http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=%C4%8Cesk%C3%A1_uheln%C3%A1_dr%C3%A1ha 2026-07-07T03:17:17Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.37.2 http://drazniwiki.jaroslav-cerny.cz/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A1_uheln%C3%A1_dr%C3%A1ha&diff=204&oldid=prev 2022-05-12T04:25:28Z

<p>vytvoření stránky</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Chráněno}}<br /> V roce 1839 se objevila myšlenka na výstavbu koněspřežní dráhy z Liblína přes Plzeň, Klatovy, Strakonice a Vodňany do Českých Budějovic, kde se měla připojit k linecké trati. Pravděpodobně šlo o reakci na situaci, kdy byl ve stejném roce obchodník Schimann s knížetem Fürstenbergem císařem zbaven závazku dokončit koněspřežku z Prahy do Plzně. Tím pádem bylo jasné, že uhelné doly na Radnicku zůstanou delší dobu bez kolejového spojení. Do projekčních a přípravných prací vložil asi 150 tisíc zlatých tehdejší nejvyšší český purkrabí [https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Chotek hrabě Chotek].<br /> <br /> V roce 1841 byl záměr rozšířen. Namísto ukončení dráhy v Liblínu nyní bylo cílem propojit dunajskou a vltavsko-labskou vodní dopravu prodloužením budějovicko-linecké dráhy přes přes Plzeň až k již vybudované dráze Lány - Praha a po ní do Prahy. Kromě zlepšení odbytu pro uhlí z plzeňské, rakovnické, ale i kladenské pánve (přímé spojení s Prahou a s pomocí dunajské plavby i s Vídní), by tak vzniklo i významné dálkové spojení. Tento rozšířený projekt s názvem Česká uhelná dráha propagovali Vilém Wurmbrand, majitel liblínského panství a uhelných dolů na Radnicku a Křivoklátsku, a hrabě Seraincourt.<br /> <br /> Udělená předběžná koncese pozměnila trasu, která měla nově procházet Vranovem (dnešní železniční zastávka Břasy) a směřovat přes Plzeň, Nepomuk, Strakonice a Protivín do Budějovic. Na trasování dráhy se podíleli inženýři Pražák, Jahn, Siedek, Páchl, Wenke, [[Jan Werner]], Pechka nebo [[Josef Emanuel Schnirch|Josef Schnirch]]. Z dnešního pohledu je nejznámější postavou podílející se na vyměřování trati paleontolog [https://cs.wikipedia.org/wiki/Joachim_Barrande Joachym Barrande], který při trasování úseku z Liblína podél Berounky na Křivoklát působil jako hlavní inženýr, a tak byl i u objevu trilobitů u Skryjí.<br /> <br /> Přípravné práce pokračovaly ještě v roce 1842, avšak i přes podporu purkrabího Chotka se nepodařilo rozptýlit panující nedůvěru investorů a získat potřebné finanční krytí projektu. Stavební náklady byly odhadnuty na 3,7 mil. zlatých. Příjmy dráhy měla zajistit přeprava uhlí z radnických a jiných dolů, soli, sádry, obilí a železa. Osobní doprava byla odhadována na 15 tisíc osob ročně. Na počátku roku 1842 bylo upsáno pouze 104 akcií a koncem téhož roku byla upsána jen třetina potřebných akcií. Po dokončení přípravných prací vydal Wurmbrand v březnu 1842 pamětní spis o účelu nové železnice. Zamítavým stanoviskem vídeňských úřadů byl celý projekt definitivně odložen ad acta.<br /> <br /> ==Literatura==<br /> *HAAS, Václav. ''Česká západní dráha: (Furth im Wald - Domažlice - Plzeň -) Rokycany - Beroun – Praha''. Vydání první. Praha: Regionální organizátor Pražské integrované dopravy, 2017. 135 stran. Železnice ve středních Čechách; 3. ISBN 978-80-270-5629-3.<br /> <br /> [[Kategorie:Nerealizované železniční tratě v Česku]]</div>

Jaroslav Cerny