Jaroslav Cerny: vytvoření stránky

2022-05-15T04:36:16Z

vytvoření stránky

Nová stránka

[[Soubor:ZelTrat-Dresden-Gorlitz-mapa-1902.png|náhled|Schématická mapa tratě z roku 1902]]
'''Železniční trať Dresden – Görlitz''' je dvojkolejná hlavní trať v Sasku, postavená a původně provozovaná společností [[Sächsisch-Schlesische Eisenbahngesellschaft]]. Vede přes města [[Bischofswerda]], [[Bautzen]] a [[Löbau]]. Dráha tvoří část mezinárodní trasy z Drážďan do Vratislavi a Panevropského dopravního koridoru III.

== Historie ==

=== Stavba a otevření ===
V červenci 1843 byla uzavřena smlouva mezi Pruskem a Saskem o stavbě mezistátní železnice z Drážďan do Görlitz (město od roku 1815 patřilo k Prusku, státní hranice mezi Pruskem a Saskem probíhala mezi městy Löbau a Reichenbach), která se v Görlitz měla napojit na rozestavěnou dráhu [[Niederschlesisch-Märkische Eisenbahn]] do Kohlfurtu. Smlouva stanovila, že dráha musí být hotova do 4 let od podpisu. Pro stavbu dráhy byla založena společnost [[Sächsisch-Schlesische Eisenbahngesellschaft]] se vstupním kapitálem 6 milionů tolarů (z toho třetinu poskytla saská vláda). Dne 22. srpna 1844 společnost obdržela koncesi ke stavbě, která ji zavazovala dokončit celou trať Dresden – Görlitz do 1. července 1847, a pokud by do té doby neprojevila žádná jiná společnost zájem o stavbu odbočné tratě Löbau – Zittau, postavit také tuto dráhu.

Stavba tratě začala {{line-ev|zah-st|1844-5-10|2}} směrem z Drážďan. Trať byla uváděna do provozu postupně:

{| class="wikitable"
|+
! Úsek
! Datum
|-
|[[Dresden Schlesischer Bahnhof|Dresden]] – [[Radeberg]]
|align="right" | {{sec-ev|Dresden Schlesischer Bahnhof – Radeberg|zah-vd|1845-11-17|2}}
|-
|[[Radeberg]] – [[Bischofswerda]]
|align="right" | {{sec-ev|Radeberg – Bischofswerda|zah-vd|1845-12-22|2}}
|-
|[[Bischofswerda]] – [[Bautzen]]
|align="right" | {{sec-ev|Bischofswerda – Bautzen|zah-vd|1846-6-23|2}}
|-
|[[Bautzen]] – [[Löbau]]
|align="right" | {{sec-ev|Bautzen – Löbau|zah-vd|1846-12-23|2}}
|-
|[[Löbau]] – státní hranice u Reichenbachu
|align="right" | {{sec-ev|Löbau – státní hranice u Reichenbachu|zah-vd|1847-7-1|2}}
|-
|státní hranice – [[Görlitz]]
|align="right" | {{sec-ev|státní hranice u Reichenbachu – Görlitz|zah-vd|1847-9-1|2}}
|}

Na pruské straně začaly zemní práce u Reichenbachu v říjnu 1845. V zářezu mezi Reichenbachem a Gersdorfem pracovalo až 800 mužů současně. V zimě 1846/1847 musely být práce kvůli velkému množství sněhu přerušeny. Až 1. září 1847 proběhlo slavnostní otevření celé tratě spolu s tratí do Kohlfurtu.

Saský stát převzal společnost SSEG od {{line-ev|zest|1851-2-1|2}} do vlastnictví a přidělil dráhu spolu s tratí Dresden – Děčín do pravomoci nově zřízeného ředitelství „Königlichen Direction der sächsisch-böhmischen und sächsisch-schlesischen Staatseisenbahnen in Dresden“. Úsek na pruském území byl na základě pražských mírových smluv z roku 1866 předán pruskému státu, provoz však nadále zajišťovali Sasové.

=== Přestavba nádraží ve Drážďanech ===
Po zestátnění všech soukromých tratí končících v Drážďanech (1888) bylo možné řešit jejich nedostatečné propojení a velký počet úrovňových křížení se silnicemi. Všechna čtyři hlavní drážďanská nádraží byla původně stavěna jako hlavová, a i když do nich byly průjezdné koleje doplněny, kapacitně nestačila. Po dokončení stavby hlavního nádraží začala začátkem jara [[1898]] přestavba [[Dresden Schlesischer Bahnhof|Slezského nádraží]] a sousedícího nádraží tratě do Lipska, které byly sloučeny do jediného nádraží [[Dresden-Neustadt|Neustadt]], umístěného v prostoru Slezského nádraží. Slavnostní otevření nového nádraží proběhlo 1. března [[1901]].

Pro vyvedení dráhy z údolí Labe na výškovou úroveň kolem Radebergu byla zapotřebí stoupání až 18,2 promile. Těžší vlaky proto musely mít až do stanic Klotzsche nebo Radeberg postrk. Zde bylo v rámci nádraží [[Dresden-Neustadt]] v letech 1898-1900 zřízeno [[Lokomotivní nádraží Dresden-Neustadt]]. V letech 1913 až 1916 byl úsek z Dresden-Neustadt do Klotzsche ztrojkolejněn, provoz začal až po ukončení první světové války v roce 1921. Třetí kolej byla určena pro nákladní vlaky, zpět z Klotzsche do nádraží Dresden-Neustadt se tudy vracely postrkové lokomotivy.

