Železniční trať Bautzen – Bad Schandau
.jpg)
Železniční trať Bautzen – Bad Schandau je částečně zachovaná trať v Sasku. Vede z Budyšína přes města Wilthen, Neukirch/Lausitz, Neustadt a Sebnitz do Bad Schandau. Úsek z Budyšína do Neukirch (Lausitz) West byl považován za hlavní trať, zbylý úsek za vedlejší dráhu. Dnes jsou v provozu pouze úseky Wilthen – Oberottendorf a Neustadt – Bad Schandau. Krátký úsek mezi stanicemi Wilthen a Neukirch (Lausitz) West je součástí hlavního železničního spojení Liberec – Žitava – Drážďany.
Strmější a klikatý úsek mezi městy Neustadt a Bad Schandau je někdy označován (podobně jako Windbergbahn) za Saský Semmering.
Historie
První projekt na vybudování železniční trati z Budyšína k sasko-české státní dráze v údolí Labe byl vypracován již před rokem 1870. Podle původního plánu ale trasa měla vést údolím Sprévy přes státní hranici do českého Šluknova a dále přímo přes Sebnitz do Schandau (až od roku 1920 Bad Schandau). Přestože o tento návrh měly okolní obce velký zájem, Rakousko na základě již vydaných koncesí pro Českou severní dráhu (BNB) doporučovalo pouze krátkou dráhu z Rumburka do Šluknova a 17. července 1871 vydalo pro tuto dráhu koncesi, ve které se uvádělo "možná s pokračováním na zemskou hranici směrem na Bautzen". BNB však o spojení z údolí Labe do Horní Lužice, které by bylo přímou konkurencí její hlavní tratě z Prahy do Georgswalde (Jiříkova)/Ebersbachu, neprojevila zájem.
S ohledem na tuto situaci nechala saská státní vláda prověřit, zda by bylo technicky možné obejít rakouské území. Až dosud totiž nebyla železnice vzhledem k nepříznivé topografii mezi městy Neustadt a Sebnitz považována za realizovatelnou. Nakonec byla naplánována trasa, která vede přes Neustadt a za Krumhermsdorfem prudce klesá po svahu hory Ungerberg do Sebnitz. V úseku Wilthen – Neustadt měla nová trať sdílet plánovanou trasu Süd-Lausitzer Bahn.
Stavba tratě byla zahájena v červenci 1874. Na stavbách muselo být postaveno sedm tunelů o celkové délce 983 metrů, dva velké viadukty v Sebnitzu a 28 menších mostů. Městský viadukt v Sebnitz byl tehdy prvním mostem v Německu v oblouku s poloměrem 250 metrů a sklonem 20 promile. Celkem bylo potřeba přemístit 1 287 000 m³ půdy. Na stavbě bylo zaměstnáno v průměru 850 lidí, včetně mnoha italských odborníků, kteří využili své zkušenosti se stavbou silnic a železnic v Alpách a Apeninách. Italská příjmení existující v této oblasti se datují do této doby. V úseku Neustadt – (Bad) Schandau byl provoz zahájen 1. července 1877 společně s navazující tratí Neustadt – Dürrröhrsdorf. O dva měsíce později, 1. září 1877, začal provoz v navazujícím úseku Bautzen – Neustadt a také na úseku tratě Süd-Lausitzer Bahn Sohland – Wilthen. Mezi stanicemi Wilthen a Neustadt byly z důvodu očekávaného velkého provozu obou společností položeny dvě koleje. Dne 15. srpna 1879 pak byl ještě zahájen provoz na trati SLB z Neukirch West do Bischofswerdy.
Provoz do roku 1945
V prvním jízdním řádu platném od 1. září 1877 byly uvedeny čtyři páry průběžných vlaků s vagony 1. až 4. třídy. Projetí 65 km dlouhé tratě jim trvalo asi 2 hodiny a 40 minut. Ve Wilthenu a Neustadtu existovaly přímé přestupy na vlaky z/do Ebersbachu a Dürrröhrsdorfu. V nákladní dopravě se však množství přepraveného zboží nevyvíjelo podle očekávání, určitý význam měla pouze přeprava uhlí z Čech do Saska. Po několika letech provozu byla druhá kolej mezi stanicemi Neukirch West a Neustadt odstraněna.
V roce 1905 otevřela Česká severní dráha přípojnou mezistátní železnici Šluknov – Sebnitz.
