Jaroslav Cerny: vytvoření stránky

2022-05-15T04:30:53Z

vytvoření stránky

Nová stránka

[[Soubor:Bautzen-Bad Schandau Streckenskizze 1902 (01).jpg|náhled|Mapa tratě z roku 1902]]
'''Železniční trať Bautzen – Bad Schandau''' je částečně zachovaná trať v Sasku. Vede z [[Bautzen|Budyšína]] přes města Wilthen, Neukirch/Lausitz, Neustadt a Sebnitz do [[Bad Schandau]]. Úsek z Budyšína do Neukirch (Lausitz) West byl považován za hlavní trať, zbylý úsek za vedlejší dráhu. Dnes jsou v provozu pouze úseky Wilthen – Oberottendorf a Neustadt – Bad Schandau. Krátký úsek mezi stanicemi Wilthen a Neukirch (Lausitz) West je součástí hlavního železničního spojení Liberec – Žitava – Drážďany.

Strmější a klikatý úsek mezi městy Neustadt a Bad Schandau je někdy označován (podobně jako Windbergbahn) za ''Saský Semmering''.

==Historie==
První projekt na vybudování železniční trati z Budyšína k [[Železniční trať Děčín – Dresden-Neustadt‎|sasko-české státní dráze v údolí Labe]] byl vypracován již před rokem 1870. Podle původního plánu ale trasa měla vést údolím Sprévy přes státní hranici do českého Šluknova a dále přímo přes Sebnitz do Schandau (až od roku 1920 Bad Schandau). Přestože o tento návrh měly okolní obce velký zájem, Rakousko na základě již vydaných koncesí pro [[Česká severní dráha|Českou severní dráhu]] (BNB) doporučovalo pouze krátkou dráhu z Rumburka do Šluknova a 17. července [[1871]] vydalo pro tuto dráhu [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=18710004&seite=00000213 koncesi], ve které se uvádělo "možná s pokračováním na zemskou hranici směrem na Bautzen". BNB však o spojení z údolí Labe do Horní Lužice, které by bylo přímou konkurencí její hlavní tratě z Prahy do Georgswalde (Jiříkova)/Ebersbachu, neprojevila zájem.

S ohledem na tuto situaci nechala saská státní vláda prověřit, zda by bylo technicky možné obejít rakouské území. Až dosud totiž nebyla železnice vzhledem k nepříznivé topografii mezi městy Neustadt a Sebnitz považována za realizovatelnou. Nakonec byla naplánována trasa, která vede přes Neustadt a za Krumhermsdorfem prudce klesá po svahu hory Ungerberg do Sebnitz. V úseku Wilthen – Neustadt měla nová trať sdílet plánovanou trasu [[Süd-Lausitzer Bahn]].

[[Soubor:Sebnitztalbahn-km55,2-Tunnel-VI-3.jpg|náhled|vlevo|Tunel č. VI v km55,2 u Ulbersdorfu]]
Stavba tratě byla zahájena v červenci [[1874]]{{line-ev|zah-st|1874-7|}}. Na stavbách muselo být postaveno sedm tunelů o celkové délce 983 metrů, dva velké viadukty v Sebnitzu a 28 menších mostů. Městský viadukt v Sebnitz byl tehdy prvním mostem v Německu v oblouku s poloměrem 250 metrů a sklonem 20 promile. Celkem bylo potřeba přemístit 1 287 000 m³ půdy. Na stavbě bylo zaměstnáno v průměru 850 lidí, včetně mnoha italských odborníků, kteří využili své zkušenosti se stavbou silnic a železnic v Alpách a Apeninách. Italská příjmení existující v této oblasti se datují do této doby. V úseku Neustadt – (Bad) Schandau byl provoz zahájen {{sec-ev|Neustadt – Bad Schandau|zah-vd|1877-7-1|2}} společně s navazující tratí [[Železniční trať Neustadt – Dürrröhrsdorf|Neustadt – Dürrröhrsdorf]]. O dva měsíce později, {{sec-ev|Bautzen – Neustadt|zah-vd|1877-9-1|2}}, začal provoz v navazujícím úseku Bautzen – Neustadt a také na úseku tratě [[Süd-Lausitzer Bahn]] Sohland – Wilthen. Mezi stanicemi Wilthen a Neustadt byly z důvodu očekávaného velkého provozu obou společností položeny dvě koleje. Dne 15. srpna [[1879]] pak byl ještě zahájen provoz na trati SLB z Neukirch West do Bischofswerdy.

