Jaroslav Cerny: vytvoření stránky

2022-05-15T04:37:29Z

vytvoření stránky

Nová stránka

{{Upravit}}
'''Železniční trať Dzierżoniów – Radków'''' je z větší části zaniklá normálněrozchodná trať s původní délkou 55 km, vedoucí přes polské pohoří Soví Hory, podle kterého se jí říká ''Dráha Sovích Hor'' (něm. '''Eulengebirgsbahn''', polsky '''Kolej Sowiogórska'''). Začínala v městě Reichenbach (dnes Dzierżoniow) a vedla přes Peterswaldau (Pieszyce), Langenbielau (Bielawa), Silberberg (Srebrna Góra), Volpersdorf (Wolibórz), Schlegel (Słupiec) a Mittelsteine (Ścinawka Średnia) do Wünschelburgu (Radków) u českých hranic. Zajímavá byla 6,6 km dlouhým horským úsekem ze Silberbergu (Srebrna Góra) do Neudorfu (Nowa Wieś Kłodzka), kde byla zřízena Abtova ozubnice.

Dráhu postavila stejnojmenná společnost. Trať byla rušena postupně od roku 1931, dnes je v provozu jen úsek ze Scinawky Sredniej na vlečku cca 2 km za stanicí Słupiec, a to pouze pro nákladní dopravu.

==Historie==

Dráha měla sloužit především turistice, v nákladní dopravě pak obsluhovat lomy kolem města Schlegel. Společnost a správa železnice sídlily v Reichenbachu.

Koncese byla udělena 21. července 1899. Stavbu, která započala v září 1899<ref>[https://polska-org.pl/502505,Kolej_Sowiogorska.html Historia kolei Sowiogórskiej, polska-org.pl]</ref>, provedla společnost Lenz & Co., která byla jedním ze zakladatelů společnosti Eulengebirgsbahn AG. Nejdříve byl {{sec-ev|Dzierżoniow – Pieszyce Górne|zah-vd|1900-6-1|2}} zahájen provoz v úseku z Reichenbachu do stanice Ober Peterswaldau (Pieszyce Górne), {{sec-ev|Pieszyce Górne – Bielawa Zachodnia|zah-vd|1900-10-1|2}} bylo otevřeno krátké prodloužení do sousední stanice Langenbielau Oberstadt (Bielawa Zachodnia) a {{sec-ev|Bielawa Zachodnia – Srebrna Góra|zah-vd|1900-12-12|2}} ještě pokračování do Silberbergu. Na něj navázal úsek přes Soví Hory Silberberg – Mittelsteine, otevřený {{sec-ev|Srebrna Góra – Ścinawka Średnia|zah-vd|1902-8-5|2}}.

Poslední 9,5 km dlouhý úsek ze stanice Mittelsteine do Wünschelburgu (Radków) byl otevřen {{sec-ev|Ścinawka Średnia – Radków|zah-vd|1903-12-1|2}}. Kromě obsluhy lomů za Radkówem, kam vedla ze stanice vlečka, zde měla velký význam osobní doprava poutníků do Wambierzyce a turistů na Szczeliniec Wielki (Velkou Hejšovinu). Tento úsek získal i své vlastní označení: '''Heuscheuergebirgsbahn neboli''' ''Dráha Stolových Hor''.

Ozubnicový úsek znemožňoval vozbu dlouhých nákladních vlaků (i u krátkých byly nutné dvě lokomotivy), zato byl přitažlivý pro turisty. V roce 1908 byla otevřena 12,7 km dlouhá spojovací trať z Frankensteinu (Ząbkowice Śląskie) do Silberbergu, která přispěla k růstu počtu přepravených osob.

Vypuknutí první světové války bylo začátkem pomalého konce této dráhy. Válka, krize na počátku dvacátých let, inflace a pokles zájmu turistů vedly k nedostatku finančních prostředků na opravy a údržbu. Hospodářské oživení v Německu ve dvacátých letech vedlo ke krátkému vzestupu<ref>Za rok 1927 bylo vykázáno [https://www.wuestewaltersdorf.de/htm/eule/eulengebirgsbahn3-streckebetrieb.htm 854 944 přepravených osob a 315 368 tun zboží]</ref>, začátkem třicátých let však po vypuknutí hospodářské bylo uzavřeno mnoha závodů, což znamenalo další výpadek příjmů.

Vysoké náklady na provoz na ozubnicovém úseku přinutily společnost vyzkoušet adhezní lokomotivy, včetně pruských strojů řady T 16, ale neúspěšně. Technický stav tratě a kolejových vozidel nebyl nejlepší. Problémové byly skály padající ze stěn rokliny; jejich zabezpečení by stálo 230 tisíc marek. Také stav obou viaduktů vyvolával obavy – blížil se konec 30leté záruky a revize provedená v roce 1930 zjistila nebezpečné trhliny. Kvůli nedostatečné drenáži voda pronikla konstrukcí a mráz dělal své. Oprava mostů by stála dalších asi 500 tisíc marek.

Dne {{sec-ev|Srebrna Góra – Wolibórz|uko-vd|1931-10-12|2}} byla proto ukončena veškerá doprava v úseku Silberberg – Volpersdorf, {{sec-ev|Wolibórz – Ścinawka Średnia|zas-od|1932-5-11|2}} byla zastavena osobní doprava v úseku Volpersdorf – Mittelsteine. V návaznosti na to byly v letech 1933 a 1934 sneseny koleje mezi stanicemi Silberberg Stadt a Neudorf. Kdy byl zlikvidován úsek mezi Neudorfem a Volpersdorfem, není známo, podle polských zdrojů možná až koncem druhé světové války<ref>[https://www.bazakolejowa.pl/index.php?dzial=linie&id=565&od=1&do=38&ed=0&okno=historia Přehled na bazakolejowa.pl]</ref>.

