Železniční trať Chrást u Plzně – Radnice

Železniční trať Chrást u Plzně – Radnice je 16 km dlouhá jednokolejná regionální dráha v Plzeňském kraji. Byla zprovozněna nadvakrát, první úsek Chrást u Plzně – Stupno v roce 1863, úvraťové pokračování do Radnic v roce 1893.

Historie

První železniční tratí, která měla procházet územím uhelné pánve kolem Radnic, byla nerealizovaná koněspřežná Česká uhelná dráha, jejíž příprava probíhala v letech 1839 až 1842. (Pražsko-lánská koněspřežka mela vést podél Berounky. S možnou přepravou radnického uhlí se u ní počítalo.) Tento projekt podporoval mj. Vilém Wurmbrand, majitel liblínského panství a uhelných dolů na Radnicku a Křivoklátsku. Oblast kolem Radnic tehdy vynikala těžbou černého uhlí – v radnické pánvi se ho v roce 1831 vytěžilo celkem 14,5 tisíc tun, tj. 76 % celkové těžby černého uhlí na Plzeňsku, v roce 1841 již 29 tisíc tun (67 % celkové těžby). Těžba uhlí v této pánvi měla jednu velkou výhodu, uhlí se tu nacházelo poměrně mělko pod povrchem a cena radnického uhlí tedy byla asi o třetinu nižší než uhlí z Kladna. Pro nedůvěru investorů se však nepodařilo získat potřebné finanční zdroje ke stavbě.

Po roce 1852 začaly přípravné trasovací práce chystané tratě z Prahy přes Plzeň do Bavorska, které prováděl inženýr Werner, projekt obsahoval také odbočku z Holoubkova do Radnic. Když v roce 1856 požádalo původní konsorcium České západní dráhy o udělení koncese na stavbu drah z Prahy do západních Čech a na bavorské hranice, byla součástí vydané koncese odbočná dráha z Holoubkova do Radnic a Vejvanova, tedy obcí, kolem kterých se těžilo uhlí.

Po odstoupení původního sdružení se nové konsorcium zájemců o stavbu v žádosti o přenesení původní koncese výslovně zavázalo, že odbočku z Holoubkova do Radnic a Vejvanova vybuduje. Ale vůbec se jim do toho nechtělo, až po pohrůžce od ministra financí, že úroková státní záruka vstoupí v platnost až po dokončení odbočky, společnost začala stavbu chystat, podařilo se jí ale vyjednat zkrácení trasy jen z Chrástu do Stupna. Tím ovšem byly odříznuty dvě nejvýznamnější oblasti radnické pánve, vejvanovská a němčovická. Přitom původní varianta byla terénně příznivější, protože u Chrástu na stavitele čekalo hluboké údolí Klabavy.

Stavba začala v červnu 1862, aby proběhla co nejrychleji, byl přes údolí Klabavy postaven provizorní dřevěný viadukt. Zahajovací jízda proběhla 1. dubna 1863, následujícího dne byl zahájen všeobecný provoz. Provizorní most posloužil jako lešení pro stavbu definitivního mostu Schifkornovy konstrukce, který byl dokončen 24. října 1863.

Koncové nádraží v obci Stupno bylo pojmenováno „Radnice“. Na 9,7 km dlouhé trati jezdily původně jen dva páry smíšených vlaků. Uhlí se zpočátku vozilo málo, asi 6-7 vozů denně, z toho 2 pro drážní potřebu. Až po snížení tarifů, ke kterému došlo v listopadu 1863 po mnoha protestech těžařů, se situace začala zlepšovat. Plzeňská a následně i mirošovská pánev však brzy radnickou v objemu těžby předstihly, protože dráhy zde procházely přímo středem pánve.

V roce 1871 byla v Břasích postavena úzkokolejná koňská dráha spojující nádraží a průmyslové závody.

Požadavky na prodloužení dráhy společnost BWB dlouhodobě ignoroval, ani do údržby tratě příliš neinvestovala. Schifkornův most přes údolí Klabavy byl vyměněn až v roce 1892, i když se nebezpečnost tohoto typu mostů prokázala o 20 let dříve. Teprve 1. prosince 1893 byla dráha prodloužena až do Radnic. Původní stanice Radnice byla přejmenována na Stupno-Břasy.

Zastávky byly zřizovány postupně, zpočátku hlavně pro přepravu materiálu. První přišla na řadu roku 1908 zastávka v Sedlecku, poté 1944 ve Všenicích, 1948 v Bezděkově, 1955 Chrást zastávka a v roce 1959 Chrást - obec. Zastávka Břasy, o kterou (včetně nákladiště) žádal majitel jablečných sadů v Břasích již v roce 1926, byla zřízena až v roce 1994.

Požadavky na prodloužení dráhy až do Vejvanova, nebo dokonce Rakovníka s odbočkou na Křivoklát, nebyly nikdy schváleny.

Literatura

• HAAS, Václav. Česká západní dráha: (Furth im Wald - Domažlice - Plzeň -) Rokycany - Beroun – Praha. Vydání první. Praha: Regionální organizátor Pražské integrované dopravy, 2017. 135 stran. Železnice ve středních Čechách; 3. ISBN 978-80-270-5629-3.
• REISER, Martin, HOFMAN, Karel a PETR, Miroslav. Stopou radnické lokálky. Rokycany: Lokálka Group, 1994. 25 s.