Buštěhradská dráha
Buštěhradská dráha (celý název Ausschliessend privilegierte Buschtěhrader Eisenbahn čili Výhradní privilegovaná Buštěhradská dráha, zkratka B.E.B.) byla soukromá železniční společnost, provozující v letech 1855–1922 síť železnic v severozápadních Čechách, která spojovala Krušné hory a Podkrušnohoří s Prahou. Ke dni 1. lednu 1923 byla společnost zestátněna.
Historie
Pro přepravu uhlí z kladenských dolů do Prahy byla používána mj. pražsko-lánská koněspřežka. V roce 1845 byla vybudována silnice od dolů na stanici Vejhybka, kde bylo uhlí překládáno do vozů koňky. Silný rozvoj těžby uhlí na Kladensku v následujících letech (po objevu mohutné sloje v roce 1846) však vyžadoval výkonnější dopravní systém. Koncem roku 1846 (některé prameny uvádějí rok 1847) podal Karel Egon II. z Fürstenbergu žádost o přestavbu celé koněspřežky na parostrojní provoz a normální rozchod 1435 mm kvůli její nedostatečné kapacitě. Kníže měl zájem také o vybudování odbočky k vrapickým dolům. V roce 1850 mu císař pro tuto přestavbu a stavbu odboček vydal privilegium, ale mezitím se ozvala konkurence.Kladenské kamenouhelné těžířstvo, založené roku 1848 a ovládané stavebními podnikateli bratry Kleinovými a loďařem Vojtěchem Lannou, předložilo projekt zcela nové parostrojní dráhy z Kladna kolem dolů v okolí Dubí do Kralup nad Vltavou, kde by se napojila na Státní dráhu z Prahy do Drážďan. Po několika letech sporů se nakonec obě skupiny spojily.
Dne 21. prosince 1852 udělil císař František Josef I. knížeti Fürstenbergovi předběžné povolení utvořit novou železniční akciovou společnost, postavit parostrojní uhelnou dráhu z Kladna do Kralup nad Vltavou a zahájit přípravy k prodloužení dosavadní koněspřežky z Výhybky do buštěhradského uhelného revíru. Dne 3. srpna 1853 proběhla exkurze členů přípravného výboru v několika dolech a diskuse o možných trasách budoucí dráhy, na valné hromadě 25. října téhož roku byla Buštěhradská dráha založena. Městečko Buštěhrad bylo do názvu zvoleno proto, že tam sídlil vrchnostenský úřad (a bylo mnohem známější než v té době menší Kladno).
První dráhou společnosti byla trať (Staré) Kladno – Kralupy nad Vltavou (v současném jízdním řádu trať 093), jejíž stavba začala 26. dubna 1854 směrem od Kladna na Kralupy. Je zajímavé, že koncese na tuto trať byla oficiálně vystavena až 20. listopadu 1855, kdy již trať byla hotova. V Kralupech byla možná překládka uhlí na lodě a jeho další doprava po Vltavě a Labi, zároveň však bylo postaveno i propojení na pražsko-děčínskou dráhu. Dráhu stavěli s výjimkou provozních budov bratři Kleinovi, budovy postavila firma Vojtěcha Lanny. Zkušební jízda proběhla 12. září 1855, zahájení pravidelného provozu však bylo odloženo kvůli připomínkám Společnosti státní dráhy k napojení dráhy v Kralupech. Proto byl v roce 1855 zahájen jen zkušební provoz, a to 5. listopadu ze Starého Kladna do Kladna-Dubí, na zbytku tratě z Dubí do Kralup 16. listopadu. Smluvní podmínky mezi StEG a BEB byly dohodnuty až na samém konci roku 1855 (Pražské noviny, 1. 1. 1856, fotokopie zprávy). Slavnostní zahájení (nákladního) provozu proběhlo 23. února 1856, osobní doprava začala až 30. července 1856.