Po první světové válce se Královské saské státní železnice staly součástí Deutsche Reichsbahn. Od té doby byla dráha řízena drážďanským ředitelstvím DR. Roku 1922 bylo přeloženo zaústění do stanice Bautzen, nová trasa vede východně od staré trasy a je delší.[1] V roce 1923 byl úsek Neukirch West – Bad Schandau ponížen na vedlejší dráhu a v té době došlo také k provoznímu rozdělení tratě na úseky Bautzen – Wilthen a Neukirch – Bad Schandau. Mezi stanicemi Wilthen a Neukirch West jezdily pouze vlaky na trati Liberec – Zittau - Dresden. Cestující z Bautzen do Bad Schandau nyní museli dvakrát přesedat. V jízdním řádu z roku 1939 je mezi městy Bautzen a Wilthen vedeno deset párů osobních vlaků a osm dalších jezdilo po trase Bautzen – Großpostwitz – Obercunewalde (– Löbau). Mezi stanicemi Neukirch West a Bad Schandau jezdilo sedm vlaků. Doba cesty mezi Bautzen a Bad Schandau (se dvěma přestupy ve Wilthen a Neukirch West) byla asi dvě až dvě a půl hodiny.
Těsně před koncem druhé světové války 8. května 1945 vyhodily oddíly wehrmachtu do vzduchu viadukty v Oberottendorfu, Berthelsdorfu a Langburkersdorfu a některé menší mosty. Zničení viaduktu v Heinersdorfu se díky statečným obyvatelům nepodařilo. Provoz byl poté přerušen. Přeshraniční doprava ze Sebnitz do Rumburka už nebyla po konci druhé světové války (až do roku 2014) obnovena.
Po druhé světové válce
Zničené mosty byly dočasně nahrazeny dřevěnými provizorii. Stavební firma Domsch z Neustadtu opravovala kamenné mosty až do roku 1954. Druhá kolej v úseku Wilthen – Neukirch West a různé staniční koleje po celé trati byly v roce 1946 demontovány jako válečné reparace pro Sovětský svaz. Po reorganizaci okresů Reichsbahn patřil úsek od Bautzen po kilometr 27,1 od roku 1955 pod správu ředitelství v Chotěbuzi.
V květnu 1951 byl zastaven provoz na odbočné úzkorozchodné trati Goßdorf-Kohlmühle – Hohnstein, která v nákladní dopravě nikdy neměla valný význam a po válce už ani v osobní.
Významnou mimořádností v provozu na trati byl odklon vlaků jezdících z Drážďan do Děčína. Dne 23. července 1957 povodeň podemlela hlavní trať poblíž Pirny a všechny mezinárodní osobní a nákladní vlaky byly do ukončení oprav z Bad Schandau přesměrovány přes Sebnitz, Neustadt a Dürrröhrsdorf do Pirny. Jezdil tudy i známý expres Vindobona, který musel být kvůli slabému výkonu motoru tažen do Neustadtu lokomotivou.
Od letního jízdního řádu 1966 byly znovu zavedeny přímé osobní vlaky Bautzen – Bad Schandau, některé z nich jezdily až do/z Hoyerswerdy. Lokomotivní depo Hoyerswerda na ně nasadila moderní lehké motorové vozy, které se však vzhledem k nedostatečnému výkonu motoru neosvědčily. Od roku 1974 byly všechny vlaky opět taženy motorovými lokomotivami.
Po roce 1968 byly prováděny ve večerních a nočních hodinách rozsáhlé údržbové práce na tunelech. Některé osobní vlaky musely být kvůli tomu nahrazeny autobusy. V 70. letech pak končila životnost obou velkých mostů v Sebnitz a mostu přes Labe v Bad Schandau. Od 30. května 1976 byla na mostu přes Labe omezena rychlost na 10 km/h. Přípustné zatížení mostu bylo sníženo na 4,8 tuny/metr. Během opravy obou mostů v Sebnitz v letech 1983 a 1984 zde postavila armáda NDR náhradní vojenské mosty, aby nebylo nutné zastavit dopravu. V Bad Schandau byla situace horší, tady po uzavření mostu 1. prosince 1985 musela být doprava přerušena. Mezi Rathmannsdorfem a Bad Schandau byla zřízena náhradní autobusová doprava, která vyvolala změny jízdních řádů i na zbylé části tratě. Vlaky z Bautzen končily v Sebnitz, kde bylo nutné přestoupit na kyvadlový vlak jezdící mezi Sebnitz a Rathmannsdorfem. V následujících letech byly mosty téměř úplně přestavěny. Oba viadukty města Sebnitz obdržely místo zchátralé klenby z kamenného zdiva nové nástavby z prefabrikovaného betonu, jejich pilíře byly stabilizovány a nastříkány betonem. Původní krása obou viaduktů tak zcela zmizela. Labský most dostal nový oblouk, výrazné věže na nájezdových částech byly zachovány z důvodu památkové ochrany. Předpokládaná doba oprav byla tři roky, stavební práce však trvaly až do roku 1991. Dne 6. prosince 1990 byl obnoven provoz vlaků v celé trati.