[[Soubor:10340-Sebnitz-1908-Blick auf Sebnitz mit Umgebung und Eisenbahnbrücke-Brück & Sohn Kunstverlag.jpg|náhled|Pohled na Sebnitz s okolím a viaduktem, 1908]]
===Provoz do roku 1945===
V prvním jízdním řádu platném od 1. září 1877 byly uvedeny čtyři páry průběžných vlaků s vagony 1. až 4. třídy. Projetí 65 km dlouhé tratě jim trvalo asi 2 hodiny a 40 minut. Ve Wilthenu a Neustadtu existovaly přímé přestupy na vlaky z/do Ebersbachu a Dürrröhrsdorfu. V nákladní dopravě se však množství přepraveného zboží nevyvíjelo podle očekávání, určitý význam měla pouze přeprava uhlí z Čech do Saska. Po několika letech provozu byla druhá kolej mezi stanicemi Neukirch West a Neustadt odstraněna.

V roce 1905 otevřela Česká severní dráha přípojnou mezistátní železnici Šluknov – Sebnitz.

[[Soubor:Stan-Bautzen-zausteni-Schandau-1938.jpg|náhled|vlevo| Mapa zaústění do Bautzen z roku 1938, stará trasa ponechána jako výtažná kolej]]
Po první světové válce se Královské saské státní železnice staly součástí Deutsche Reichsbahn. Od té doby byla dráha řízena drážďanským ředitelstvím DR. Roku [[1922]] bylo přeloženo zaústění do stanice Bautzen, nová trasa vede východně od staré trasy a je delší.<ref>[https://www.sachsenschiene.net/bahn/str/str168.htm Článek o průmyslové dráze v Bautzen, sachsenschiene.net]</ref> V roce 1923 byl úsek Neukirch West – Bad Schandau ponížen na vedlejší dráhu a v té době došlo také k provoznímu rozdělení tratě na úseky Bautzen – Wilthen a Neukirch – Bad Schandau. Mezi stanicemi Wilthen a Neukirch West jezdily pouze vlaky na trati Liberec – Zittau - Dresden. Cestující z Bautzen do Bad Schandau nyní museli dvakrát přesedat. V jízdním řádu z roku 1939 je mezi městy Bautzen a Wilthen vedeno deset párů osobních vlaků a osm dalších jezdilo po trase Bautzen – Großpostwitz – Obercunewalde (– Löbau). Mezi stanicemi Neukirch West a Bad Schandau jezdilo sedm vlaků. Doba cesty mezi Bautzen a Bad Schandau (se dvěma přestupy ve Wilthen a Neukirch West) byla asi dvě až dvě a půl hodiny.

[[Soubor:Bahnhof-Ulbersdorf.jpg|náhled|Nádraží Ulbersdorf]]
Těsně před koncem druhé světové války 8. května [[1945]] vyhodily oddíly wehrmachtu do vzduchu viadukty v Oberottendorfu, Berthelsdorfu a Langburkersdorfu a některé menší mosty. Zničení viaduktu v Heinersdorfu se díky statečným obyvatelům nepodařilo. Provoz byl poté přerušen. Přeshraniční doprava ze Sebnitz do Rumburka už nebyla po konci druhé světové války (až do roku 2014) obnovena.

===Po druhé světové válce===
Zničené mosty byly dočasně nahrazeny dřevěnými provizorii. Stavební firma Domsch z Neustadtu opravovala kamenné mosty až do roku [[1954]]. Druhá kolej v úseku Wilthen – Neukirch West a různé staniční koleje po celé trati byly v roce 1946 demontovány jako válečné reparace pro Sovětský svaz. Po reorganizaci okresů Reichsbahn patřil úsek od Bautzen po kilometr 27,1 od roku 1955 pod správu ředitelství v Chotěbuzi.