Po druhé světové válce obnovily PKP {{sec-ev|Słupiec - Ścinawka Średnia|obn-vd|1947-10-5|2}} veškerou dopravu na krátkém úseku Słupiec - Ścinawka Średnia, {{sec-ev|Słupiec - Ścinawka Średnia|zas-od|1948-5-1|2}} však opět zastavily osobní dopravu a dále tu jezdily jen nákladní vlaky. Návazně byla {{sec-ev|Wolibórz – Słupiec|obn-vd|1949-10-2|2}} obnovena veškerá doprava v úseku Wolibórz – Słupiec. Nákladní doprava až z/do Wolibórze však postupně upadala a proto byla v roce 1972 ukončena{{sec-ev|Wolibórz – Dzikowiec Kłodzki|uko-nd|1972|}}, manipulační vlaky jezdily už jen do stanice Dzikowiec Kłodzki. S počátkem letního jízdního řádu 1972 byla 27. května definitivně ukončena osobní doprava v úseku Wolibórz - Ścinawka Średnia{{sec-ev|Wolibórz – Ścinawka Średnia|uko-od|1972-5-27|}}. V roce 1974 byl nepoužívaný úsek Wolibórz - Dzikowiec Kłodzki zlikvidován. Snesení úseku Dzikowiec Kłodzki - Nowa Ruda Słupiec Poláci datují neurčitě před rok 2000.

Na úseku Dzierżoniów Śląski - Bielawa Zachodnia byla veškerá doprava ukončena {{sec-ev|Dzierżoniów Śląski - Bielawa Zachodnia|uko-vd|1974-5-25|2}}, návazný úsek Bielawa Zachodnia – Srebrna Góra byl uzavřen {{sec-ev|Bielawa Zachodnia – Srebrna Góra|uko-vd|1977-5-22|2}}. V roce 1978 pak byla dráha z Dzierżoniówa až do Srebrne Góry snesena.

Doprava v úseku Ścinawka Średnia – Radków skončila {{sec-ev|Ścinawka Średnia – Radków|uko-vd|1987-5-30|2}}, snesení tratě proběhlo až v roce 1999.

Na krátkém úseku ze Ścinawky do lomu u Słupiece stále jezdí nákladní vlaky. Přestože je šance na obnovu zrušených úseků minimální, převzalo 29. dubna 2019 dolnoslezské vojvodství od PKP do svého vlastnictví dva zaniklé úseky této dráhy: Srebrna Góra – Bielawa Zachodnia a Ścinawka Średnia – Radków<ref>[https://www.rynek-kolejowy.pl/wiadomosci/dolny-slask-otrzymal-od-pkp-sa-8-odcinkow-linii-kolejowych-nawet-te-ktorych-nie-ma-91690.html Zpráva na rynek-kolejowy.pl]</ref>.

===Stručný přehled událostí (jen přesná data)===
{{#ask:
[[Datum události::+]] [[Přesnost::E]] [[Název tratě::Železniční trať Dzierżoniów – Radków]] |?Datum události#-F[j. n. Y] |+align=right
|?Událost
|?Název úseku
|sort=Datum události
|mainlabel=-
}}

==Infrastruktura==
Nejzajímavějším úsekem této dráhy byl úsek mezi stanicemi Silberberg Stadt (Srebrna Góra – Miasto, 394 m n.m.) a Neudorf (Nowa Wieś Kłodzka, 520 m n.m.) o celkové délce 6,6 km a výškovém rozdílu 175 m, z toho na 4,1 km byla položena Abtova ozubnice. Ozubnicový úsek se dělil na dvě části: jeden ze Silberbergu na vrcholovou zastávku Silberberg Festung (Srebrna Góra-Twierdza, 569 m n.m.) s průměrným sklonem 60 ‰, druhá kratší klesala dále směrem k Neudorfu s průměrným sklonem 50 ‰.

Na trati dodnes stojí dva velké cihlové mosty: 24 metrů vysoký Żdanowski a 27 metrů vysoký Srebrnogórski, oba 90 metrů dlouhé.

==Lokomotivy==
Pro ozubnicový úsek byly pořízeny tři lokomotivy z Esslingenu pojezdu C1 s továrními čísly 3124 až 3126 s maximální rychlostí 45 km/h (na ozubnici 15 km/h)<ref>[http://www.werkbahn.de/eisenbahn/zahnrad/waldenburg.htm werkbahn.de]</ref>.

==Odkazy==
*[https://www.bazakolejowa.pl/index.php?dzial=linie&id=565&od=1&do=38&ed=0&okno=historia Baza kolejowa, úsek Bielawa Zachodnia Dworzec Mały – Radków]
*[https://www.bazakolejowa.pl/index.php?dzial=linie&id=70&od=1&do=14&ed=0&okno=historia Baza kolejowa, úsek Dzierżoniów Śląski – Bielawa Zachodnia Dworzec Mały]
*[https://www.wuestewaltersdorf.de/htm/eule/eulengebirgsbahn3-streckebetrieb.htm Eulengebirgsbahn - Betrieb der Strecke]

==Reference==
<references />

[[Kategorie:Železniční tratě v Prusku]]

Železniční trať Dzierżoniów – Radków - Historie editací

Jaroslav Cerny: vytvoření stránky