Útlum po roce 1989
Sociální otřesy ve východním Německu po roce 1989 měly značný vliv na přepravní výkony tratě. Velká část firem v její spádové oblasti zastavila ve velmi krátké době výrobu, zbývající společnosti, například výrobce autojeřábů VEB Hebezeugwerk Sebnitz nebo Likolit Linoleumwerke v Kohlmühle stále více dopravovaly suroviny a zboží po silnici. Poslední nákladní vlak do Sebnitz, tažený lokomotivou V60, jel 23. prosince 1994, o pár dní později byla 31. prosince zastavena nákladní doprava v úseku Bautzen - Wilthen. (Odbočná trať Großpostwitz – Löbau byla snesena v roce 1998.)
Dne 20. dubna 2004 se dopravní svazy Oberelbe (VVO) a Oberlausitz-Niederschlesien (ZVON) rozhodly zastavit osobní dopravu v úseku Bautzen – Neustadt. Zdůvodnily to nízkým počtem cestujících (méně než 500 denně) a snížením dotací od federální vlády. Kromě toho byla do roku 2020 pro tuto oblast předpovídáno snížení počtu obyvatel o 20 procent. Dne 23. prosince 2004 byla doprava zastavena a nahrazena přímým autobusovým spojením. V roce 2006 byla v důsledku výstavby nové státní silnice 156 trať přerušena v kilometru 33,4 severně od města Neustadt.
Část tratě Neukirch (Lausitz) West - Neustadt (Sachs) je od roku 2007 pronajata společnosti Deutsche Regionaleisenbahn GmbH (DRE). V tomto úseku se nachází vlečka lomu Oberottendorf, která je stále obsluhována ze stanice Neukirch (Lausitz) West. DRE se rovněž snaží převzít úsek Bautzen - Wilthen, protože sousední obce a především starosta Wilthenu Michael Herfort se zavázaly obnovit provoz. Poslední výletní vlak jezdil mezi Bautzen a Wilthen v roce 2008.
Od 19. října 2009 je úsek Neustadt (Sachs) - Bad Schandau provozován v režimu zjednodušeného řízení drážní dopravy podle předpisu Ril 436. Dispečer vlaků se nachází ve stanici Neustadt. Pro komunikaci mezi dispečerem a strojvedoucím se používá systém GSM-R.
Dne 7. srpna 2010 došlo v údolí říčky Sebnitz k povodni, která těžce poškodila především trať mezi Ulbersdorfem a Goßdorf-Kohlmühle, takže musela být zavedena náhradní autobusová doprava mezi Sebnitz a Bad Schandau . Po odstranění škod byl provoz vlaků obnoven 13. listopadu 2010.
Od změny jízdního řádu 12. prosince 2010 až do konce září 2019 provozovala osobní dopravu v trase Bad Schandau - Sebnitz - Neustadt - Pirna společnost Städtebahn Sachsen GmbH. Od 1. října 2019 provoz převzala společnost Transdev Regio Ost, která má se svazem Oberelbe uzavřenu smlouvu do konce září 2021. Po letech diskusí se svaz VVO v červenci 2012 rozhodl financovat obnovení přeshraniční tratě ze Sebnitz do Dolní Poustevny. Od 5. července 2014 jezdí každé dvě hodiny osobní vlaky na trati U28 Děčín - Bad Schandau - Sebnitz - Šluknov - Rumburk. Vlaky na trati RB71 od té doby jezdí pouze z Pirny přes Neustadt do Sebnitz, jedinou výjimkou byl vlak v časných ranních hodinách pracovních dnů, který pokračoval až do Bad Schandau a zpět.
Reference
|
Tento článek je licencován za podmínek licence Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0. Používá materiál z článku „Bahnstrecke Bautzen–Bad Schandau“ na německé Wikipedii. |