Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ

Mapa tratě z roku 1959. Stanice Děhylov je pojmenována jako "Vinná Hora".

Železniční trať Ostrava-Svinov – Opava východ je jednokolejná hlavní trať o délce 28 km, která od roku 1855 spojuje Opavu s Ostravskem. V jízdním řádu pro cestující je od 14. prosince 2008 uváděna jako část tratě 321, společně s tratí ze Svinova přes Havířov do Českého Těšína.

Historie

Trať ze Svinova do Opavy postavila Severní dráha císaře Ferdinanda jako odbočku ze své hlavní tratě. Stavba této odbočky jí byla přikázána v koncesi udělené 4. března 1836, a měla být hotova do 10 let od udělení koncese. Protože se však stavba hlavní tratě zdržela, společnost úspěšně požádala o odklad termínu a ten jí byl prodloužen o dalších 10 let, tedy do roku 1856. V době dokončení úseku hlavní tratě do Bohumína (1847) nebylo ještě jasné, odkud bude odbočka vycházet, do úvahy připadal Svinov, Studénka a Suchdol nad Odrou. Nakonec zvítězila z terénních (a jistě i finančních) důvodů svinovská varianta, přestože její trasa vedla těsně vedle státní hranice s Pruskem kolem malých, hospodářsky nezajímavých obcí.

Vedení tratě ze Svinova bylo definitivně schváleno 27. srpna 1852 a hned poté začalo vytyčování trasy. V červenci a srpnu 1853 byl předložen a schválen projekt trasy Svinov – Komárov, pokračování z Komárova do Opavy bylo kvůli sporu o polohu opavského nádraží dořešeno až 18. dubna 1854, kdy KFNB přistoupila na návrh umístění stanice, předložený městem Opavou. Již vytyčená trasa byla ohrožena ještě ze strany armády, protože se nesměla přiblížit na dostřel k pruské hranici. Vojenské velitelství však nakonec od požadavku na posunutí trati do vnitrozemí upustilo.

Stavba úseku Svinov – Komárov začala 20. srpna 1853, tedy ještě v době, kdy nebyla známa poloha nádraží v Opavě. Stavbu prováděli bratři Kleinové.

Oficiálně byla trať otevřena 17. prosince 1855 příjezdem slavnostního vlaku z Vídně do Opavy, taženého lokomotivami Neptun a Titan. Lokomotiva Neptun celou trať projela již 27. října 1855 a provedla zatěžkávací zkoušku mostu přes Moravici.

Na začátku provozu byla na trati jen jedna mezilehlá stanice v Háji a dále zastávky Dvořisko-Štítina a Komárov. Velmi brzy pak v roce 1857 přibyla zastávka Děhylov-Hlučín, v roce 1898 nákladiště a brzy i zastávka Střebovice (dnes Třebovice), v roce 1913 pak ještě zastávka Jilešovice. Po vzniku Československa byla v roce 1923 otevřena zastávka Lhota-Mokré Lazce, od roku 1937 přejmenovaná na Lhotu u Opavy. Nárůst dopravy ve dvacátých letech si vynutil přeměnu zastávek a nákladišť Děhylov-Hlučín (1. 6. 1924) a Dvořisko-Štítina (15. 5. 1927) na stanice. Po druhé světové válce pak ještě přibyla zastávka Mokré Lazce (1947) a konečně v roce 1992 byla zprovozněna nová stanice Opava-Komárov.

Po roce 1872, kdy do opavského východního nádraží zaústila úvratí trať Moravskoslezské centrální dráhy od Krnova, byly postupně podávány různé návrhy na odstranění této úvrati. Například z roku 1910 pochází čtyři varianty návrhu přestavby Opavy, z nichž nejzajímavější počítala se zrušením východního nádraží a ponecháním tam pouze vleček. Hlavním nádražím se mělo stát západní s přímým zaústěním od Ostravy, od něho směrem k Ostravě by se rozkládalo seřaďovací nádraží. Ve 20. letech se uvažovalo o výstavbě spojky mimo Svinov směr hlavní nádraží, pro nedostatek financí se však návrh nerealizoval. Na území, kterým měla spojka vést, byla brzy poté zahájena výstavba elektrárny.

V letech 2005 až 2006 proběhla komplexní rekonstrukce tratě, která kromě modernizace železničního spodku a svršku zahrnovala také elektrifikaci a výstavbu nového zabezpečovacího zařízení (které znamenalo konec posledních zdejších mechanických návěstidel ve stanicích Štítina a Háj ve Slezsku). Elektrický provoz s novými jednotkami řady 471 na osobních vlacích byl zahájen 10. prosince 2006. Jízdní doby osobních vlaků se zkrátily ze 45 na 32 minut, rychlíků ze 30 na 20 minut. Všechny stanice na trati jsou po rekonstrukci vybaveny elektronickými stavědly a jsou dálkově ovládány ze stanice Ostrava-Svinov.