahájen pravidelný provoz. Zájem o jízdu ve slavnostním vlaku byl tak velký, že lidé seděli i v&nbsp;nákladních vagónech.<ref>Dresdner Nachrichten, 27.&nbsp;11.&nbsp;2008</ref>.<br />
<br />
Na dráze byla významná především nákladní doprava (uhlí, dřevo, stavební materiály, hnojiva, zemědělské produkty), osobní doprava byla vždy ztrátová. V zimě často docházelo v&nbsp;horním úseku Burkersdorf – Frauenstein k&nbsp;zastavení provozu kvůli sněhovým závějím vysokým až 4 metry, i když kolem tratě stály zábrany.<br />
<br />
Návrhy na prodloužení dráhy do Rehefeldu nebo Moldavy, které zahájila petice občanů Frauensteina krátce po zahájení provozu zůstaly vždy jen na papíru, i když ze stavebního hlediska by pokračování nebylo příliš náročné.<br />
<br />
Během druhé světové války byla trať vcelku nepoškozena, jen v&nbsp;samotném závěru války byl 16.&nbsp;dubna 1945 bombardován smíšený vlak s&nbsp;lokomotivou 99 674, při útoku zahynul strojvedoucí. Po druhé světové válce byl provoz obnoven až 12.&nbsp;července [[1945]], dráha byla uchráněna před válečnými reparacemi. Zanedbávání technického stavu dráhy se však projevilo prodloužením jízdních dob a po vypracování negativní studie ekonomické udržitelnosti z&nbsp;roku 1962 jen důrazný protest města Frauenstein, do kterého se v&nbsp;zimě přes všechny potíže dalo lépe dostat po železnici, zabránil okamžitému zastavení provozu. Deutsche Reichsbahn však ani poté do dráhy neinvestovaly a technický stav se neustále zhoršoval.<br />
<br />
Nákladní doprava byla ukončena v&nbsp;roce 1970.&nbsp;Dne {{line-ev|zas-od|1971-10-20|2}} vykolejila při vjezdu do zastávky Oberboritzsch lokomotiva 99 715 osobního vlaku ve směru Frauenstein. Přestože se převrátila tak, že nezasahovala do profilu tratě, a sjízdnost tratě byla 23.&nbsp;října obnovena, zůstaly osobní vlaky trvale nahrazeny náhradními autobusy a {{line-ev|zru-tr|1972-5-28|2}} byla trať oficiálně zrušena. Snášení tratě probíhalo postupně až do roku 1978.<br />
<br />
== Lokomotivy a vozy ==<br />
V prvních letech provozu zajišťovaly provoz lokomotivy [[Parní lokomotivy řady Sächsische IV K|řady IV K]], později byly nahrazeny výkonnějšími stroji [[Parní lokomotivy řady Sächsische VI K|řady VI K]], které tu jezdily až do ukončení provozu.<br />
<br />
Používané osobní i nákladní vozy odpovídaly obecným saským konstrukčním předpisům a mohly být proto dle potřeby vyměňovány s&nbsp;ostatními úzkorozchodnými drahami v&nbsp;Sasku. Od počátku 20.&nbsp;let 20.&nbsp;století se přepravci neúspěšně snažili o zavedení podvalníků.<br />
<br />
[[File:Bahnhof Frauenstein.jpg|thumb|Bahnhof Frauenstein|náhled|Koncové nádraží Frauenstein, asi 1910.]]<br />
== Odkazy ==<br />
*[https://www.sachsenschiene.net/bahn/str/str042.htm Saschenschiene.net]<br />
*[http://www.stillgelegt.de/wilsdruff05/wilsdruff05-1.htm Putování po zrušené dráze na stillgelegt.de]<br />
<br />
== Poznámky ==<br />
<references/><br />
<br />
{{WikipedieDE|Schmalspurbahn_Klingenberg-Colmnitz–Frauenstein|Schmalspurbahn Klingenberg-Colmnitz–Frauenstein}}<br />
<br />
[[Kategorie:Železniční tratě v Sasku]]</div>Jaroslav Cerny