=== Druhá světová válka a následná obnova ===
Po začátku 2. světové války došlo postupně k omezení dálkové osobní dopravy, od ledna 1940 byla většina dálkových rychlíků zrušena, místo nich jezdily rychlíky pro vojáky frontových vojsk na dovolené (SFR; Schnellzug für Fronturlauber) a rychlíky s oddíly pro Wehrmacht (DmW; D-Zug mit Wehrmachtabteil). Například v zimě 1941/1942 tu jezdil 1 pár SFR v trase Leipzig – Gleiwitz (Gliwice), dva páry DmW v trase München (nebo Nürnberg) – Breslau (Wroclaw) a tři veřejné páry rychlíků München – Breslau (Wroclaw). (Rychlíková doprava na celém zbylém území nacistického Německa byla zastavena 23. ledna 1945.) Do depa Bautzen bylo během války přiděleno 8 lokomotiv řady BR 52, depo Görlitz obdrželo 4 proudnicové rychlíkové lokomotivy řady BR 03.10.

Budova nádraží v Bautzen po vzájemném střetu německé a ruské armády 24. dubna 1945 zcela shořela. Boje o Bautzen začaly již 20. dubna, což byl také poslední den, kdy z Bautzen odjel vlak západním směrem. Wehrmacht při svém ústupu 7. května 1945 vyhodil do vzduchu nebo těžce poškodil mosty v městech Görlitz, Löbau, Bautzen a Klotzsche, a kromě toho byly skoro všechny lokomotivy převezeny na západ, takže provoz byl od května zcela zastaven.

Poválečná obnova probíhal velmi pomalu, cestující byli nuceni často přesedat, kvůli tomu vznikly i nové zastávky, například zastávka [[Löbau Ost]] na východním konci viaduktu v Löbau, ze které od 6. srpna 1945 jezdily osobní vlaky do Görlitz. Přestup na 2 km vzdálené nádraží Löbau probíhal pěšky… Za poškozené nebo zničené mosty byly během roku 1945 stavěny dočasné jednokolejné (demontáž druhé traťové koleje v rámci reparací již byla oznámena) náhrady. V září 1945 byl otevřen náhradní most v Bautzen, v říjnu byl otevřen náhradní most u Demitz přes řeku Schwarzwasser. Po otevření náhradního mostu západně od Kubschütz 6. listopadu a náhradního mostu v Löbau byl 10. listopadu 1945 oficiálně obnoven provoz na celé trati z Görlitz do Dresden-Neustadt. Většina náhradních mostů byla trvale střežena.

V březnu 1946 začala demontáž kolejí v rámci poválečných reparací, na trati Dresden – Görlitz byla odvezena levá traťová kolej. Pro křižování vlaků byly kromě velkých nádraží vybrány stanice Breitendorf, Pommritz, Kubschütz a Seitschen. Postupná obnova traťových kolejí začal již roku 1948, kdy byla 9. listopadu otevřena druhá kolej ve dříve trojkolejném úseku mezi Dresden-Neustadt a Dresden-Klotzsche.

Do roku 1970 byly druhá traťová kolej obnovena v celém úseku Dresden-Klotzsche až Bautzen. V následujících letech přišly na řadu další úseky, jako poslední byly zdvojkolejněny úseky Breitendorf – Löbau (16. října 1994) a krátký úsek z odbočky Schlauroth do Görlitz (25. června 2000). Od roku 1975 zde začalo jezdit 9 párů rychlíků, 6 párů pokračovalo až do Polska. Jejich cestovní doba 92 minut byla jen o 7 minut kratší než v roce 1905.

Po ropné krizi v NDR roku 1981 byla trať vybrána k elektrifikaci, která měla být provedena do roku 1995. Po pádu komunismu v NDR však dostaly přednost jiné projekty, především obnova tratí mezi východním a západním Německem. V roce 2002 začaly elektrifikační stavby v úseku Dresden-Klotzsche – Dresden-Neustadt, aby mohly začít jezdit elektrické soupravy S-Bahn na drážďanské letiště (v roce 2004).

Od 1. března 2009 začaly jezdit [https://de.wikipedia.org/wiki/Dresden-Wroc%C5%82aw-Express přímé mezistátní vlaky z Drážďan přes Görlitz do Vratislavi], které kvůli nedostatku finančních prostředků na polské straně byly zrušeny k 1. březnu 2015. V současné době na trati jezdí jen vlaky kategorie RE a RB, některé RE zajíždějí do polské stanice Zgorzelec.

{{WikipedieDE|Bahnstrecke_Görlitz–Dresden|Bahnstrecke Görlitz – Dresden}}

[[Kategorie:Železniční tratě v Sasku]]
[[Kategorie:Železniční tratě v Prusku]]

Železniční trať Dresden – Görlitz - Historie editací

Jaroslav Cerny: vytvoření stránky