Na základě jednání byla v roce 1858 uzavřena smlouva s Kladensko-nučickou dráhou o spoluužívání úseku KND mezi Starým Kladnem a Vejhybkou, která byla v platnosti až do vybudování vlastní trati Buštěhradské dráhy z Vejhybky do Kladna Dubí přes Nové Kladno v roce 1872.
V šedesátých letech dostalo kladenské uhlí velkou konkurenci ze severních Čech. Tamní uhlí bylo levnější, ale zatím neexistoval žádný způsob, jak ho levně dostat do Prahy. V roce 1862 byly úřadům předloženy první návrhy na stavbu tratě Praha – Rakovník – Žatec – Karlovy Vary. BEB nečekala a předložila vlastní návrh, v roce 1864 pak získala povolení k předběžným pracím. Souběžně v roce 1863 získala společnost koncesi k přestavbě koněspřežky v úseku Vejhybka – Bruska na parostrojní provoz, která byla provedena v témže roce, a k prodloužení dráhy z Dejvic do Buben. Rezervní kapitál BEB byl tak částečně použit na přestavbu koněspřežky Praha - Lány a jeho další část musela být zachována pro chystanou spojku.
Koncem června 1867 BEB předkládá vypracovaný projekt dráhy z Lán do Vejprt, zároveň žádá ministerstvo obchodu o sjednání koncesních podmínek pro dráhu lánsko–vejprtskou. Vláda začala jednat s BEB o podmínkách koncese, o způsobu záruky a subvenci až koncem prosince 1867. Koncesní podmínky byly dne 14. prosince 1867 předloženy jako návrh zákona. Souběžně však začátkem února 1867 podalo žádost o koncesi dráhy z Prahy do Chebu konsorcium, jehož členy byli bratři Kleinové a Rothschildův vídeňský Creditanstalt. Protože vládní předloha nebyla dosud ve sněmovně projednávána a nestala se tudíž zákonem, musela se vláda zabývat i nabídkou vídeňského konsorcia.
Se zpětnou platností byla dne 1. července 1868 udělena společnosti BEB koncesní listina na stavbu dráhy Praha Smíchov – Žatec – Chomutov – Vejprty – státní hranice (s návazností na dráhu Chemnitz – Annaberg) a odbočnou dráhu Březno u Chomutova – Karlovy Vary – Cheb. Nové zaústění do Prahy (Smíchova) bylo sklonově příznivější, než stará trasa přes Dejvice. Stavba těchto tratí probíhala postupně z obou konců a jednotlivé úseky byly otevřeny chronologicky v tomto pořadí:
| Úsek | Datum | Poznámka |
|---|---|---|
| Kladno – Stochov | 22. dubna 1869 | Přestavba koněspřežné dráhy, částečně v nové trase. |
| Cheb – Karlovy Vary | 19 září 1870 | |
| Stochov – Chomutov | 4. února 1871 | |
| Lužná u Rakovníka – Rakovník prozatímní nádraží | 4. února 1871 | Prozatímní nádraží bylo v prostoru dnešní zastávky na trati do Lužné. |
| Březno u Chomutova – Ostrov nad Ohří | 9. listopadu 1871 | |
| Karlovy Vary – Ostrov nad Ohří | 9. prosince 1871 | |
| Tršnice – Františkovy Lázně | 9. prosince 1871 | |
| Kladno – Kladno Dubí | 23. února 1872 | náhrada za spojení přes Staré Kladno po trase KND |
| Chomutov – Vejprty | 12. května 1872 | Jen nákladní doprava, osobní od 1. srpna 1872. |
| Praha Smíchov – Hostivice | 3. července 1872 | |
| Chomutov – Prunéřov | 1. března 1873 | |
| Rakovník prozatímní nádraží – Rakovník | 5. března 1873 | Po dostavění mostu přes Rakovnický potok. |
Po dostavění hlavních tratí bylo v průběhu následujících 13 let postaveno ještě několik odbočných tratí: Křimov - Reitzenhain (23. srpna 1875), Sokolov – Kraslice (1. června 1876) a návazná trať přes státní hranici do Klingenthalu (1. října 1886) a místní dráha Krupá – Kolešovice (15. září 1883).