Jaroslav Cerny: vytvoření stránky

2022-05-15T04:34:18Z

vytvoření stránky

Nová stránka

{{Upravit}}
[[Soubor:ZelTrat-Cercany-Svetla-OSM.jpg|náhled|Současná mapa tratě.]]
'''Železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou''' je jednokolejná regionální trať ve Středočeském kraji a kraji Vysočina. Spolu s tratí z Prahy přes Vrané nad Vltavou do Čerčan je označována jako '''Posázavský pacifik'''. Ačkoli je již velmi dlouho považována za jeden celek, v době výstavby se jednalo o dvě samostatné tratě: hlavní Kolín – Ledečko – Čerčany a odbočku Rataje - Kácov, později protaženou do Světlé nad Sázavou. Až po zestátnění v roce 1925 se hlavní směr změnil.

==Historie==
Do oblasti Posázaví dorazila železnice v prosinci roku [[1870]], kdy byla zprovozněn úsek hlavní tratě [[ÖNWB]] (Rakouské severozápadní dráhy) z Golčova Jeníkova do Havlíčkova Brodu, a brzy poté v září [[1871]] společnost [[KFJB]] (Dráha císaře Františka Josefa) otevřela trať z Prahy do Českých Velenic. Tyto tratě však byly orientovány severojižním směrem a jejich atrakční obvod byl pro Posázaví nedostatečný. Již v roce 1871 byl proto projednáván (nerealizovaný) projekt České centrální dráhy [[Čerčany]] – [[Zásmuky]] – [[Sadská]] – [[Nový Bydžov]] – [[Jaroměř|Josefov]]. V roce [[1874]] byla ještě navrhována železnice z Kolína přes Uhlířské Janovice do Pelhřimova a Jindřichova Hradce, ale ani tento projekt neuspěl.

V roce [[1890]] byl založen výkonný výbor pro stavbu dráhy z Kolína do Benešova nebo Čerčan. V čele výboru byl [https://cs.wikipedia.org/wiki/Leopold_ze_%C5%A0ternberka hrabě Leopold ze Šternberka] a majitel sázavského panství Bedřich Schwarz (panství koupil 1869<ref>[https://www.brevnov.cz/cs/benediktini-a-brevnovsky-klaster/svaty-prokop-a-sazavsky-klaster Článek na brevnov.cz]</ref>, †1895<ref>[https://docplayer.cz/12112314-Historie-sklaren-kavalier-a-rodiny-kavalirovy.html Historie skláren Kavalier a rodiny Kavalírovy]</ref>), který již byl akcionářem dráhy [[Havlíčkův Brod]] – [[Pardubice-Rosice nad Labem|Rosice]]. Generální projekt místní dráhy byl vypracován ještě v témže roce, navrhovaná trasa v zásadě odpovídala trase realizované. Studie zahrnovala odbočku od Ratají do Kácova a počítalo se s napojením místní dráhy Pečky – Zásmuky, která od roku [[1887]] byla jako vlečka prodloužena do Bečvár. V projektu byla zmíněna i možnost prodloužení tratě z Čerčan do Příbrami k uhelným ložiskům u Mirošova.

V dalších letech až do roku 1894 se výkonný výbor snažil získat potřebné financování. V prosinci [[1894]] byl předložen stavební projekt na trasu Kolín – Čerčany, v únoru 1895 byla udělena zemská záruka na stavbu a později v tomto roce byly zahájeny vyměřovací práce. Koncese byla udělena 10. června [[1899]] listinou určenou pro hraběte ze Šternberka, po jehož úmrtí přešla koncese na jeho synovce Filipa ze Šternberka, majitele panství Jemniště. Dne 30. srpna 1899 byla stavba zadána firmě [[Osvald Životský|Osvalda Životského]], která ji měla dokončit do dvou let. Termín byl dodržen – stavba byla dokončena koncem července [[1901]], poté, co 29. července proběhla zatěžkávací zkouška mostu přes Sázavu u Ratají. Technicko-policejní zkouška proběhla ve dnech 29. a 30. července, ke dni {{sec-ev|Čerčany - Kácov|slav|1901-8-1|}}1. 8. bylo uděleno povolení k provozu a téhož dne projel první vlak v celé trase z Čerčan do Kácova. Pravidelný provoz byl zahájen {{sec-ev|Čerčany - Kácov|zah-vd|1901-8-6|}}6. srpna.

