Jaroslav Cerny: vytvoření stránky

2022-05-15T04:43:08Z

vytvoření stránky

Nová stránka

[[Soubor:ZelTrat-Hnevceves-Smirice-mapa-1957.jpg|náhled|Mapa tratě z roku 1957.]]
'''Železniční trať Hněvčeves – Smiřice''' je jednokolejná regionální trať ve východních Čechách, dlouhá necelých 12 km. Její význam je téměř nulový, nejezdí na ni žádné pravidelné vlaky, a před zrušením ji chrání jen vojenská vlečka v Račicích nad Trotinou.

==Historie==
Trať postavila společnost [[České obchodní dráhy]], která chystala stavbu dráhy z Hradce Králové do Ostroměře a potřebovala k ní doplnit železniční spojení pro dovoz cukrovky z oblasti jižně od Hořic do smiřického cukrovaru. Koncese ke stavbě obou drah byla vydána {{line-ev|konc|1881-5-9|2}}, podle podmínek koncese měl být provoz zahájen do 1. září 1882<ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1881&page=195&size=45 Reichgesetzblatt XXI, 1881, ALEX]</ref>. Trať vycházela z hlavní tratě do Ostroměře ve dnes již neexistující odbočce Hněvčeves, kterou nahradilo stejnojmenné nádraží. Stavba tratě, která původně končila v cukrovaru přes Smiřicemi (a nevedla až do vlastního nádraží) byla v podstatě dokončena již roku 1881, kdy byla provozována jako vlečka. Veřejný provoz na ní byl zahájen {{line-ev|zah-vd|1882-3-19|2}}, podmínka koncese tedy byla splněna. Až mnohem později, někdy v letech 1894 nebo 1895 byla před vjezdem do cukrovaru postavena spojka do hlavní tratě Pardubice – Liberec a bylo možné jezdit až do smiřického nádraží. Na plánu smiřického nádraží z roku 1898 je vidět, že byl také možný vjezd do cukrovaru z opačné strany (z nádraží)<ref>[http://www.smirice.eu/nadrazi/smirice1898_plan.htm Plán stanice na smirice.eu]</ref>.

V roce 1941 byla odbočka před cukrovarem zrušena a trať zaústěna přímo do třetí koleje stanice Smiřice. Následně byla v roce 1943 u Račic vybudována podzemní továrna Skodawerke na výrobu částí a opravu stíhače tanků Jagdzpanzer, která si vynutila také rozšíření kolejiště ve Smiřicích během let 1943–1944<ref>[http://www.smirice.eu/nadrazi/nadrazi3.htm Fotogalerie na smirice.eu]</ref>. Továrna se rozšiřovala a vyráběla až do dubna 1945, kdy byla výroba ukončena a Němci továrnu částečně zničili. Po válce zabrala areál sovětská armáda a pak naše. V novodobě rozšířeném areálu byl v nadzemních objektech donedávna Sklad speciálních chemických látek ČSA<ref>[https://lotusesprit.rajce.idnes.cz/nacisticka_podzemni_tovarna_skodawerke_racice/ Fotogalerie na rajce.cz]</ref>.

Dopravu na trati zajišťovala [[Rakouská společnost státní dráhy]], a to i po jejím zestátnění v roce 1908. [[Císařsko-královské státní dráhy]] začaly provoz zajišťovat od 15. října 1909 a 28. října 1918 je nahradily [[československé státní dráhy]], které se staly také vlastníkem dráhy.

V roce 1992 došlo na trati k velké změně. Nedaleko Cerekvic nad Bystřicí byl otevřen distribuční sklad pohonných hmot společnosti Čepro, kvůli kterému byla v Hněvčevsi postavena nová stanice a původní odbočka byla zrušena. Osobní vlaky ještě pár let zajížděly až do Sadové, pak už jezdily jen z Hněvčevsi, kde bylo z prostorových důvodů zřízeno samostatné nástupiště na lokálce, jejíž kolej odbočuje již na sadovském zhlaví.

==Osobní doprava==
Osobní doprava na trati neměla velký význam. V zimním jízdním řádu 1918/19 jsou jen dva páry vlaků<ref>[http://csd1918.wz.cz/1918s059.jpg Jízdní řád na csd1918.wz.cz]</ref>. V jízdním řádu 1944 jsou 4 páry osobních vlaků v celé trati, z toho jeden jezdil jen v pracovní dny a jeden v neděli večer. V pracovní dny pak jezdil ještě 1 pár vlaků z Hořiněvsi do Smiřic<ref>[http://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil6/503g.jpg Jízdní řád na pkjs.de]</ref>. Parní osobní vlaky byly od 21. ledna 1949 nahrazeny motorovými vozy řad M 242.0, M 131.1, M 240.0 a dokonce i M 296.2. Po příchodu řady M 152.0 byla tato trať poslední, na které depo Hradec Králové nasazovalo vozy M 131.1, a to až do roku 1983.

Pravidelná osobní doprava byla ukončena {{line-ev|uko-od|2004-12-10|2}}, na posledních vlacích jel vůz M 131.1133, který zde jezdil v pravidelném provozu na přelomu let 1982-1983<ref>[http://www.pshzd.cz/sadova-smirice.html Článek na webu pshzd.cz]</ref>. Po zastavení pravidelné osobní dopravy tu jezdí příležitostné historické vlaky sdružení Výtopna Jaroměř.

Poslední velkou událostí na trati byla ''Akce Vlak 2011 aneb Boj o nádraží s parní lokomotivou 423.0145 „Velký Bejček“'', kterou tu v sobotu 13. srpna 2011 uspořádali organizátoři Společnosti pro revitalizaci místních drah, MBM rail s.r.o. a klubů vojenské historie KVH Brendy a o.s.v.h. Edelweiss Liberec<ref>[https://www.vlaky.net/upload/images/reports/004124/plakat_Akce_Vlak_2011.pdf Plakát akce]</ref>. Rozsáhlá reportáž z akce vyšla na serveru [https://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/4124-Parni-vlak-jel-do-historie-aby-ji-zachoval-pro-budoucnost/ vlaky.net].

==Zajímavosti==
Zajímavostí tratě byla zastávka Havranec, určená pro zaměstnance vojenských skladů, která sice byla fyzicky dokončena, ale vlaky jí kvůli úřednímu šimlovi pouze projížděly. Byla sice uváděna v posledních jízdních řádech, ale s poznámkou „zastávka otevřena od data vyhlášení“.

Trať byla také někdy využívána pro odklony při výlukách mezi Hradcem Králové a Smiřicemi, výjimečně i při výlukách na trati HK – Jičín. Na jaře 2006 tu projížděl manipulační vlak Hradec Králové – Jičín<ref>[https://www.cd.cz/old/TCD2006/6_45trat.htm Článek v Železničáři č. 45/2006]</ref>, ve dnech 13.–15. září 2012 tu jezdily soupravové vlaky při výluce Hradec Králové hlavní nádraží – Hněvčeves.<ref>[https://www.k-report.net/discus/archiv2012/28/43602-archiv-24.html Disk. fórum K-Reportu]</ref>

==Odkazy==
*[http://www.smirice.eu/nadrazi/nadrazi.htm Nádraží Smiřice na smirice.eu]
*[http://pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil6/503g.jpg Jízdní řád z roku 1944]
*[http://www.tady.cz/dadajena1/peskytrat046.htm Fotogalerie na tady.cz]

==Reference==
<references />

[[Kategorie:Železniční tratě v Česku‏‎]]

Železniční trať Hněvčeves – Smiřice - Historie editací

Jaroslav Cerny: vytvoření stránky