Zobrazení zdroje stránky Breslau-Schweidnitz-Freiburger Eisenbahn-Gesellschaft

[[Soubor:Siegelmarke Königliche Direction der Breslau - Freiburger Eisenbahn W0216734.jpg|150px|vpravo|]]
[[Soubor:Breslau-Schweidnitz-Freiburger Eisenbahn-Gesellschaft.png|náhled|Mapa tratí společnosti]]
'''Breslau-Schweidnitz-Freiburger Eisenbahn-Gesellschaft''' (''Vratislavsko-svidnicko-swiebodzická dráha''<ref>Český překlad není zaužívaný</ref>, zkratka '''BSF''') byla železniční společnost v Prusku. Vznikla ve Vratislavi v roce 1841 a až do roku 1884, kdy byla znárodněna, byla významnou dopravní společností, jejíž železniční síť dosáhla délky 600 km.

==Historie==
První drahou, kterou společnost postavila, byla trať vycházející z nádraží [[Wrocław Świebodzki]] (pův. Breslau Freiburger Bahnhof, dnes zrušené), odkud od 29. října 1843 začaly jezdit vlaky asi 58 km jihozápadním směrem do městečka [[Świebodzice]] (Freiburg) na úpatí Sovích hor.

Hned v příštím roce byl 21. července 1844 zahájen provoz na 10 km dlouhé odbočné dráze [[Jaworzyna Śląska]] (Königszelt) do významného okresního města [[Świdnica]] (Schweidnitz). Hlavní trať byla 1. března 1853 prodloužena do stanice [[Wałbrzych Miasto]] (Waldenburg-Altwasser) a dosáhla tak délky 70 km, z konečné stanice pokračovala dál dnes již skoro v celé trase zaniklá vlečka k šachtě Wrangel. Odbočná dráha byla ze Świdnice prodloužena 24. listopadu 1855 do [[Dzierżoniów|Dzierżoniówa]] (Reichenbach) a 1. listopadu 1858 do [[Ząbkowice Śląskie|Ząbkowic]] (Frankenstein).

Protože další expanzi směrem na jih brzdila společnost [[Oberschlesische Eisenbahn]], jejímž plánům dával stát přednost, soustředila se BSF na opačnou stranu – na sever. Dne 16. prosince 1856 byl zahájen provoz na další 47 km dlouhé odbočné dráze z Jaworzyny přes [[Strzegom]] (Striegau) a [[Jawor]] (Jauer) do [[Legnica|Legnice]] (Liegnitz). Po delší době byla pak 1. října 1871 otevřena dráha Legnica – [[Rudna]] (Raudten) – [[Glogów]] (Glogau) v celkové délce téměř 130 km, odkud pokračovala podél Odry do [[Czerwieńsk|Czerwieńska]] (Rothenburg). Odtud pak společnost postupně stavěla další 188 km dlouhou dráhu přes [[Rzepin]] (Reppen, 15. května 1877), [[Kostrzyn]] (Küstrin-Neustadt, 2. ledna 1875) a [[Chojna|Chojnu]] (Königsberg in der Neumark, 16. listopadu 1876) do Štětína u Baltského moře. Poslední úsek byl zprovozněn 15. května 1877.

Jízdu vlaků společnosti z Vratislavi do Glogówa významně zkrátilo 1. srpna 1874 otevření další tratě Wrocław – Rudna (75 km) přes [[Wołów]] (Wohlau). Po hotovém spojení ze Štětína do Vratislavi se vozilo jak uhlí směrem na sever, tak švédská železná ruda na jih do Horního Slezska.

Poslední částí sítě BSF byla stavebně velmi náročná dráha ze [[Wałbrzych Szczawienko|Szczawienka]] (Nieder Salzbrunn) přes [[Boguszów Gorce Wschod|Boguszów Gorce]] (Fellhammer) do českého [[Meziměstí]], která [[Železniční trať Wałbrzych Szczawienko – Meziměstí|byla otevřena 15. května 1877]].

==Reference==
<references />

{{WikipedieDE|Breslau-Schweidnitz-Freiburger_Eisenbahn|Breslau-Schweidnitz-Freiburger Eisenbahn}}

[[Kategorie:Železniční společnosti v Prusku]]