(Protože ale koncesionáři chtěli začít vydělávat co nejdříve, byl první souvislý dohotovený úsek z Kolína do Nového Dvora nad Sázavou (dnes Rataje n.S. předměstí) otevřen provizorně již 15. prosince [[1900]]. Slavnostní (policejní) vlak tento úsek projel o den dříve.)

Koncese na pokračování dráhy z Kácova přes Zruč a Ledeč do Světlé nad Sázavou byla udělena {{sec-ev|Kácov – Světlá nad Sázavou|konc|1902-4-19|2}}, provoz byl zahájen {{sec-ev|Kácov – Světlá nad Sázavou|zah-vd|1903-9-24|2}}. Provoz na dráze od samého počátku až do zestátnění zajišťoval na účet společnosti místní dráhy stát, tedy do roku [[1918]] KkStB a poté ČSD.

Během první světové války byla v roce 1915 přestvěna vlečka do lomů ve Šternberku, prodloužena vlečka ke šternberské pile a postavena kolej k nově postavené sklářské huti v Sázavě. Pak byla ještě v roce 1917 zřízena vlečka a nákladiště v Samopši, jinak se během války neinvestovalo (ani neudržovalo).

V roce 1924 byla po deseti letech stavby dokončena tzv. Posázavská stezka měřící 68 kilometrů. Začínala u soutoku Sázavy s Vltavou v Davli a končila v Ratajích nad Sázavou. Pro dráhu měla velký význam, protože přitáhla mnoho nových cestujících.

Společnost místní dráhy byla zestátněna podle zákona č. 156/1925 Sb. k 1. lednu [[1925]]{{line-ev|zest|1925-1-1|}}. Po zestátnění přestaly jezdit přímé vlaky Kolín – Čerčany a za hlavní směr byla nadále považována relace Čerčany – Kácov (– Světlá). Výhodou bylo to, že v Kácově odpadnul přestup mezi vlaky dvou společností.

...

Velké opravy tratě probíhaly od podzimu 2018 do konce června 2019. V délce přibližně 30 kilometrů z Ledečka do Zruče proběhla oprava svršku i spodku, na několika místech byly sanovány skalní masivy v blízkosti trati. Ve stanici Kácov byl vyměněn svršek ve dvou staničních kolejích a opravilo se šest výhybek a nástupiště.<ref>[https://kutnohorsky.denik.cz/zpravy_region/na-trat-mezi-ledeckem-a-zruci-nad-sazavou-se-vraceji-vlaky-20190630.html Kutnohorský deník, 30. 6. 2019]</ref>