V květnu 1951 byl zastaven provoz na odbočné úzkorozchodné trati [[Železniční trať Goßdorf-Kohlmühle – Hohnstein|Goßdorf-Kohlmühle – Hohnstein]], která v nákladní dopravě nikdy neměla valný význam a po válce už ani v osobní.

Významnou mimořádností v provozu na trati byl odklon vlaků jezdících z Drážďan do Děčína. Dne 23. července [[1957]] povodeň podemlela hlavní trať poblíž Pirny a všechny mezinárodní osobní a nákladní vlaky byly do ukončení oprav z Bad Schandau přesměrovány přes Sebnitz, Neustadt a Dürrröhrsdorf do Pirny. Jezdil tudy i známý expres [[Vindobona]], který musel být kvůli slabému výkonu motoru tažen do Neustadtu lokomotivou.

Od letního jízdního řádu 1966 byly znovu zavedeny přímé osobní vlaky Bautzen – Bad Schandau, některé z nich jezdily až do/z Hoyerswerdy. Lokomotivní depo Hoyerswerda na ně nasadila moderní lehké motorové vozy, které se však vzhledem k nedostatečnému výkonu motoru neosvědčily. Od roku 1974 byly všechny vlaky opět taženy motorovými lokomotivami.

[[Soubor:20180315310DR Bad Schandau Carolabrücke über die Elbe.jpg|náhled|vlevo|Most Carolabrücke v Bad Schandau]]
Po roce 1968 byly prováděny ve večerních a nočních hodinách rozsáhlé údržbové práce na tunelech. Některé osobní vlaky musely být kvůli tomu nahrazeny autobusy. V 70. letech pak končila životnost obou velkých mostů v Sebnitz a mostu přes Labe v Bad Schandau. Od 30. května [[1976]] byla na mostu přes Labe omezena rychlost na 10 km/h. Přípustné zatížení mostu bylo sníženo na 4,8 tuny/metr. Během opravy obou mostů v Sebnitz v letech 1983 a 1984 zde postavila armáda NDR náhradní vojenské mosty, aby nebylo nutné zastavit dopravu. V Bad Schandau byla situace horší, tady po uzavření mostu 1. prosince [[1985]] musela být doprava přerušena. Mezi Rathmannsdorfem a Bad Schandau byla zřízena náhradní autobusová doprava, která vyvolala změny jízdních řádů i na zbylé části tratě. Vlaky z Bautzen končily v Sebnitz, kde bylo nutné přestoupit na kyvadlový vlak jezdící mezi Sebnitz a Rathmannsdorfem. V následujících letech byly mosty téměř úplně přestavěny. Oba viadukty města Sebnitz obdržely místo zchátralé klenby z kamenného zdiva nové nástavby z prefabrikovaného betonu, jejich pilíře byly stabilizovány a nastříkány betonem. Původní krása obou viaduktů tak zcela zmizela. Labský most dostal nový oblouk, výrazné věže na nájezdových částech byly zachovány z důvodu památkové ochrany. Předpokládaná doba oprav byla tři roky, stavební práce však trvaly až do roku 1991. Dne 6. prosince [[1990]] byl obnoven provoz vlaků v celé trati.

===Útlum po roce 1989===
Sociální otřesy ve východním Německu po roce 1989 měly značný vliv na přepravní výkony tratě. Velká část firem v její spádové oblasti zastavila ve velmi krátké době výrobu, zbývající společnosti, například výrobce autojeřábů VEB Hebezeugwerk Sebnitz nebo Likolit Linoleumwerke v Kohlmühle stále více dopravovaly suroviny a zboží po silnici. Poslední nákladní vlak do Sebnitz, tažený lokomotivou V60, jel {{sec-ev|Bad Schandau - Sebnitz|uko-nd|1994-12-23|2}}, o pár dní později byla {{sec-ev|Bautzen - Wilthen|uko-nd|1994-12-31|}}31. prosince zastavena nákladní doprava v úseku Bautzen - Wilthen. (Odbočná trať Großpostwitz – Löbau byla snesena v roce 1998.)

