Jaroslav Cerny: vytvoření stránky

2022-05-15T04:29:17Z

vytvoření stránky

Nová stránka

'''Železniční svršek''' je součást [[železniční dráha|železniční trati]] a tvoří vlastní jízdní dráhu pro [[železniční kolejové vozidlo|železniční kolejová vozidla]]. Svršek má dvě hlavní funkce:
* '''nosnou''' – nese vozidlo a přenáší svislé a příčné trakční a brzdné síly do zemního tělesa.
* '''vodící''' – vede vozidlo ve směru jízdní dráhy, která musí být plynulá, pravidelná, pružná a bezpečná.

Železniční svršek leží na zemním tělese [[železniční spodek|železničního spodku]]. Základní součásti železničního svršku jsou:
*[[kolejnice]]
*[[výhybka|výhybky]] a [[kolejové křížení]]
*[[podkladnice]], [[upevňovadlo|upevňovadla]] a [[spojovací materiál]]
*[[kolejnicová podpora|kolejnicové podpory]] ([[pražec|pražce]], bloky, prahy, monolitické betonové desky)
*[[kolejové lože]] (nemá-li svršek kolejové lože, hovoříme o [[pevná jízdní dráha|pevné jízdní dráze]])

[[kolejnice|Kolejnice]] jsou položeny na [[podkladnice]] a pomocí [[upevňovadlo|upevňovadel]] přichyceny ke [[kolejnicová podpora|kolejnicové podpoře]], která leží v [[kolejové lože|kolejovém loži]].

== Historický vývoj ==
===Koněspřežné železnice===
[[File:Velešín-Holkov, pozůstatky koněspřežky (4951).jpg|thumb|Svršek koněspřežky u Velešína-Holkova]]
Na linecko-budějovické koněspřežce byly použity pásové kolejnice z kujného železa, vyrobené v hořovických a blanenských železárnách. Spodní část svršku tvořily příčné dřevěné pražce, na kterých byly upevněny podélné trámy, a do nich byly zápustnými hřeby připevněny pásky o průřezu 52 × 9 mm a délky 2,8 až 3,8 metru.

Na pražsko-lánské koněspřežce byly použity litinové kolejnice vyrobené v Křivoklátu nebo Zbirohu, a pražce z tvrdého pískovce (lámaného v okolí Kamenných Žehrovic). Velmi rychle se ukázala nevhodnost obou materiálů: kolejnice se lámaly, pražce drolily.

===Parostrojní železnice===
V počátcích parostrojní železnice byl krátkodobě na prvním úseku [[KFNB|Severní dráhy císaře Ferdinanda]] použit tzv. [[americký svršek]] s kovanými [[plochá kolejnice|plochými kolejnicemi]], přibitými na podélné pražce. Na návrh [[Carlo Ghega|Karla Ghegy]] byl však brzy nahrazen [[belgický svršek|belgickým svrškem]] s [[hřibová kolejnice|hřibovými kolejnicemi]], upevněnými pomocí dřevěných klínů do litinových stoliček přibitých k příčným dřevěným pražcům.

V roce 1846 byly v Rakousku poprvé použity širokopatní kolejnice, které po roce 1848 rychle nahradily původní kolejnice hřibové. Od poloviny 50. let 19. století přestávají být používány vlečné výhybky kvůli nedostatečné bezpečnosti a jsou nahrazeny výhybkami dnešního typu s hoblovanými hroty jazyků. V roce 1863 byl v Aši instalován první „angličan“ neboli křižovatková výhybka. V roce 1865 byly poprvé použity kolejnice ze svářkové oceli, které se velmi osvědčily, než se však stačily šířeji uplatnit, začala výroba kolejnic z Bessemerovy plávkové oceli.

V 70. letech 19.století se začaly pokusně nasazovat ocelové pražce s cílem dosáhnout delší životnosti než u dřeva. Zatímco v Německu dosáhly ocelové pražce velké obliby, v Rakousku se jednalo pouze o experimenty (80 km kolejí a asi 5000 výhybek na konci 19. století). Pro nedostatek dřevěných pražců začaly být znovu nasazovány až v letech 1935-38. Od poloviny 50. let 20. století začaly být nasazovány i betonové pražce.

[[File:Schwellen Rheda.jpg|thumb|Stavba pevné jízdní dráhy na rychlodráze Ingolstadt–Nürnberg, systém Rheda]]
Pevná jízdní dráha se v Československu začala zkoušet v 70. letech 20. století, pro nevyhovující parametry však k širšímu nasazení nedošlo a návrat k nim proběhl až ve 21. století.

== Rreference ==
* KREJČIŘÍK, Mojmír: ''Po stopách našich železnic''. Praha : NADAS, 1991.
* KREJČIŘÍK, Mojmír – MARUSIČOVÁ, Danuše: Železniční svršek. Dvě století českého železničního průmyslu. 1. vydání. Praha : ACRI, 2015, s. 127–148. ISBN 978-80-904737-9-9.

[[Kategorie:Slovník pojmů]]
[[Kategorie:Konstrukce železničních drah]]

Železniční svršek - Historie editací

Jaroslav Cerny: vytvoření stránky