==Průběh trati==
{| style="border:0px;border-collapse:collapse;border-spacing:0px;"
! style="text-align:left;padding-right:15px;"|Ikona !! style="text-align:left;padding-right:15px;"|Typ !! style="text-align:left;padding-right:15px;"|Název bodu !! style="text-align:left;padding-right:15px;"|Km poloha !! style="text-align:left;"|Od počátku !! style="text-align:left;padding-left:20px;"|Poznámky
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-trat.png|Přípojná trať]] || || (trať od Benešova) || || ||
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-odbocka-zdola-doprava.png|Přípojná trať]] || || (trať do Vraného nad Vltavou a Prahy) || || ||
|-
| {{Ikt-žst-vlevo}} || žst || [[Čerčany]] || style="text-align:right;"|65,511 || style="text-align:right;"|0,000 ||
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-odbocka-shora-doprava.png|Přípojná trať]] || || (trať do Říčan a Prahy) || || ||
|- style="color:grey;"
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-vlecka-vlevo-kratka-zrus.png|Zrušená vlečka]] || || vlečka Montážní základna SDC || style="text-align:right;"|64,026 || style="text-align:right;"|1,485 ||
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Lštění]] || style="text-align:right;"|63,765 || style="text-align:right;"|1,746 || style="padding-left:20px;"|otevřena 22. 5. 1932
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Zlenice]] || style="text-align:right;"|61,432 || style="text-align:right;"|4,079 ||
|-
| {{Ikt-žst-vlevo}} || žst || [[Hvězdonice]] || style="text-align:right;"|57,933 || style="text-align:right;"|7,578 ||
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Chocerady]] || style="text-align:right;"|55,380 || style="text-align:right;"|10,131 ||
|-
| {{Ikt-nz-vlevo}} || nz || [[Vlkovec]] || style="text-align:right;"|54,576 || style="text-align:right;"|10,935 ||
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-vlecka-vlevo-kratka.png|Vlečka]] || || vlečka Arnošt Pryl, sklárna Růženín || style="text-align:right;"|52,564 || style="text-align:right;"|12,947 || style="padding-left:20px;"|Postavena 1911<ref>NAVRÁTIL, s. 28</ref>, dnes sklady Kavalier Sázava.
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-stanice-vlevo.png|Stanice]] || žst || [[Samechov]] || style="text-align:right;"|52,441 || style="text-align:right;"|13,070 ||
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Stříbrná Skalice]] || style="text-align:right;"|50,724 || style="text-align:right;"|14,787 ||
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Plužiny]] || style="text-align:right;"|48,550 || style="text-align:right;"|16,961 ||
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Sázava zastávka]] || style="text-align:right;"|46,130 || style="text-align:right;"|19,381 ||
|-
| {{Ikt-žst-vlevo}} || žst || [[Sázava]] || style="text-align:right;"|45,000 || style="text-align:right;"|20,511 ||
|- style="color:grey;"
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-vlecka-vpravo-shora-kratka-zrus.png|Zrušená vlečka]] || || vlečka Vladimír Kavalír, sklárna || style="text-align:right;"|44,787 || style="text-align:right;"|20,724 || style="color:black;padding-left:20px;"|Stará sklárna zrušena roku 1922. Vlečka do nových skláren odbočuje přímo ve stanici Sázava.
|-
| {{Ikt-tunel-1}} || || tunel Samopšecký, 33 m || style="text-align:right;"|43,779–43,746 || style="text-align:right;"| ||

|-
| {{Ikt-tunel-1}} || || tunel Ledečský II, 54 m || style="text-align:right;"|43,633–43,579 || style="text-align:right;"| ||

