Jaroslav Cerny: vytvoření stránky

2022-05-12T04:32:01Z

vytvoření stránky

Nová stránka

[[Soubor:Boehmische Commercialbahnen.png|thumb|Boehmische Commercialbahnen|Mapa tratí společnosti ČOD]]
'''České obchodní dráhy''' (německy ''k.k. privilegierte Böhmische Commercialbahnen'', zkratka '''BCB''') byla privátní železniční společnost v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], která se zabývala stavbou a provozováním [[Místní dráha|místních drah]]. Zakladateli firmy byli stavební podnikatelé [[inženýr]] [[Jan Muzika]] a [[Karl Schnabel]], kteří již měli se stavbou železnic bohaté zkušenosti. V čele společnosti stála správní rada ve složení: kníže Otheim Lichnovský, kníže Hugo Thurn-Taxis, hrabě Theobald Černín, baron Ernest Gudemann, vládní rada Moric Morowitz, inspektor rakouských státních železnic František Nobel a Dr. Emil Schleisinger.<ref>BLATNÍK, s. 18</ref>

První [[koncese]] na prvních několik tratí stavěných zároveň byla udělena [[9. květen|9. května]] [[1881]], tyto tratě pak byly ještě téhož roku uvedeny do provozu. Plány na stavbu dalších tratí pak byly skutečně velkorysé. Podnikatelským záměrem společnosti totiž bylo vytvořit síť alternativních železničních tras, které by dokázaly konkurovat hlavním tratím velkých společností. Tato zjevná aktivita velkým firmám rozhodně nevyhovovala, proto již od počátku byl vztahy s BCB z jejich strany napjaté. Vlastenecky naladěný výkonný výbor BCB přednostně odprodával akcie malým zemědělcům a obcím, toho využila [[StEG|Společnost státní dráhy (StEG)]] a nenápadně akcie od těchto drobných investorů vykupovala.

Po náhlé smrti Jana Muziky v květnu [[1882]] převzala SteEG v červnu téhož roku provoz na tratích na účet vlastníků. Akcionáři přestali mít o podnikání větší zájem a mnoho z nich své akcie prodalo. Již na konci roku [[1882]] měla [[StEG]] své lidi ve správní radě BCB a příští rok došlo k faktickému převzetí firmy do vlastnictví StEG. Z právních důvodů i po úplném převzetí všech akcií v roce 1883 společnost nadále existovala jako nezávislý účetní a správní orgán ve vlastnictví StEG. Vozidla rovněž nebyla formálně převzata. Pravděpodobně to bylo způsobeno odlišnými koncesními podmínkami pro jednotlivé tratě, které neumožňovaly převod do StEG.<ref name="dewiki">[https://de.wikipedia.org/wiki/B%C3%B6hmische_Commercialbahnen Článek na německé Wikipedii]</ref>

V roce 1887 převzal funkci prezidenta správní rady hrabě Johann Harrach. Jeho činnost ve správní radě spočívala především ve vyrovnávání pohledávek společnosti, udržování tratí a jejich provozu v posledním období činnosti společnosti. V důsledku zestátňovacího zákona byly již v červnu 1909 tratě státem pronajaty a exekutivní výbor ukončil svou činnost v listopadu 1909.<ref>BLATNÍK, s. 19</ref> Od 1. ledna 1910 se společnost formálně dostala do držení rakouského státu.<ref name="dewiki" />

==Tratě společnosti==
Síť tratí Českých obchodních drah měla celkovou délku asi 230 kilometrů a skládala se z pěti nezávislých místních drah a odboček. K tomu je třeba připočíst 21 vleček.<ref name="dewiki" />

*[[Hradec Králové]] – [[Ostroměř]] s odbočkou ze [[Sadová|Sadové]] do [[Smiřice|Smiřic]]
*[[Nymburk]] – [[Jičín]] s odbočkami z Křince do Městce Králové a z Kopidlna do Libáně
*[[Nezvěstice]] – [[Mirošov]]
*[[Nusle]] - [[Modřany]] (od 1. července 1885 převzala ÖLEG)
*[[Libáň]] - [[Bakov nad Jizerou]] s odbočkou z [[Dětenice|Dětenic]] do [[Dobrovice]]
*[[Železniční trať Smidary – Vysoké Veselí|Smidary – Vysoké Veselí]] (1. července 1885 získáno od ÖLEG)
*[[Brandýs]] – [[Mochov]] (1. července 1885 získáno od ÖLEG, 1887 převzala StEG)

[[Kategorie:Železniční společnosti v Česku‏‎]]

==Reference==
<references />

==Literatura==
*BLATNÍK, Pavel. Počátky lokální železniční dopravy Českého ráje a severozápadního Královéhradecka. [Praha]: Klika, 2019, 322 s. Otevřeno. ISBN 978-80-907378-6-0.

České obchodní dráhy - Historie editací

Jaroslav Cerny: vytvoření stránky