Dne 20. dubna [[2004]] se dopravní svazy Oberelbe (VVO) a Oberlausitz-Niederschlesien (ZVON) rozhodly zastavit osobní dopravu v úseku Bautzen – Neustadt. Zdůvodnily to nízkým počtem cestujících (méně než 500 denně) a snížením dotací od federální vlády. Kromě toho byla do roku 2020 pro tuto oblast předpovídáno snížení počtu obyvatel o 20 procent. Dne {{sec-ev|Bautzen - Neustadt|uko-od|2004-12-23|2}} byla doprava zastavena a nahrazena přímým autobusovým spojením. V roce 2006 byla v důsledku výstavby nové státní silnice 156 trať přerušena v kilometru 33,4 severně od města Neustadt.

[[Soubor:Sebnitztalbahn-km36,2-Bhf-Neustadt-1.jpg|náhled|vlevo|Nádraží Neustadt]]
Část tratě Neukirch (Lausitz) West - Neustadt (Sachs) je od roku 2007 pronajata společnosti Deutsche Regionaleisenbahn GmbH (DRE). V tomto úseku se nachází vlečka lomu Oberottendorf, která je stále obsluhována ze stanice Neukirch (Lausitz) West. DRE se rovněž snaží převzít úsek Bautzen - Wilthen, protože sousední obce a především starosta Wilthenu Michael Herfort se zavázaly obnovit provoz. Poslední výletní vlak jezdil mezi Bautzen a Wilthen v roce 2008.

[[Soubor:Städtebahn Sachsen SB71, Bahnhof Bad Schandau.jpg|náhled|Vlak Städtebahn Sachsen SB71 na nádraží Bad Schandau]]
Od 19. října [[2009]] je úsek Neustadt (Sachs) - Bad Schandau provozován v režimu zjednodušeného řízení drážní dopravy podle předpisu Ril 436. Dispečer vlaků se nachází ve stanici Neustadt. Pro komunikaci mezi dispečerem a strojvedoucím se používá systém GSM-R.

Dne 7. srpna [[2010]] došlo v údolí říčky Sebnitz k povodni, která těžce poškodila především trať mezi Ulbersdorfem a Goßdorf-Kohlmühle, takže musela být zavedena náhradní autobusová doprava mezi Sebnitz a Bad Schandau{{sec-ev|Sebnitz – Bad Schandau|zah-nad|2010-8-8|}}. Po odstranění škod byl provoz vlaků obnoven {{sec-ev|Sebnitz – Bad Schandau|uko-nad|2010-11-13|2}}.

Od změny jízdního řádu 12. prosince [[2010]] až do konce září 2019 provozovala osobní dopravu v trase Bad Schandau - Sebnitz - Neustadt - Pirna společnost [[Städtebahn Sachsen GmbH]]. Od 1. října 2019 provoz převzala společnost [[Transdev Regio Ost]], která má se svazem Oberelbe uzavřenu smlouvu do konce září 2021. Po letech diskusí se svaz VVO v červenci 2012 rozhodl financovat obnovení přeshraniční tratě ze Sebnitz do Dolní Poustevny. Od 5. července [[2014]] jezdí každé dvě hodiny osobní vlaky na trati U28 Děčín - Bad Schandau - Sebnitz - Šluknov - Rumburk. Vlaky na trati RB71 od té doby jezdí pouze z Pirny přes Neustadt do Sebnitz, jedinou výjimkou byl vlak v časných ranních hodinách pracovních dnů, který pokračoval až do Bad Schandau a zpět.

==Reference==
<references />

{{WikipedieDE|Bahnstrecke_Bautzen–Bad_Schandau|Bahnstrecke Bautzen–Bad Schandau}}

[[Kategorie:Železniční tratě v Sasku]]

Železniční trať Bautzen – Bad Schandau - Historie editací

Jaroslav Cerny: vytvoření stránky