|- style="color:grey;"
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-nakladiste-vlevo-zrus.png|Zrušené nákladiště]] || nákl || Sedliště || style="text-align:right;"|42,900 || style="text-align:right;"|22,611 || style="color:black;padding-left:20px;"|Podrobněji [[Sedliště|zde]].
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Samopše]] || style="text-align:right;"|41,930 || style="text-align:right;"|23,581 ||
|- style="color:grey;"
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-vlecka-vpravo-kratka-zrus.png|Zrušená vlečka]] || || vlečka Jaroslav Engler, mlýn || style="text-align:right;"|*41,840 || style="text-align:right;"|23,671 || style="color:black;padding-left:20px;"|Viz [[Samopše]].
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || neveřejná zastávka dětského tábora || style="text-align:right;"|*40,600 || style="text-align:right;"|*24,900 || style="text-align:left;padding-left:20px;"|[http://www.pacifikem.cz/?inc=212_pse Dnes není používána].
|-
| {{Ikt-tunel-1}} || || tunel Ledečský I, 124 m || style="text-align:right;"|40,220–40,096 || style="text-align:right;"| ||
|-
| {{Ikt-žst-vlevo}} || žst || [[Ledečko]] || style="text-align:right;"|39,564 || style="text-align:right;"|25,947 ||
|-
| {{Ikt-tunel-1}} || || tunel Ratajský II, 196 m || style="text-align:right;"|0,992–1,188 || style="text-align:right;"| ||
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-most-delka2.png|Most]] || || most přes Sázavu|| style="text-align:right;"|1,239 || style="text-align:right;"|27,186 ||
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-odbocka-shora-doprava.png|Přípojná trať]] || || (trať do Uhlířských Janovic a Kolína) || style="text-align:right;"|1,278 || style="text-align:right;"|27,225 || style="padding-left:20px;"|zrušená samostatná odbočka Rataje nad Sázavou
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Rataje nad Sázavou zastávka]] || style="text-align:right;"|1,374 || style="text-align:right;"|27,321 ||
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Rataje nad Sázavou-Ivaň]] || style="text-align:right;"|2,130 || style="text-align:right;"|28,077 || style="padding-left:20px;"|otevřena 15. 5. 1934
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Malovidy]] || style="text-align:right;"|4,752 || style="text-align:right;"|30,699 ||
|- style="color:grey;"
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-vlecka-vpravo-kratka-zrus.png|Zrušená vlečka]] || || vlečka Lomy a pila Jiřího Sternberga || style="text-align:right;"|6,234 || style="text-align:right;"|32,181 ||
|-
| {{Ikt-žst-vpravo}} || žst || [[Český Šternberk]] || style="text-align:right;"|6,541 || style="text-align:right;"|32,488 ||
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Český Šternberk zastávka]] || style="text-align:right;"|7,298 || style="text-align:right;"|33,245 ||
|- style="color:grey;"
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || Čejkovice dvůr || style="text-align:right;"|8,400 || style="text-align:right;"|34,347 || style="padding-left:20px;"|otevřena 15. 9. 1934
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-stan-vpravo-zrus-zast.png|Zrušená stanice, dnes zastávka]] || zast|| [[Soběšín]] || style="text-align:right;"|10,985 || style="text-align:right;"|36,932 ||
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-vlecka-vlevo-kratka-zrus.png|Zrušená vlečka]] || || vlečka František Král, strojní mlýn a pila v Mazourově || style="text-align:right;"|11,842 || style="text-align:right;"|37,789 || style="padding-left:20px;"|Postavena 1906<ref>NAVRÁTIL, s. 28</ref>, mlýn 1948 přestavěn na mletí pilin, 1970 zařízení zlikvidováno<ref>[http://vodnimlyny.cz/fr/mlyny/estates/detail/6892-mazouruv-mlyn-mlyn-mazourov vodnimlyny.cz]</ref>, dnes pila Soběšín.
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Vranice]] || style="text-align:right;"|13,344 || style="text-align:right;"|39,291 || style="padding-left:20px;"|otevřena v létě 1937
|-
| {{Ikt-žst-vpravo}} || žst || [[Kácov]] || style="text-align:right;"|16,554 || style="text-align:right;"|42,501 ||
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Kácov zastávka]] || style="text-align:right;"|1,964 || style="text-align:right;"|44,465 ||
|-
| {{Ikt-tunel-1}} || || Kácovský tunel, 93 m || style="text-align:right;"|4,148 || style="text-align:right;"|46,649 || style="text-align:left;padding-left:20px;"|
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Střechov nad Sázavou]] || style="text-align:right;"|5,305 || style="text-align:right;"|47,806 ||
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Čížov]] || style="text-align:right;"|7,695 || style="text-align:right;"|50,196 ||
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Chabeřice]] || style="text-align:right;"|8,765 || style="text-align:right;"|51,266 ||
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Zruč nad Sázavou zastávka]] || style="text-align:right;"|12,041 || style="text-align:right;"|54,542 ||
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-odbocka-zdola-doprava.png|Přípojná trať]] || || trať do Kutné Hory || || || style="text-align:left;padding-left:20px;"|
|-
| {{Ikt-žst-vpravo}} || žst || [[Zruč nad Sázavou]] || style="text-align:right;"|13,954 || style="text-align:right;"|56,455 ||
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Horka nad Sázavou]] || style="text-align:right;"|16,705 || style="text-align:right;"|59,206 ||
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Laziště]] || style="text-align:right;"|19,250 || style="text-align:right;"|61,751 ||
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-most-delka2.png|Most]] || || most přes Sázavu|| style="text-align:right;"| || style="text-align:right;"| ||
|-
| {{Ikt-tunel-1}} || || Vlastějovický tunel, 88 m || style="text-align:right;"|19,906–19,994 || style="text-align:right;"| || style="text-align:left;padding-left:20px;"|
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-most-delka2.png|Most]] || || most přes Sázavu|| style="text-align:right;"| || style="text-align:right;"| ||
|-
| {{Ikt-žst-vpravo}} || žst || [[Vlastějovice]] || style="text-align:right;"|20,316 || style="text-align:right;"|62,817 ||
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Budčice]] || style="text-align:right;"|21,694 || style="text-align:right;"|64,195 ||
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Chřenovice]] || style="text-align:right;"|23,991 || style="text-align:right;"|66,492 ||
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Chřenovice-Podhradí]] || style="text-align:right;"|28,378 || style="text-align:right;"|70,879 ||
|-
| {{Ikt-tunel-2}} || || Podhradský tunel, 251 m || style="text-align:right;"|29,081–29,332 || style="text-align:right;"| ||
|-
| {{Ikt-žst-vlevo}} || žst || [[Ledeč nad Sázavou]] || style="text-align:right;"|31,774 || style="text-align:right;"|74,275 ||
|-
| {{Ikt-tunel-1}} || || Hornoledečský tunel, 30 m || style="text-align:right;"|32,670–32,700 || style="text-align:right;"| || style="text-align:left;padding-left:20px;"|
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Horní Ledeč]] || style="text-align:right;"|32,848 || style="text-align:right;"|75,349 ||
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Vilémovice]] || style="text-align:right;"|36,516 || style="text-align:right;"|79,017 ||
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Stvořidla]] || style="text-align:right;"|38,425 || style="text-align:right;"|80,926 ||
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Smrčná]] || style="text-align:right;"|41,777 || style="text-align:right;"|84,278 || style="text-align:left;padding-left:20px;"| 1967 až cca 1995 hláska, mechan. návěstidla asi do poloviny 80. let, pak světelná<ref>[https://www.pacifikem.cz/?inc=212_smr Posázavský pacifik]</ref>
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Mrzkovice]] || style="text-align:right;"|43,789 || style="text-align:right;"|86,290 ||
|-
| {{Ikt-z-vlevo}} || zast || [[Dolní Březinka]] || style="text-align:right;"|44,650 || style="text-align:right;"|87,151 ||
|-
| {{Ikt-z-vpravo}} || zast || [[Světlá nad Sázavou město]] || style="text-align:right;"|46,604 || style="text-align:right;"|89,105 ||
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-odbocka-zdola-doprava.png|Přípojná trať]] || || trať do Kolína || || || style="text-align:left;padding-left:20px;"|
|-
| {{Ikt-žst-vlevo}} || žst || [[Světlá nad Sázavou]] || style="text-align:right;"|47,618 || style="text-align:right;"|90,119 ||
|-
| style="padding:0; border:none; white-space:nowrap;" | [[Soubor:IkT-trat.png|Přípojná trať]] || || trať do Havlíčkova Brodu || || || style="text-align:left;padding-left:20px;"|
|}

* – přibližná poloha

==Infrastruktura (úsek Čerčany – Kácov)==
Nejvyšší stoupání v několika krátkých úsecích je 15 promile. Nejnižší bod tratě je v Čerčanech (279,34 m n.m.), nejvyšší Kácov (316,7 m n.m.)

Kolejový svršek – původní svršek vzoru XXIV nebo XXIVa s největším nápravovým tlakem 14 tun dodaly kladenské železárny PEIG, po zestátnění byl dosazován svršek třídy Xa nebo A. Po 2. světové válce byl zaváděn svršek S 49.

Sdělovací zařízení – telefonické propojení stanic, po roce 1909 zaváděny nástěnné induktorové telefony, za 2. světové války selektor typu Prchal-Ericsson. Pro dálkové spojení používán telegraf (údajně až do 60. let) později nahrazený dálnopisem.
==Literatura==
NAVRÁTIL, Martin. 100 let Čerčany - Ledečko - Kácov. Čerčany: Posázavský Pacifik, 2001, 126 s

==Reference==
<references/>

[[Kategorie:Železniční tratě v Česku]]

{{#subobject:
|Datum události=1899-6-10
|Přesnost=E
|Událost=Vydání koncese pro stavbu tratě
|Popis události=Vydání koncese pro stavbu tratě Kolín – Čerčany
}}

Železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou - Historie editací

Jaroslav Cerny: vytvoření stránky